Z pohodlí domova
Touto floskulí se snaží mne nalákat prodavači na e-shopech, státních službách, pojistném, banky a investiční společnosti, různé dopravní podniky, e-government, cestovní kanceláře, no zkrátka kdekdo. Jako by si všichni mysleli, že mám doma nějaké pohodlí. „Ukliď si tady. Ještě jsi neumyl nádobí. Včera jsi měl vyluxovat. Dej si ten počítač jinam…“ A když chvilku konečně nic z toho, tak „Hujíííí,“ hvízdnou na mě morčata, že už si dvě hodiny nehlodla, a dokud nehlodnou, budou mi hvízdat do služebních telefonních hovorů. Tohle ve své kanceláři nemám.
Utrpěl jsem nedávno drobnou dopravní nehodu. Na parkovišti, když jsem se vrátil k autu, takový dloubanec do blatníku, v okolí nikde nikdo. Za několik dní mi dorazil doporučený dopis od Policie ČR: datum nehody, jméno pachatelky, registrační značka (RZ) páchajícího vozidla a pojišťovna, která za to povinně ručí. Uvelebil jsem se v pohodlí domova, otevřel stránky oné pojišťovny a zasekl se na požadavku čísla pojistné události. Tak jsem se z pohodlí odebral do pobočky. Tam nahlédli můj občanský průkaz (OP), přečetli si dopis od policie a do 10 minut bylo vše vyřešeno. V podobně vlídných lhůtách dorazil i likvidátor oné pojišťovny (na mou správnou adresu podle OP) a pak i pojistné plnění na můj správný účet.
Leč, nedlouho poté jsem se ocitl v opačném gardu: jako pachatel. Nic vážného, jen plech a lak, ale hlásit se to musí. Pojišťovně. Uvelebil jsem se v pohodlí domova, otevřel stránky své pojišťovny, a začalo martýrium. Jméno, adresa, RZ auta, no prosím. Ale dále: číslo smlouvy, WIN vozidla, kopie velkého technického průkazu, kopie OP a řidičského průkazu, obojí ze všech stran a bez stínu a odlesku. To vše moje pojišťovna zná. Proč se na to znovu ptá? Kopie techničáku se nedělá snadno, on má nestandardní formát. WIN je v něm napsáno. Zapochyboval jsem, zda jsem na stránkách oné pojišťovny, jestli to není nějaký podvod. Dovolal jsem se až následující den dopoledne. Po půl hodině rozhovoru s AI jsem se dověděl, že to není podvod, že jsem u nich správně. Z pohodlí domova jsem měl záležitost vyřešenou za slabé dvě hodinky za pomoci mobilního telefonu, kopírky a skenu, aplikace na úpravu fotografií, domácího wifi připojení a své ženy.
Pak se dočítáte, že „jednotné hlášení zaměstnavatelů ušetří až 250 pracovních hodin ročně“. To bylo loni v zimě. „Jednotné hlášení zaměstnavatelů je absurditou roku,“ to bylo tento květen. „Nový systém je zaváděn bez dostatečného praktického ověření za účasti malých a středních zaměstnavatelů nebo mzdových a účetních kanceláří,“ říká Petra Pospíšilová, Prezidentka Komory daňových poradců ČR. Jednotné hlášení administrativu nezjednodušilo, ale ale zkomplikovalo, a mzdové účetní povýšilo na datové správce státu.
Pak si přečtete rozhovor (v Mladé frontě Dnes) s ředitelem Digitální informační agentury Bohdanem Urbanem o tom, že se diskutovalo o možném zákazu e-občanky při letošních komunálních volbách. Při těch loňských sněmovních systém zkolaboval. A také, že se chystá projekt Evropské peněženky digitální identity (EUDIW), která má být použitelná od 1. ledna 2027, ale asi se to zdrží. Po zhroucení novely Nového stavebního zákona, na kterém se původně elektronické podávání všech dokumentů výrazně podílelo a pak v praxi nepodílelo, už to ani nepřekvapí.
Někde jsem si někdy přečetl, že kalifornské Silicon Vally je zabydlené počítačovými, sebestřednými zneuznanými génii, kteří, když něco vymyslí a vyvinou, propadnou přesvědčení, že ostatní (uživatelé, firmy a hlavně investoři) to musejí nadšeně a masově přijmout.
Osobně chovám k expertům IT hlubokou nedůvěru. Tu technologii využívám jako pracovní nástroj od roku 1992 a mnohokrát jsem se přesvědčil, že prohlášení, že vše do sebe zapadá, jedno s druhým komunikuje a nový systém ten předchozí jen vylepšuje, se téměř nikdy nesplnila. Počítač se mi nepropojil s televizí, ta se nespojila s rádiem. Chtělo to vyměnit konektory (1200,- Kč) a přeinstalovat… už nevím co. První bezdrátovou tiskárnu, co jsem si koupil, propojenou s počítačem přes wifi, mi instaloval kamarád 3,5 hodiny podle přiloženého návodu. Živí se už 25 let jako systémový integrátor. Jako těžce kvalifikovaný a zkušený profík si za to vzal dvě piva (dík, Zděndo). Potřebujete něco změnit? Zeptáte se návodu: „Na liště vyhledejte… v menu si zadejte… a zvolte…“ něco, co tam vůbec není. Prý se ty návody neaktualizují, bývají zastaralé.
Po každé aktualizaci operačního systém svého počítače mám pocit, jako bych se ocitl v počítači cizím. Abych se pak dostal tam, co dříve, potřebuji pět kliknutí myší místo dřívějších dvou.
Považuji profesi IT za neprolhanější mezi všemi, hned po novinářích. Jeden z důvodů už jsem naznačil výše, ale možná jsou i důvody jiné. Třeba zadavatelé nedovedou správně zadat zadání. Možná ajťáci neberou zadání až tak vážně a nabídnou řešení, které jim funguje a které přece už třikrát úspěšně prodali někomu jinému. Pokud zadavatel požaduje úpravy, IT firma mu vyčíslí takové dodatečné náklady nad vysoutěženou cenu, že to každá správní rada zatrhne. Ve správní radě zasedá tak tak jeden ekonom, ajťák žádný. Anebo zní zadání schválně tak, aby systém co nejvíce ulehčil práci zadavateli, ne uživateli, jímž je osoba v pohodlí domova.
Nyní se chystá elektronizace českého zdravotnictví. Veškeré zdravotní údaje o pacientech budou lékaři muset archivovat a sdílet elektronicky, hlásí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Od 31. prosince 2027 by to mělo fungovat pro zdravotníky, ale počítá se i s mobilní aplikací pro pacienty, protože zdravotnická data jsou majetkem pacientů, ne zdravotníků. Funguje to v USA i Velké Británii, tam to vyvíjejí a zdokonalují už 20 let.
Sci-fi: přihlášení do aplikace bude požadovat samozřejmě jméno, příjmení, rodné příjmení vaší matky, datum narození a zároveň rodné číslo (protože „systém“ si z něj to datum narození nepřečte), kopii rodného listu, oddacího list a úmrtních listů vašich rodičů, fotografii vašeho obličeje bez stínů, odlesků a úprav na fotoshopu a výsledky analýzy DNA, že jste to opravu vy, samozřejmě s kopií potvrzení příslušné laboratoře. Pak dorazí žádost o doplnění nebo zpřesnění…. Jde přece o velmi citlivé a zvláště chráněné osobní údaje. Jenže: tak jako každou trafiku jednou někdo vykrade, tak i každou databázi jednou někdo zneužije. Tak už to v IT chodívá.
…a já zatím budu vzpomínat na svou praktickou paní doktorku, která, když mě vidí vstupovat do ordinace, na mě jen koukne a řekne: „Tak už jste tu zase, pane Ferenci? Jaké potvrzení pro koho dneska potřebujete?“ Sestřička už přináší moji kartu a usmívá se na mě.
Dodatek: Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnanců provázejí komplikace. Unikla citlivá osobní data pracovníků. Případem se už zabývá Úřad pro ochranu osobních údajů.
Jméno, příjmení, datum a místo narození. A také další specifické údaje, které se stahují ke konkrétnímu zaměstnanci, jako je evidenční číslo pojištěnce a osobní identifikační číslo, které často bývá shodné s rodným číslem.
Ke všem těmto údajům se omylem dostala Světlana Zámková, která se živí jako externí účetní – pro firmy zpracovává mzdy a účetnictví. Data o cizím zaměstnanci přišla do datové schránky jejího klienta v rámci náběhu jednotného měsíčního hlášení zaměstnanců. To si klade za cíl sjednotit do jednoho elektronického podání 25 různých formulářů, které na různé úřady a v různé termíny posílali zaměstnavatelé. Stát jej spustil letos v dubnu.
„Konzultovala jsem to s referentkou správy sociálního zabezpečení a ta mi říkala, že mi to vůbec nenáleží. Ukázalo se, že současná firma osobu přihlašovala z dohody na hlavní pracovní poměr a nikdo neví, jak se to stalo, ale údaje se dostaly k nám. A nevím, jestli to dostala firma, u které pracuje, nebo jenom my. To nedokáže nikdo zjistit,“ popsala účetní Světlana Zámková pro server Seznam Zprávy.cz.
Problémem se už zabývá Úřad pro ochranu osobních údajů. „Mohu potvrdit, že jsme obdrželi zhruba 50 stížností a podnětů na předmětné zpracování osobních údajů,“ uvedl jeho ředitel Josef Štípský.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má zodpovědnost za náběh systému, problém připouští. Uvádí, že se potíže objevily jen u několika případů. „Nápravná opatření byla provedena okamžitě, v řádu několika hodin. Vzhledem k omezenému rozsahu byl vyhodnocen jako nezávažný,“ reagovala na dotaz Seznamu Zpráv mluvčí ministerstva Anna Vacková.
„Opravdu se omlouvám všem za porodní bolesti, které tyto velké systémy mají, a myslím si, že už jsme v cílové pásce,“ uvedl ministr Juchelka, když ho interpelovala s problémy hlášení pirátská poslankyně Jana Patková. „Děkuji za trpělivost, omlouvám se za ty porodní bolesti,“ dodal ve Sněmovně i Marian Jurečka. Vyzdvihl, že jde o největší změnu za 35 let, která se odehrála v oblasti dat mezi zaměstnavateli a státními institucemi.