Rozpočtový deficit je stejný jako loni, výhled horší

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci května deficitem ve výši 170,2 mld. Kč, tedy zhruba tak hlubokém, jako ve stejnou dobu loni. Rozpočtové příjmy rostly meziročním tempem 5,7 %, výdaje státního rozpočtu se zvýšily o 4,7 procenta, oznámilo Ministerstvo financí ČR (MF). V prvních měsících roku omezoval vládní výdaje režim rozpočtového provizoria.

„Schodek za prvních pět měsíců roku odráží tradiční květnový výkyv, kdy v rozpočtu chybí kvartální daňové příjmy, a naopak se koncentrují velké výdaje, jako jsou zálohy pro regionální školství. Podstatné však je, že průběžné plnění na necelých 55 procent celoročního plánu zůstává hluboko pod desetiletým květnovým průměrem,“ komentovala vlastní zprávu Alena Schillerová, ministryně financí. „Do výsledku se navíc pozitivně promítá fakt, že od začátku roku masivně investujeme. Kapitálové výdaje jsme meziročně navýšili o více než 15 miliard korun, přičemž tyto prostředky směřovaly zejména do dopravní infrastruktury přes SFDI a do modernizace armády.“

Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 5,7 % (o 44,4 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 3,5 % (o 12,8 mld. Kč). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci května dopad ve výši 11,9 mld. Kč. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-9,0 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 9,4 % (o 33,7 mld. Kč). Vzrostl i výběr pojistného o 6,5 %,(21,3 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů o 24,8 %, (14,1 mld. Kč) navýšené v dubnu o 17,0 mld. Kč z Národního plánu obnovy.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti o 7,4 %, (4,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítá růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2025 (úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2025. 

U inkasa daně z příjmů právnických osob o 13,1 % (6,3 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+135,6 %, +1,2 mld. Kč), se promítl vliv vyrovnání daně u části daňových subjektů. Jedná se o dopočítání a dorovnání rozdílu mezi tím, co vybraná skupina poplatníků (část daňových subjektů) na daních během roku už zaplatila, a tím, co skutečně podle zákona zaplatit měla. V uvedeném případě šlo o doplatky (opačně by stát vracel přeplatky).

Výše záloh na daň z příjmů právnických osob je ovlivněna zvýšením sazby daně od roku 2024. Daň z neočekávaných zisků byla účinná do konce roku 2025, tedy inkaso v tomto roce již nebude ovlivněno zálohami na tuto daň, ale pouze vyrovnáním daně za rok 2025 se splatností ve 2. pololetí tohoto roku.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %. Současně se však navrhuje legislativní úprava, kterou dochází od 1. července 2026 k navrácení vyměřovacího základu na úroveň roku 2025 s možností vrácení rozdílu odvodů provedených v 1. pololetí tohoto roku. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,5 % (21,3 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,4 %, +7,1 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+3,2 %, +2,1 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z minerálních olejů (+7,1 %, +2,2 mld. Kč), což je způsobeno zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. Pokles inkasa v souvislosti s prominutím části spotřební daně se projeví vzhledem ke splatnosti daně až později. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+1,2 %, +0,3 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný. Stejné vysvětlení má i vývoj spotřební daně z lihu (-3,8 %, -0,2 mld. Kč), kde zřejmě nedošlo k tak výraznému předzásobení jako v minulých letech, meziroční porovnání inkasa za měsíc květen však již vykázalo rostoucí tendenci. Obecně je patrná stále klesající spotřeba alkoholických nápojů, což se projevuje i v inkasu spotřební daně z piva (-3,8 %, -0,1 mld. Kč). V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku, výraznější meziroční růst byl zaznamenán u daně z pevných paliv, ten však není inkasně významný a podléhá sezonním výkyvům.

Z výdajů nejvíce berou sociální dávky, nejvíce stouply investice

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 44,1 mld. Kč (+4,7 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+3,3 %, 28,9 mld. Kč) tažený především financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (+28,7 mld. Kč), dočasně navýšenou platbou veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+14,9 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+12,4 mld. Kč). Jako pokračující důsledek rozpočtového provizoria lze vnímat doposud nižší neinvestiční část podpory výzkumu, vývoje a inovací (-10,5 mld. Kč) a provozu vysokých škol (-5,3 mld. Kč). Ukončené financování nepedagogické práce v regionálním školství ze strany státu je od počátku tohoto roku kompenzováno změnou rozpočtového určení daní ve sprospěch obcí a krajů. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 15,2 mld. Kč (+24,8 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+3,8 %, +14,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,3 %, +9,8 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+2,5 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+7,3 %, +1,2 mld. Kč) odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči (+1,2 mld. Kč). Naopak o 0,8 mld. Kč klesly ostatní dávky sociální pomoci, ovlivněné výplatou humanitární dávky. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl pouze 1,1 mld. Kč. Nahrazené dávky klesly o stejnou částku. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2127 Kč na 2188 Kč, což představuje nárůst o 2,9 %. Objem vyplacených prostředků však vzrostl o 23,2 % (+14,9 mld. Kč). Výrazný nárůst ovlivnil dubnový převod 26,3 mld. Kč zahrnující kromě standardní i předsunutou platbu v objemu 13,1 mld. Kč, která bude zúčtována v listopadu (-0,5 mld. Kč) a prosinci (-12,6 mld. Kč) tohoto roku.

Do výdajů na platy a související výdaje vyšších o 8,4 % (+4,7 mld. Kč) se v letošním roce promítají změny v odměňování vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů platné od 1. ledna 2026 a zvýšení objemu prostředků na platy u ostatních skupin státních zaměstnanců o 10 % od 1. dubna 2026.

Do mírného růstu běžných transferů podnikatelům (+3,7 %, +1,1 mld. Kč) se promítly objemově nejvýznamnější dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 10,9 mld. Kč (+0,5 mld. Kč).

Podpora podnikatelských projektů spolufinancovaná z rozpočtu Evropské unie vzrostla o 1 mld. Kč zejména zásluhou intenzivnějšího zapojení Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (+2,5 mld. Kč). Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve výši 4,1 mld. Kč meziročně vzrostl o 0,3 mld. Kč. Naopak nižší byla prozatím podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 4,6 mld. Kč (-0,8 mld. Kč) při nižším využití prostředků Národního plánu obnovy (-0,8 mld. Kč). V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům, které byly ještě na počátku minulého roku vyplaceny v objemu 0,5 mld. Kč jako pomoc s vysokými cenami energie. 

„Růst výdajů státního rozpočtu táhly běžné výdaje v čele s vyššími sociálními dávkami, platbami za státní pojištěnce a odvody do rozpočtu EU. Kapitálové výdaje se tradičně na začátku roku rozbíhají pomaleji, a to i kvůli rozpočtovému provizoriu. Jejich realizace by měla nabrat sílu zejména ve druhé polovině roku,“ shrnuje zprávu MF Dominik Rusinko, hlavní ekonom investiční společnosti Patria Finance. „Náklady na obsluhu státního dluhu sice meziročně mírně klesly, to je však dáno specifickým splátkovým kalendářem. Za celý rok očekáváme tyto výdaje na rekordní úrovni 110 miliard korun.“

Pro letošní rok vláda plánuje rozpočtový schodek v rozsahu 310 mld. Kč. „Hlavním rizikem plnění je z našeho pohledu kondice tuzemské ekonomiky, zejména pokud by mělo v důsledku blízkovýchodního konfliktu dojít k dalšímu přepisování očekávaného hospodářského růstu pod 2 procenta,“ varuje Rusinko. „Z pohledu finančních trhů a ratingových agentur však bude ještě důležitější výše rozpočtového deficitu v roce 2027. Odhadujeme další prohloubení schodku do rozmezí 350 až 400 miliard korun v závislosti na tom, jak ambiciózní budou výdajové priority vlády. Za velmi problematické považujeme rozvolnění fiskálních pravidel, které vládní koalice schválila v Poslanecké sněmovně. Faktická absence rozpočtové brzdy totiž otevírá cestu k výrazně vyššímu nárůstu zadlužení a zároveň ohrožuje dlouhodobou rozpočtovou disciplínu.“