Ministerstvo financí předvídá stagnaci, což je realistická prognóza
Ministerstvo v dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Aktuální makroekonomická prognóza ministerstva financí je podle většinového hodnocení Výboru pro rozpočtové prognózy realistická. Pro vyhodnocení prognózy jako realistické hlasovalo na jednání výboru šest ze sedmi členů. Jeden se přiklonil ke zhodnocení prognózy jako optimistické. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Národní rozpočtová rada.
Členové výboru shledali prognózu konzistentní s aktuálně dostupnými informacemi. V diskusi zdůrazňovali mimořádnost kumulace externích šoků, vytvářející značná oboustranná rizika v jednotlivých složkách prognózy i jejím celku. Aktuální válka však podle nich zvyšuje nejistoty ohledně dalšího vývoje, její pokračování může v dalších měsících působit na řadu ukazatelů negativně. Vysokoinflační prostředí označili někteří členové jako riziko pro odhad reálného vývoje ukazatelů, jako je spotřeba domácností či zisky a investice firem.
Komentář SH:
Ekonomové obvykle označovali růst HDP pod 2 % za stagnaci, vzhledem k jakési „přirozené“ inflaci. Prognózovaný růst o 1,2 % a názor jednoho (nejmenovaného) člena Výboru jako „optimistická“ signalizuje, že vstupujeme do fáze stagflace. Což znamená prudký růst spotřebitelských cen, aniž by rostl výkon národního hospodářství a s ním příjmy firem a občanů.
„Realistický odhad pro letošní rok je obtížné učinit. Každý den války, inflačních tlaků či stupňování sankcí může ovlivnit predikce negativně. S ohledem na aktuální data a dostupné informace lze ale prognózu celkově považovat za standardně provedenou a předpoklady v ní uvedené za korektně sestavené,” uvedl člen Výboru pro rozpočtové prognózy a ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Vedle nové makroekonomické predikce ministerstva financí posoudil Výbor pro rozpočtové prognózy na svém zasedání také dubnovou predikci příjmů sektoru vládních institucí MF pro roky 2022 a 2023. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění ji označil rovněž za realistickou. Pro toto zařazení hlasovalo všech sedm přítomných členů výboru.
Výrazná rizika makroekonomického vývoje jak pro 2022, tak pro 2023, se přenášejí i na rozpočtové příjmy. Diskuse se na výboru vedly zejména ohledně rostoucí inflace a jejího vlivu na příjmovou stranu rozpočtu. Někteří členové poukazovali na riziko snížení zisku firem, vedoucí k riziku nižších příjmů z daně z příjmu právnických osob v období let 2022 až 2023. Proti tomu ovšem podle nich stojí pozitivní riziko proti makroprognóze většího zvýšení objemu platů a mezd, zvedajícího rychleji sociální pojistné.
„Tvůrcům prognózy rozpočtových příjmů se podařilo udržet konsistenci s odhadovaným vývojem makroekonomických parametrů. Výše rozpočtových příjmů je tak zatížena riziky plynoucími z odchylek od makroekonomického scénáře spíše než rizikem nesprávného odhadu vazeb mezi makrem a rozpočtovými příjmy,” upozornil předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
