Když se ztrácí radost, rostou úspory
Platy rostou skvělým tempem, loni o 7 % a letos Česká národní banka (ČNB) předpovídá další 6% zvýšení. Míra inflace sice poskočila nad 2 procenta, ale ČNB dělá vše pro to, aby nepřerostla jí stanovené inflační pásmo, které má strop u snesitelných 2,5 procenta. Takže by se útraty domácností mohly také udržet ve svižném tempu. Český statistický úřad informoval, že v březnu meziročně stouply reálně, tedy po odečtení inflace, o 4,9 procenta. Lidem ale už se nechce utrácet. Radost z nákupů pomíjí a zákazníci začínají být nerozhodní. Napověděl to průzkum platební služby Skip Pay, kterou provozuje banka ČSOB.
Do toho poradenská společnost 4fin oznamuje, že loni stouply vklady obyvatel o 170 mld. Kč na celkových 3,8 bilionu korun. A je otázkou, zda obyvatelstvo očekává vyšší inflaci, zhoršení ekonomiky a své ekonomické situace, nebo si jen vytváří finanční rezervy pro pocit jistoty.
Skutečně, důvěra v ekonomiku mezi spotřebiteli se v květnu podruhé za sebou snížila, sdělil ČSÚ. Indikátor důvěry poklesl o 2,6 bodu na hodnotu 103,4. Podíl spotřebitelů očekávajících pro období příštích 12 měsíců zhoršení celkové ekonomické situace v Česku se po výrazném dubnovém růstu téměř nezměnil. Podíl respondentů, kteří hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než tomu bylo v předchozích dvanácti měsících, se zvýšil, zároveň se meziměsíčně mírně snížil podíl domácností očekávajících zlepšení své finanční situace v příštích dvanácti měsících. Počet respondentů, kteří neplánují v příštích dvanácti měsících pořizovat velké nákupy, se oproti dubnu zvýšil.
„Důvěra spotřebitelů se v květnu podruhé v řadě snížila. Naposledy byla nižší v srpnu loňského roku. Mezi spotřebiteli přetrvávají obavy ze zhoršení celkové hospodářské situace doprovázené zhoršujícím se hodnocením jejich stávající finanční situace,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Libuše Dvořáková, oblastní ředitelka společnosti 4fin, pojem „důvěra“ neužívá. Podle ní je český přístup k financím typický extrémní opatrností. Domácnosti si rezervy vytvářejí, často je drží ve výrazně vyšších částkách, než skutečně potřebují, ale nejvíce v bankách na spořících a běžných účtech, kde z nich inflace ukusuje. „Češi mají pocit, že když peníze nechají na účtu, chovají se bezpečně a odpovědně. Jenže v realitě často volí jistou ztrátu. Peníze na běžném účtu sice nominálně zůstávají stejné, ale jejich reálná hodnota se každý rok snižuje,“ říká Dvořáková. „Na západ od našich hranic je běžné, že lidé část úspor investují a dlouhodobě pracují s tím, jak si majetek chránit před inflací. V Česku pořád převládá představa, že investování je něco riskantního nebo určeného jen pro bohaté. Přitom právě dlouhodobá nečinnost bývá nejdražší.“
Zvýšenou opatrnost lze také interpretovat jako slabší důvěru. Ale jak je tomu s tou radostí? Tu, narozdíl od důvěry, ČSÚ nesleduje. Musíme si vystačit s interním průzkumem Skip Pay mezi zákazníky e-shopů. Její index „radosti z nákupu“ naznačuje, jak jsme při nákupech impulsivní a emocionální. Poprvé spadl pod hodnotu 5 bodů, o 31 % meziročně. A prodlužuje se i míra zvažování. Tedy to, jak dlouho odkládáme nákup anebo se na poslední chvíli rozhodneme, že danou věc nekoupíme. E-shopy ji vnímají především skrze fenomén opuštěných košíků nebo nevyzvednutých zásilek. Míra zvažování stoupla o 11 % na 6,3 bodu. Podle Davida Filippova jsou všechny trendy důsledkem hubených let i skutečnosti, že ekonomika se zotavuje stále ještě pozvolna.
Prohloubil se i další z trendů – klesající zájem Čechů o slevy. Takzvaná míra využívání slev klesla na 7,45 bodu, což je nejníže od doby před roztočením slevové spirály. Ještě dramatičtější je pokles slevové impulsivity na hodnotu 4,02, meziročně o 32 procenta. „Nastává konec doby, kdy se investovalo do slev, a začíná se opět investovat do kvality, lepšího servisu, nebo například unikátní produktové nabídky,“ říká David Filippov. Naopak prý klesá míra nedůvěry.
Index Skip Pay
| H1 2026 | % změna vs H1 2025 | % změna vs H2 2025 | |
| Možnost svobodné volby | 4,3 | -6,52% | 0,00% |
| Míra zvažování | 6,3 | 10,53% | 5,00% |
| Chuť utrácet / Radost z nákupu | 4,7 | -30,88% | -18,97% |
| Opatrnost / nedůvěra | 8,2 | -7,87% | -2,38% |
| Loajalita | 6,1 | 1,67% | 1,67% |
| Využívání slev | 7,5 | -14,77% | 0,00% |
| Cenová / slevová impulsivita | 4,0 | -32,20% | -2,44% |
Makroekonom by se mohl začít obávat o hrubý domácí produkt (HDP). Ten je u nás z více než 60 % tvořen spotřebou domácností, rozuměj jejich útratami. Jestli tomuto motoru hospodářského růstu dojde palivo, může z toho být ouvej. Ono zatím není tak zle a jestli skončí válka na Blízkém východě, nálada lidí i firem se může rychle zlepšit. V opačném případě…