Baterie přinášejí výhody, ale ne každému
Bateriová úložiště dnes řeší stále více firem a investorů, ale řada představ o nich je mimo realitu. Podle odborníků neplatí, že dávají smysl jen s fotovoltaikou, že návratnost je otázkou několika málo let ani že výnosy stojí na jednom trhu.
Ještě donedávna platilo, že většina firem a investorů uvažovala o baterii jen jako o doplňku fotovoltaiky. To se ale změnilo s novelou Lex OZE III, která od loňského podzimu umožňuje stavět i takzvaná samostatně stojící bateriová úložiště, tedy projekty bez jakéhokoli výrobního zdroje. Právě tato změna otevřela cestu k rychlému rozvoji baterií určených pro služby výkonové rovnováhy (SVR), kde baterie funguje jako flexibilní zdroj, který pomáhá stabilizovat síť.
„Mnoho projektů zaměřených na poskytování služeb výkonové rovnováhy dnes vzniká i bez propojení s fotovoltaikou. Umožnila to novela Lex OZE III, která otevřela možnost realizace samostatných bateriových úložišť,“ říká Filip Veselý, technický manažer prodeje společnosti Wattstor. Ekonomika takového projektu nestojí jen na výkonu baterie. „Klíčová je především kvalita připojení, tedy smlouva o připojení (SoP) a vhodné místo, kde není nutné budovat stovky metrů dlouhou přípojku nebo provádět náročné terénní úpravy. Tyto položky mohou návratnost výrazně prodloužit,“ upozorňuje Veselý.
Důležitou roli hrají také agregátoři, kteří dokáží spojit více menších baterií do jednoho celku a nabídnout je na trhu jako jeden zdroj. Díky tomu se mohou do SVR zapojit i projekty, které by samy nedosáhly na minimální požadovaný výkon 1 MW.
Návratnost je delší, ale jistější
Zkušenosti z trhu ukazují, že investice do firemní fotovoltaiky se dnes vrací zhruba za pět let, zatímco kombinace fotovoltaiky (FVE) a bateriového úložiště (BESS) vychází na šest až osm let. Na první pohled to může působit jako méně výhodné řešení, ale podle odborníků je to zavádějící interpretace. „Pořizovací náklady na systém doplněný o bateriové úložiště jsou sice vyšší než u samotné fotovoltaiky, oproti tomu je ale výrazně vyšší roční úspora či profit. Celková generovaná hodnota kombinovaného systému tak z dlouhodobého hlediska převažuje nad samostatnou FVE,“ vysvětluje Filip Veselý.
Kombinace FVE a BESS totiž umožňuje využít více zdrojů hodnoty najednou: od maximalizace vlastní spotřeby, přes snižování špiček, až po řízení odchylek nebo zálohování kritických technologií. Zároveň ale platí, že baterie není univerzální řešení pro každého. „Návrh musí odpovídat konkrétnímu provozu, jeho zatížení a tomu, jaké tržní nebo provozní příležitosti dokáže využít. Může se samozřejmě stát, že ve speciálních případech není baterie smysluplným řešením,“ říká Veselý.
Obecně platí, že větší baterie dávají ekonomicky větší smysl. Fixní náklady na engineering, instalaci nebo přípravné práce se totiž s velikostí projektu výrazně nemění.
U bateriových projektů je důležité rozlišovat, zda jde o samostatné úložiště zapojené do služeb výkonové rovnováhy (SVR), nebo o instalaci za elektroměrem v rámci firemního provozu. Oba modely totiž stojí na zcela odlišných zdrojích hodnoty.
U samostatných projektů zapojených do SVR zprostředkovávají monetizaci agregátoři, takže přesná čísla nejsou veřejná. Podle zpětné vazby od zákazníků i agregátorů je stále hlavním pilířem příjmů samostatných bateriových úložišť technická flexibilita, tedy schopnost baterie rychle a spolehlivě reagovat na požadavky sítě a poskytovat stabilizační služby. Obchodní flexibilita postupně nabírá na důležitosti a v budoucnu lze očekávat, že bude tvořit majoritní část příjmů.
U komerčních a průmyslových instalací za elektroměrem hodnota nevzniká na jednom trhu, ale součtem menších efektů od maximalizace vlastní výroby z FVE přes snižování a limitaci špiček až po řízení odchylek a zálohování kritických spotřebičů. Právě tato kombinace mechanismů, která se v čase mění, tvoří pro firmy nejstabilnější a nejpředvídatelnější ekonomický přínos.