Daňovou slevu na výzkum využívá málo firem, nevyznají se v tom

Za rok 2024 využilo v Česku daňový odpočet na výzkum a vývoj 721 soukromých podniků, nejméně od roku 2010. Díky této nepřímé veřejné podpoře přesto firmy ušetřily nejvíce finančních prostředků od roku 2005, kdy byla tato pobídka v Česku zavedena. Vyplývá to z výzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Loni si v daňovém přiznání za rok 2024 odečetlo výdaje na výzkum a vývoj (VaV) 721 soukromých podniků. Meziročně to bylo jen o 10 podniků méně, ale v porovnání s rekordním počtem za rok 2015, kdy tuto možnost využilo 1 306 firem, šlo o pokles na téměř polovinu.

„Využívání daňové podpory výzkumu a vývoje se výrazně liší podle vlastnictví a velikosti podniků. V případě domácích podniků tuto možnost za rok 2024 využila čtvrtina firem provádějících výzkum a vývoj, v případě firem pod zahraniční kontrolou to byla třetina,“ upřesnil Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Vyšší míra uplatnění je patrná také u velkých podniků (41 %) ve srovnání s malými (21 %). U všech typů podniků jde o nižší podíly oproti roku 2015, kdy tuto daňovou podporu využila polovina firem provádějících VaV.

Soukromé firmy si za rok 2024 odečetly od základu daně z příjmu výdaje na VaV ve výši 17,5 mld. Kč, tj. o 3 mld. Kč více než v roce předchozím a současně nejvíce od zavedení této podpory v roce 2005. Při daňové sazbě 21 % tak firmy díky této nepřímé veřejné podpoře ušetřily 3,7 miliardy korun. Meziročně to bylo o třetinu a absolutně o 938 mil. Kč více, a to i v důsledku zvýšení sazby daně z 19 % na 21 procento.

Velké podniky ušetřily v roce 2025 díky odpočtům na VaV za rok 2024 na odvedených daních 2,8 mld. Kč, zbývajících 0,9 mld. Kč připadlo na malé a střední firmy. Podniky pod zahraniční kontrolou takto získaly 2,5 mld. Kč, tj. o 1,4 mld. Kč více než tuzemské podniky. Více než polovinu z celkové daňové podpory VaV (2,0 mld. Kč) využily firmy sídlící v Praze a Středočeském kraji.

V roce 2024 využilo na financování VaV přímé dotace ze státního rozpočtu či ze zdrojů EU téměř dvakrát více firem (1238), než si uplatnilo na tuto činnost daňový odpočet (721). Zvláště menší a střední domácí podniky ve financování těchto aktivit upřednostňují mnohem častěji přímé veřejné dotace než systém daňových pobídek. Ze státního rozpočtu obdržely v roce 2024 soukromé firmy na dotacích pro VaV 3,4 mld. Kč a z evropských fondů 1,7 mld. Kč. Pokud k tomu přičteme daňovou podporu, tak celková výše veřejné podpory VaV v soukromých firmách dosáhla 8,7 mld. Kč, tedy stejně jako v roce předchozím.

Podniky v Česku financovaly pomocí daňové podpory VaV v roce 2023 rovná 3 procenta svých výdajů na VaV. V sousedním Polsku to bylo 6 %, na Slovensku 7 % a v Rakousku 8 %. Nejvyšší podíl ze zemí EU mělo Portugalsko (37 %).

„Firmy si uvědomují, že bez investic do výzkumu a vývoje nemohou dlouhodobě obstát. Zároveň ale při jejich financování často sahají především po dotačních programech, zatímco daňové odpočty zůstávají spíše v pozadí. Z naší zkušenosti vyplývá, že firmy tento nástroj často dostatečně neznají a mají obavy z jeho administrativní náročnosti i splnění zákonných podmínek,“ komentuje statistiky Kristína Šumichrastová ze společnosti Ayming Česká republika.

Zkušenosti společnosti Ayming ukazují, že zájem firem o využívání daňových odpočtů přetrvává. V loňském průzkumu Ayming mezi podniky dvě třetiny firem uvedly, že je odpočet motivuje k vyšším investicím do výzkumu a vývoje, a naprostá většina ho plánuje využívat i do budoucna.

Rozdíl mezi deklarovaným zájmem firem a reálným využíváním odpočtů podle dat ČSÚ naznačuje, že hlavní bariérou není samotný nástroj, ale jeho praktické fungování. V praxi firmy narážejí zejména na administrativní náročnost, složitost dokumentace a nejistotu ohledně posuzování projektů.

„Z našich zkušeností i loňského průzkumu vyplývá, že firmy mají o využívání daňových odpočtů zájem a vnímají je jako smysluplný nástroj podpory inovací. V praxi ale často narážejí na složitost celého procesu a nejistotu ohledně výkladu pravidel, což jejich využití komplikuje,“ říká Kristína Šumichrastová. 

Situaci měla zlepšit loňská novela zákona o daních z příjmů, která upravila podmínky pro uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj a zvýšila jeho atraktivitu. V praxi však firmy nadále vnímají určitou míru nejistoty, zejména pokud jde o výklad pravidel a posuzování projektů.

„Novelu vnímáme pozitivně, protože zvyšuje atraktivitu tohoto nástroje. Pro firmy ale zůstává klíčové především to, aby byla pravidla stabilní, předvídatelná a jednotně aplikovaná v praxi,“ říká Šumichrastová. „Pokud se podaří snížit administrativní zátěž a posílit předvídatelnost systému, mohou se daňové odpočty stát jedním z hlavních nástrojů, jak motivovat firmy k dalším investicím do inovací.“

Ayming je mezinárodní poradenská společnost s centrálou v Paříži, která se na světovém trhu již 40 let specializuje na poradenství v oblasti financování inovací. Česká pobočka byla založena před 13 lety.