Češi za dovolenou utratí nejméně hned po Polácích
Češi za letošní letní dovolenou tratí průměrně 1486 eur (35 887 Kč), což je o 6 % více než loni, zároveň je to s výjimkou Polska nejméně mezi sledovanými evropskými zeměmi. Finance jsou i nejčastější příčinou toho, proč 13 % Čechů letos dovolenou mimo bydliště vynechá nebo pojede na kratší dobu. Ukázal to průzkum Holiday Barometr 2026.
Růst nákladů očekává v souvislosti s letošní letní dovolenou 56 % Čechů, což je mezi sledovanými evropskými zeměmi nejvíce. Pouze 13 % Čechů naopak předpokládá, že jejich náklady na letní rekreaci (doprava, ubytování, strava, služby, zábava) budou nižší než vloni.
Poláci počítají s útratou na dovolenou ve výši 1322 eura. „Švýcaři (3100 eur) utratí za dovolenou více než dvojnásobek, zatímco Rakušané (2489 eur) o tři čtvrtiny a Němci (2307 eur) o dvě třetiny více než Češi,“ upřesňuje Michael Kasl, produktový manažer společnosti Redion. „České náklady na dovolenou jsou tak na třech čtvrtinách evropského průměru, který aktuálně představuje 2089 eur.“
V globálním měřítku počítají s nejvyššími náklady právě Švýcaři, následují Američané (3049 eur) a Australané (3035 eur). S nejnižšími vydají naopak počítají Japonci (1075 eur), Jihokorejci (1176 eur) a Brazilci (1218 eur). České náklady jsou nejpodobnější výdajům, které plánují v souvislosti s letošní dovolenou Mexičané (1381 euro), Malajci (1357 eur) nebo Poláci (1322 eura).
Přibližně 13 % Čechů počítá s tím, že delší dovolenou mimo bydliště letos vynechá nebo pojede na kratší dobu. „Nejčastější příčinou je nedostatek finančních prostředků, který zmiňuje 72 % necestujících Čechů,“ vysvětluje Kasl. „Kvůli nedostatku peněz jich neplánuje letos delší, tedy alespoň pětidenní dovolenou 42 %, zatímco 30 % šetří peníze na jiné účely.“
Dalšími důvody, proč někteří lidé delší dovolenou letos nechystají, jsou zdravotní stav (21 %), neochota cestovat (14 %), chybějící doprovod (12 %) nebo péče o osobu, kterou nemohou opustit (12 %). Zhruba 6 % Čechů nemůže v období dovolených opustit pracoviště, v 5 % vyvolává cestování úzkost a 4 % odradily obavy o bezpečnost v cílové destinaci. Zbývajících 7 % na dovolenou pojede, ale v jiném období roku.
Únik od stresu
Proč na dovolenou jezdíme? Co nás láká? Pro nejpočetnější skupinu Čechů (67 %) představuje dovolená způsob, jak si odpočinout a zbavit se každodenní rutiny a stresu. O něco méně českých turistů (63 %) ji spojuje s objevováním nových míst, 45 % s novými, nevšedními zážitky a 39 % s gastronomií.
„Čísla jsou podobná jako v dalších evropských zemích a více méně stejná jako vloni,“ dodává Kasl. „Ve srovnání s evropským průměrem spatřujeme o něco méně v dovolených inspiraci pro osobní růst, příležitost pro objevování nových perspektiv a horizontů a menší význam přikládáme rovněž setkávání se s novými lidmi, ať už s místními obyvateli nebo s turisty.“
Nejvíce se při dovolených obáváme krádeží (49 %), onemocnění (49 %), ztráty dokumentů (48 %), špatné kvality lékařské péče (46 %), přeplněných destinací (45 %), špatného počasí (43 %) a podvodů (40 %). Ve srovnání s dalšími národy jsme nicméně nebojácnější a procento těch, kdo obavy zmiňují, je o něco nižší. „Negativně ovlivňují naši ochotu cestovat hlavně inflace a vysoké ceny (72 %), války a ozbrojené konflikty (70 %), vysoké teploty (52 %) a byrokratické překážky (49 %),“ dopočítává Michael Kasl. „Z dalších bariér jsou to zejména osobní či rodinné problémy (58 %), nedostatek času (52 %), zdravotní rizika (47 %) a pracovní vytížení (42 %).“
Politika je větší hrozbou než klima
I nadále platí, že patříme k národům, které při plánování dovolených nejméně přihlížejí k dopadům, které má turistika na ekologii a klima. K jejím negativním vlivům přihlíží v mezinárodním průměru 37 % turistů, zato pouze 26 % dovolenkářů z České republiky.
Pod politickými a podobnými hrozbami chápeme při plánování dovolených především ozbrojené konflikty (60 %), rizika teroristického útoku (57 %), vysokou míru kriminality (44 %), sociální nepokoje (41 %) a nebezpečí přírodní katastrofy (37 %). Mezi politicky nejrizikovější státy, jejichž návštěvu letos vylučují, zařadili Češi Irán (19 %), Rusko (12 %), Afghánistán (11 %), Izrael (10 %) a Irák (9 %).
Běžné používání nástrojů AI jako ChatGPT, Gemini nebo Copilot připustilo v průzkumu 60 % Čechů, stejně jako evropský průměr, přičemž 26 % Čechů – mírně nad evropským průměrem – využívá AI i při plánování nebo bookingu dovolených. Pro zajímavost, nejčastěji používají AI v souvislosti s dovolenými Indové (69 %) a obyvatelé Spojených arabských emirátů (64 %). Umělá inteligence přitom slouží zejména k plánování itineráře (93 %) vyhledávání atrakcí a aktivit (88 %), k výběru destinace (86 %), výběru ubytování (73 %) a volbě dopravy (71 %). Pouze 20 % českých uživatelů se ovšem spoléhá na AI jako na jediný zdroj informací, většina (80 %) je vyhledává i jinak.
Ti, kdo umělou inteligenci nepoužívají, uvádějí jako největší překážky preferenci lidského kontaktu při plánování dovolených (47 %), nízkou důvěru k údajům AI (25 %), nechuť k používání AI obecně (18 %) a obavu o důvěrnost osobních dat v AI (16 %).
šestina Čechů o dovolené vůbec neuvažuje
Podle květnového šetření agentury Ipsos pro finanční společnost Home Credit se na dovolenou chystají dvě třetiny Čechů, konkrétně 66 % dotázaných. Oproti loňsku jde pouze o 1% pokles, takže zájem o cestování zůstává stabilní. O stejné jedno procento oproti loňskému roku klesl i podíl nerozhodnutých, kteří letos tvoří 19 % respondentů, 15 % Čechů o dovolené vůbec neuvažuje.
Rozhodnutí vyrazit na dovolenou úzce souvisí s finanční situací i životní fází, ve které se člověk nachází. Nejčastěji si letní odpočinek dopřejí lidé ve věku 36 až 44 let, kteří dovolenou plánují v 71 % případů. Ještě vyšší podíl najdeme mezi vysokoškolsky vzdělanými respondenty, kde o cestě uvažuje 79 procent. Pomyslný vrchol představují domácnosti s měsíčním příjmem přesahujícím 70 tisíc korun: těch se na dovolenou chystá dokonce 81 procento. Na opačné straně stojí lidé s učňovským vzděláním a příjmem do 30 tisíc korun měsíčně. Téměř čtvrtina z nich letní odpočinek mimo domov vůbec neplánuje.
„Letošní data tak znovu potvrzují, že možnost dopřát si dovolenou zůstává v Česku výrazně závislá na ekonomickém zázemí jednotlivých domácností,“ říká hlavní analytik Home Creditu Jaroslav Ondrušek. „Detailní data z průzkumu ukazují zajímavé rozdíly mezi jednotlivými skupinami respondentů podle věku, vzdělání a místa bydliště. Výhradně do zahraničí cestuje třetina mladých do 26 let, zatímco dovolená pouze v tuzemsku jednoznačně převažuje v menších obcích do tisíce obyvatel, kde ji volí čtyři z deseti lidí. Kombinaci obojího si nejčastěji dopřávají domácnosti s měsíčním příjmem nad 80 tisíc korun, kde tento podíl dosahuje 61 procent. Podobný trend platí i pro vysokoškoláky a lidi ve věku 36 až 44 let, kde kombinované cestování volí nadpoloviční většina.“
Mezi zahraničními cíli je nejpopulárnější volbou Itálie, kam míří 18 % cestovatelů. Těsně za ní následuje Slovensko se 16 % nebo Chorvatsko a Řecko, které si shodně vybralo 14 % respondentů. Stabilní oblibu si dlouhodobě udržují také Rakousko a Polsko, každou z těchto zemí volí 12 % dotázaných. Výběr destinace výrazně odráží životní situaci i zázemí cestovatelů. Lidé s učňovským vzděláním dávají přednost Slovensku, které volí 26 % z nich, nebo Egyptu, kam míří 17 %. Itálie u této skupiny naopak příliš netáhne, rozhodne se pro ni jen každý desátý. Slovensko jako cíl preferují také cestovatelé ve věku 54 až 65 let, kde jeho podíl dosahuje 22 %. Polsko boduje zejména na Moravě, kde si ho jako dovolenou vybírá až 17 % obyvatel. Za každou volbou stojí jiný příběh: někdy rozhoduje cena a vzdálenost, jindy touha vydat se dál a poznat něco nového.
Zájem Čechů o služby cestovní kanceláře se meziročně prakticky nemění a stále se pohybuje na menšinové úrovni. Letos plánuje jejich služby využít zhruba čtvrtina Čechů, každý desátý o této možnosti teprve uvažuje, další zatím neví. Avšak 53 % si dovolenou organizuje zcela po svém.
Cestovní kanceláře nacházejí své věrné příznivce zejména mezi staršími cestujícími, ve věkové skupině 54 až 65 let se k nim hlásí 31 % respondentů. Výrazně častěji je využívají také rozvedení lidé, a to ve 38 % případů. Naopak mladší generace do 35 let, vysokoškoláci a tříčlenné domácnosti dávají v nadpoloviční většině jasnou přednost vlastnímu plánování.
„Co za tímto trendem stojí? Odpověď je poměrně jednoduchá. Lidé jsou dnes jazykově vybavenější než kdykoli dřív, snáze se orientují v online rezervačních platformách a individuální cestování jim přináší svobodu, kterou jim organizovaný zájezd jen těžko nabídne,“ zmiňuje Jaroslav Ondrušek.
V plánu vzít si na dovolenou půjčku má jen 1 % dotázaných. V 64 % případů Češi sáhnou do běžné výplaty nebo úspor. Na pravidelné příjmy spoléhají zejména Pražané a lidé z větších měst, tam jde o 72 % dotázaných. Podobně jsou na tom čtyřčlenné domácnosti se středními a vyššími příjmy nebo lidé ve věku 45 až 53 let, a to shodně 69 %. Devět procent respondentů počítá s mimořádným příjmem, 7 % dovolenou financuje díky partnerovi nebo jinému členu domácnosti. A u nejmladších dotázaných ve věku 18 až 26 let je to dokonce každý pátý.
Nízké výdaje na dovolenou mohou souviset s poklesem důvěry spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) po dubnovém poklesu se v květnu opět snížila, a sice o 2,6 bodu na hodnotu 103,4 bodu. Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se po výrazném dubnovém růstu téměř nezměnil. Podíl respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, se zvýšil, zároveň se meziměsíčně mírně snížil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, se oproti dubnu zvýšil. „Důvěra spotřebitelů se v květnu podruhé v řadě snížila. Naposledy byla nižší v srpnu loňského roku. Mezi spotřebiteli přetrvávají obavy ze zhoršení celkové hospodářské situace doprovázené zhoršujícím se hodnocením jejich stávající finanční situace,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Slabá důvěra se odráží také v poklesu tuzemských maloobchodních tržeb. V dubnu se reálně meziročně zvýšily o 1,6 %, ovšem ve srovnání s březnem se snížily o 0,9 procenta. Tržby za výrobky pro kulturu, sport a rekreaci v dubnu meziročně vzrostly o pouhou 0,1 procenta.
Obavy domácností se projevují mj. také v enormním růstu úspor. Navzdory hbitému růstu mezd, loni o 7 % a letos se očekává dalších 6 % (při inflaci mírně nad 2 procenty) loni stouply vklady obyvatel v bankách o 170 mld. Kč na celkových 3,95 bilionu korun. Na konci roku dosáhl objem peněz v domácích i zahraničních fondech kolektivního investování 1,411 bilionu korun, z čehož zhruba 90 % drží přímo fyzické osoby, resp. domácnosti. Objem majetku Čechů v podílových fondech loni stoupl o 218 miliard korun. Celková hodnota finančních aktiv českých domácností se odhaduje na 9,5 až 10 bilionů korun. Meziročně tato celková částka stoupla o zhruba 7,4 % Zásadní podíl na tomto růstu mělo úspěšné zhodnocení investic a kapitálových trhů, nikoli jen prosté ukládání hotovosti na účty.
Společnost Redion, součást skupiny Generali, vznikla v květnu 2026 sloučením společností Europ Assistance pro asistenční služby a cestovní pojištění a Generali Employee Benefits, zabývající se zaměstnaneckými výhodami. Působí ve více než 190 zemích. průzkum Holiday Barometr 2026 provedla pro společnost Redion globální agentura pro marketingový výzkum Ipsos. Zúčastnilo se ho 26 000 respondentů z 26 zemí. Průzkum agentury Ipsos pro Home Credit proběhl v České republice a zúčastnilo se ho 1041 respondentů.