Státní rozpočet je v deficitu hlouběji, než loni

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 183,6 mld. Kč, který byl meziročně vyšší o 31,2 mld. Kč, oznámilo dnes Ministerstvo financí ČR (MF).

„Překročení poloviny plánovaného schodku je na konci pololetí běžné a vyplývá především z předfinancování řady oblastí, jako je školství, sociální služby, výzkum a vývoj či sport, zatímco příjmy státního rozpočtu dosahují ve většině případů vyšších výnosů až v druhé polovině roku,“ zdůvodnilo MF.

Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů dosáhla kladné hodnoty. Po očištění od tohoto vlivu činil schodek 203,6 mld. Kč a meziročně vzrostl o 52,9 miliardy korun.

Příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 4 % (40,7 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, dosáhlo téměř stejné úrovně jako loni (+0,2 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci června dopad ve výši 16,7 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-21,1 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 7,6 % (+38,0 mld. Kč). Vzrostl i výběr pojistného (+6,4 %, +25,6 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+36,5 %, +22,2 mld. Kč) navýšené v dubnu o 17 mld. Kč z Národního plánu obnovy.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+6,9 %, +4,7 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2025 (úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2025.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Zároveň dochází od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 s možností vrácení rozdílu odvodů provedených v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,4 % (+25,6 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+3,5 %, +6,9 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+1,8 %, +1,4 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z minerálních olejů (+3,5 %, +1,4 mld. Kč), což je způsobeno zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. Tento růst je však tlumen prominutím části spotřební daně z nafty, v jehož důsledku inkaso za měsíc červen meziročně pokleslo. Tento trend bude pokračovat i v dalších měsících. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+1,3 %, +0,4 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný. Stejné vysvětlení má i vývoj spotřební daně z lihu (-1,6 %, -0,1 mld. Kč), kde zřejmě nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech. Od měsíce března však inkaso v jednotlivých měsících v porovnání s minulým rokem kontinuálně roste. Obecně je však stále patrná klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva (-4,0 %, -0,1 mld. Kč). V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku, výraznější meziroční růst byl zaznamenán u daně z pevných paliv, ten však není inkasně významný a podléhá sezonním výkyvům.

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 71,9 mld. Kč (o 6,2 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+4,3 %, +46,1 mld. Kč) tažený především financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (+22,6 mld. Kč), dočasně navýšenou platbou veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+15,5 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+12,9 mld. Kč). Jako pokračující důsledek rozpočtového provizoria lze vnímat doposud nižší neinvestiční část podpory výzkumu, vývoje a inovací (-9,0 mld. Kč). Ukončené financování nepedagogické práce v regionálním školství ze strany státu je od počátku tohoto roku kompenzováno změnou rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 25,8 mld. Kč (+32 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,4 %, +20,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,9 %, +14,0 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+3,1 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+8,1 %, +1,6 mld. Kč) odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči (+1,5 mld. Kč). Naopak o 1,0 mld. Kč klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty dosáhl prozatím pouze 1,5 mld. Kč. Nahrazené dávky klesly o stejnou částku. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Obsluha státního dluhu představovala na konci června pro státní rozpočet výdaj v objemu 50,7 mld. Kč. (+6,1 %, +2,9 mld. Kč). 

„Plnění státního rozpočtu zaostalo v prvním pololetí za očekáváním. Státní rozpočet hospodařil se schodkem 183,6 mld. Kč, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 31 miliard. V červnu přitom typicky dochází ke stabilizaci nebo lehkému zlepšení salda díky úhradě záloh na dani z příjmů právnických osob. Letos se však schodek oproti květnu prohloubil o více než 13 miliard korun,“ říká Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „Na růstu daňového inkasa se podílely jak daně z příjmu fyzických osob, kde se promítá svižná mzdová dynamika, tak i korporátní daně díky úhradě čtvrtletních a pololetních záloh a částečnému vyrovnání daně za rok 2025. Oproti minulému roku však na příjmové straně chybí zhruba 21 mld. Kč daně z neočekávaných zisků. Plnění rozpočtu za první polovinu roku naznačuje, že dosažení plánovaného schodku 310 miliard korun není jisté. Ve druhé polovině roku bude zásadní, zda vláda dokáže udržet na uzdě výdajovou stranu rozpočtu, která se v posledních dvou měsících dostává pod citelný tlak. Z hlediska příjmů je povzbudivou zprávou deeskalace konfliktu na Blízkém východě, ta snižuje riziko další negativní revize hospodářského růstu a následně i slabšího daňového inkasa.“