Inflace zpomalila na 2,1 procenta, hlavně díky rekreaci
Spotřebitelské ceny v květnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 2,1 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v dubnu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
Míra inflace v květnu tak odpovídá predikcím většiny tržních analytiků i předpovědi České národní banky (ČNB).
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 0,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny ovoce o 5,3 %, brambor o 28,2 %, vepřového masa o 5,3 %, drůbeže o 4,1 % a polotučného trvanlivého mléka o 14,1 %. Růst cen v oddíle bydlení byl ovlivněn především vyššími cenami nájemného za bydlení o 0,5 %. V oddíle stravovací a ubytovací služby vzrostly ceny ubytovacích služeb o 1,9 % a stravovacích služeb o 0,4 %. Naopak na snižování cenové hladiny působily v květnu zejména ceny v oddíle rekreace, sport a kultura, kde klesly především ceny organizované dovolené a zájezdů o 0,9 %. Z potravin byly nižší ceny nealkoholických nápojů o 1,2 procenta.
„Květnový meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 2,1 procenta. Tento růst byl stejně jako v dubnu tlumen cenami potravin. Ty, částečně i díky loňské vyšší srovnávací základně, prohloubily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému květnu levnější zhruba o 2 procenta,“ upřesnila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziroční růst spotřebitelských cen byl v květnu o 0,4 procentního bodu nižší než v dubnu, což bylo způsobeno především zpomalením cenového růstu v oddíle alkoholické nápoje, tabák a prohloubením cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle alkoholické nápoje, tabák v květnu vzrostly ceny destilátů a likérů o 2,3 % (v dubnu růst o 5,8 %), vína o 0,9 % (v dubnu růst o 5,8 %) a piva o 1 % (v dubnu růst o 2,7 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v květnu klesly ceny sýrů o 2,6 % (v dubnu pokles o 1,4 %), olejů a tuků o 16,4 % (v dubnu pokles o 13,5 %). Ceny nealkoholických nápojů v květnu klesly o 1,7 % (v dubnu růst o 1,3 %), cukru o 0,6 % (v dubnu růst o 17,5 %) a mouky o 10,7 % (v dubnu růst o 2,3 %).
Naopak na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu opět největší vliv ceny v oddíle doprava, kde stouply především ceny pohonných hmot a maziv o 26,3 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení byly vyšší nájemné o 6,5 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 4,4 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,6 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,5 % a zemního plynu o 5,5 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny alkoholických nápojů o 1,5 % a tabákových výrobků o 5,6 %. V oddíle stravovací a ubytovací služby vzrostly ceny stravovacích služeb o 4,1 % a ubytovacích služeb o 6,5 %.
Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v květnu zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde kromě již výše zmíněného klesly ceny polotučného trvanlivého mléka o 17,7 %, másla o 23,3 % a brambor o 19,9 %. Pokračoval pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde se snížily ceny oděvů o 2 % a ceny obuvi o 5,3 procenta.
Ke stále rychlejšímu snižování cen potravin v obchodech přispívá to, že ceny v zemědělství v posledních měsících klesají dvouciferným tempem. Ani růst cen v ubytovacích a stravovacích službách není překvapením. Největším nákladem v sektoru jsou mzdové náklady. Z aktuálních statistik vyplývá, že průměrné mzdy v úvodu tohoto roku rostly meziročně o víc než 8 procent.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,3 % (v dubnu o 5,5 %), zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 % a ceny služeb o 4,7 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v květnu 102,0 % (v dubnu 101,9 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v květnu 2,2 % (v dubnu také 2,2 %).
„Geopolitické napětí na Blízkém východě zatím nepolevuje a ceny komodit neklesají. Očekáváme, že odblokování Hormuzského průlivu bude postupné a zvýšené ceny komodit s námi ještě několik měsíců zůstanou. Z toho důvodu předpokládáme, že se inflace bude v nejbližších měsících pohybovat v horní části tolerančního pásma ČNB, ale v závěru roku se může dostat nad tuto úroveň. Výsledek inflace přiměje ČNB, aby na svém červnovém zasedání ponechala sazby na stávající úrovni. To ostatně očekává také analytická obec, přičemž finanční trhy jsou jiného názoru a s téměř 90% pravděpodobností očekávají zvýšení sazeb. Toto přesvědčení se začíná propisovat do silnějšího kurzu koruny,“ usuzuje ze zprávy ČSÚ Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank.
Zdrženlivější ohledně základních úrokových sazeb je Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin. Soudí, že květnová inflace neposkytuje dostatečné argumenty k tomu, aby se ČNB již na červnovém zasedání rozhodla zvýšit úrokové sazby, nicméně tento krok nevylučuje.“Klíčové nyní je, jak výrazně a jak rychle se vyšší ceny pohonných hmot přenesou do dalších cenových okruhů a do celkové inflace. Průsak do jádrových cen, potravin a následně i do cen energie není okamžitý a obvykle přichází s určitým zpožděním. To je rozdíl oproti pohonným hmotám, které na vysoké ceny ropy reagují téměř bezprostředně,“ píše Novák. „Čím déle bude současný konflikt na Blízkém východě trvat, tím pravděpodobnější je, že se začne zrychlovat růst cen zboží, zejména kvůli vyšším dovozním cenám, dražším vstupům a nákladnější logistice. Ve druhé polovině letošního roku se navíc mohou projevit důsledky zdražení zemědělských hnojiv, které by mohly zvýšit tlak na ceny potravin. Ceny elektřiny a zemního plynu pro domácnosti reagují zpravidla s největším zpožděním, protože se do nich tržní vývoj promítá přes dodavatelské ceníky, smluvní fixace a regulované složky cen. Rizikem proto zůstává, že se část současných nákladových tlaků projeví až na začátku příštího roku.“
Ani v letošním roce se nic nezmění na tom, že růst cen budou přiživovat dražší služby a bydlení. „Zatímco růst cen služeb táhnou rostoucí mzdové požadavky zaměstnanců ve službách, v případě bydlení to je napjatý nemovitostní trh. Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie dokázalo v úvodu tohoto roku držet tempo inflace pod 2% cílem České národní banky. V posledních týdnech tento vliv přispívá k tomu, že ceny energie jako celek netlačí na výrazný růst inflace ani za situace, kdy pohonné hmoty zdražily kvůli uzavření Hormuzského průlivu,“ říká Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „Jeho otevření se vzdaluje. Dobrou zprávou je alespoň to, že se nepotvrdilo strašení, že výrobci a prodejci budou preventivně nafukovat marže jako pojistku proti hrozbě růstu nákladů (v souvislosti s napětím na Blízkém východě). Pokud se konflikt na Blízkém východě podaří ukončit v řádu týdnů a klesnou ceny pohonných hmot, inflace se v roce 2026 bude v průměru pohybovat jen lehce nad 2% úrovní. V opačném případě začnou vyšší náklady na dopravu prosakovat čím dál víc do cen dalšího zboží a služeb. V tomto scénáři pak počítáme s tím, že by tempo inflace letos mělo zrychlovat až ke 3% úrovni. Každopádně platí, že při inflaci poblíž 2% cíle a základní sazbě České národní banky na úrovni 3,5 % není potřeba kvapně reagovat.“
Podle předběžných výpočtů harmonizovaný indexu spotřebitelských cen (HICP), jímž se porovává inflace v zemích EU, v květnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,2 % a meziročně o 1,8 % (v dubnu o 2,1 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v květnu 2026 za Eurozónu 3,2 % (v dubnu 3,0 %), v Německu 2,7 % a na Slovensku 4 %. Nejvíce ceny v květnu vzrostly v Bulharsku (o 6,3 %) a nejméně na Maltě (o 2,1 %). Bulharsko vstoupilo do eurozóny letos 1. ledna.
Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v dubnu 3,2 %, což bylo o 0,4 procentního bodu více než v březnu. Nejvyšší byla v dubnu v Rumunsku (9,5 %) a nejnižší ve Švédsku (0,5 %).