Zapojení Kurdů do boje o Írán může děsit Turecko

Íránská armáda v roce 2018. Foto: Amir Hossein Nazari. Wikimedia Commons; CC BY 4.0

Mluví se o tom opravdu hodně. Americká média už potvrdila jednání tamních představitelů s různými kurdskými zástupci. Avšak o tom, zda je USA vyzbrojují, se stále jen spekuluje. Kdyby to byla pravda, otevřel by se obrovský otazník na tím, jak by na takový vývoj reagoval turecký prezident Recep Erdoğan.

Osudy Kurdů nejsou veselé. Teda jak kde. Právě v Íránu byly po většinu času bráni jako součást „národa“. Ty uvozovky naznačují, že obyvatelé státu a národ nejsou totéž. Nicméně zvláště bývalý diktátor a šáh Muhammad Rezá Pahlaví s nimi vždy počítal.

Jinde to ale bylo o mnoho horší. Celý svět dobře ví o masakrech v Iráku. Co hůř, o masakrech za použití chemických zbraní.

Je pravdou, že předtím došlo ze strany Kurdů k povstání, podporovanému právě ze strany porevolučního Íránu. Nicméně to nemůže omluvit brutalitu únosů, systematického vyvražďování civilistů a použití yperitu. Sám jsem v 80. letech měl možnost vidět fotky dětí po těchto útocích. Od svého spolužáka Razgara, protože tehdejší Československý režim byl s Husajnem spíš zadobře. Stejně se navíc diktátor z Bagdádu a vrah přezdívaný Chemický Alí chovali přinejmenším i k Šíitům.

Stejně tak Turci masakrovali Kurdy na svém území ve 30. letech 20. století. Až právě Erdoğan se za to omluvil. Jeho vztah k této menšině se stále vyvíjí. Zatímco Kurdy v Iráku svět vnímal jako oběti, ty turecké, kteří svá práva prosazovali víc než ostře, vnímal spíš jako teroristy.

Současný prezident země na jednu stranu podporoval jejich potlačování v Sýrii, na druhou doma spíš směřoval k usmíření. Dokonce loni se mluvilo o tom, že by mohli dobrovolně složit zbraně.

Erdoğan možná chce jejich podporu v dalších prezidentských volbách, kde bude potřebovat kvalifikovanou většinu. Jenže vyzbrojení Íránských a Iráckých Kurdů proti současné Íránské vládě by mu mohlo přidat až moc výbušné.

Turecko rozhodně není vzorem demokracie západního typu. A nejednou to hrálo a hraje na obě strany. Nicméně, pokud by začalo laborovat i ve vztahu k Íránu, znamenalo by to další destabilizační prvek v regionu.