Dostupné bydlení se dá pořídit za polovinu tržní ceny

Kvalitní dostupné bydlení je možné v Česku i v roce 2026 postavit za 70 000 Kč za čtvereční metr plochy. A nejen realizovat, ale zároveň ho i prodat koncovým vlastníkům, družstevníkům nebo přepočtem na pronájem i nájemníkům. Tvrdí to Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). V současné době se v Praze prodávají nové byty za zhruba 170 tis. Kč/m² a průměrná cena v České republice se pohybuje okolo 90 tis. Kč/m².

„Jsme si vědomi toho, že neexistuje jednoduchá cesta, ale existují příklady dobré praxe. Pozornost se soustředí pouze na mediálně vděčné ceny nových bytů především v Praze. Dostupné bydlení by však mělo vznikat po celé republice. /…/ Na začátku je třeba mít jediné – vhodný pozemek a vůli. Vše další, včetně financí, k dispozici je,“ konstatuje Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Dostupné bydlení v podmínkách ČR vychází z toho, že obce potřebují vlastní byty, aby mohly nabídnout dostupnou, dlouhodobou alternativu ke komerčním nájmům. V zemích, kde je jich dostatek, rostou nájmy i v soukromém sektoru mnohem pomaleji než v Česku. Pro ČR je nabídka dostupných nájemních bytů omezena na splnění jedné z podmínek: mladí lidé, domácnosti se všemi členy do 35 let, veřejně prospěšné profese (alespoň jeden ze členů domácnosti vykonává potřebnou profesi, jako je učitel, zdravotník, policista, sociální pracovník a další) a střední třída. To je cca 20 % obyvatel. A přesto se nestaví. Kde je tedy problém?

Nejspíše v tom, že zbylých 80 % obyvatel jsou buď starší, nebo pracují v profesích nepotřebných. Ve 3. čtvrtletí loňského roku meziročně ceny starších bytů stouply o 10 % v Praze, o 9 % v Brně a v Ostravě dokonce o 15 procent, informoval portál bezrealitky.cz. Podle analýzy Bankovní rady ČNB jsou rostoucí ceny nemovitostí vedle růstu mezd a cen ve službách hlavním inflačním rizikem. Loni v listopadu se meziročně náklady na bydlení zvýšily o 6,2 %, když celková inflace činila přibližně 2,5 procenta.

Podle ČKAIT není často hlavním důvodem nedostatek financí. Dokladem je to, že i přes vysoké náklady státního rozpočtu v posledních letech se situace na trhu s bydlením nezlepšila. Nepomůže tomu ani 13. novela nového stavebního zákona, která zavádí úplně nový pojem hromadného bydlení nad 10 000 m² povolované jako vyhrazené stavby. Toto ustanovení sice jednostranně zvýhodňuje stavebníky velkých staveb hromadného bydlení, finanční dostupnost takového bydlení však v poslaneckém návrhu není zatím nijak zahrnuta. ČKAIT rozhodně nedoporučuje odvozovat ceny dostupného bydlení od běžného tržního nájmu nebo prodejních cen na realitním trhu.

„Jistě nelze bezhlavě okopírovat funkční systém z Rakouska nebo zemí Skandinávie. Ale už roky se ztrácejí experimenty a diskusemi, které nemají v zahraničí funkční příklad ani vyzkoušený model. Přitom by stačilo zaměřit se na podmínky nakládání samospráv s pozemky, zlepšit postavení bytových družstev a zaměřit se na zákon a zadávání veřejných zakázek ve světle výstavby dostupných bytů. Nejnižší nabídková cena za práci projektantů i stavitelů nikdy není cestou k nejnižším a garantovaným prodejním cenám skutečně kvalitního dostupného bydlení,“ upozorňuje Jaroslav Synek, člen představenstva ČKAIT, předseda komise ČKAIT pro realizaci staveb a autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby. 

Kde je zájem na straně kupujících nebo nájemníků, se stavba dostupného bydlení může realizovat velice rychle i bez dotačních podpor. Příkladem mohou být bytové domy v Dobrušce s cenami kolem 46 000 Kč/m²v roce 2023 a společný projekt města Hanušovice s bytovým družstvem s cenami kolem 64 000 Kč/m² v letošním roce.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je nejsilnější veřejnoprávní stavovská organizace ve stavebnictví. Má více než 32 tisíc autorizovaných osob. ČKAIT byla založena v roce 1992 autorizačním zákonem č. 360/1992 Sb. jako samosprávná profesní organizace s přeneseným výkonem působnosti státní správy.