Umělá inteligence je nejrychleji adaptovanou technologií v historii

Ilustrační foto: Gerd Altman z Pixabay

Rok 2025 potvrdil umělou inteligenci (AI) jako klíčovou transformační sílu, která redefinuje každodenní život i globální ekonomiku. Podle studie AI Diffusion Report 2025 od společnosti Microsoft v České republice 27,8 % pracující populace aktivně využívá AI nástroje, což je číslo srovnatelné s USA (28,3 %) a překonává to řadu vyspělých evropských ekonomik. Umělá inteligence je nejrychleji adoptovanou technologií v historii, překonávající internet i chytré telefony. 

Během necelých tří let využilo nějaký generativní AI nástroj více než 1,2 miliardy lidí. Na konci roku 2025 používá generativní AI zhruba každý šestý člověk na světě. Tato rychlá expanze však odhalila i prohlubující se digitální propast. Zatímco v zemích jako jsou Spojené arabské emiráty (64 % populace), Singapur (60,9 %), Norsko (46,4 %) nebo Irsko (44,6 %), dosahuje adopce desítek procent, v mnoha regionech „globálního jihu“ je to pod 10 procent.

Microsoft v roce 2025 ukázal, jak AI akceleruje vědu v nejrůznějších oborech. Mezi nejvýznamnější objevy patří Majorana 1, první kvantový procesor postavený na topologických qubitech, který slibuje stabilnější a škálovatelnější kvantové výpočty pro řešení dosud neřešitelných problémů v energetice nebo medicíně. Dále to byl BioEmu-1, generativní hluboký model, schopný během hodiny generovat tisíce proteinových struktur, což dramaticky zkracuje vývoj léků a pomáhá v biomedicíně. MatterGen a MatterSim, dvojice nástrojů, které umožňují vědcům navrhovat a simulovat chování nových materiálů s požadovanými vlastnostmi, urychluje objevování ekologických baterií či slitin. Ve zdravotnictví vznikl RAD-DINO, multimodální model vyvinutý ve spolupráci s Mayo Clinic, který porovnává textové a rentgenové snímky pro přesnější diagnostiku.

Přestože se v diskusích o implementaci umělé inteligence v Česku často objevovaly pochybnosti o tempu adopce a připravenosti trhu, zjištění z roku 2025 ukazují optimistický obraz, který vyvrací původní obavy. „Česká republika je na AI připravena a drží krok s těmi nejlepšími. Průzkumy Evropské investiční banky potvrzují, že téměř polovina českých firem již aktivně využívá generativní AI, což je výrazně nad průměrem EU. To odráží naši silnou digitální tradici a ochotu adaptovat nové technologie, což je pro budoucí rozvoj AI klíčové,“ prohlásil Michal Stachník, ředitel Microsoftu pro Českou republiku a Slovensko. V reakci na tuto potřebu inicioval Microsoft ambiciózní projekt AI National Skilling Plan, který za přispění více než 10 milionů korun vyškolí během jednoho roku přes 350 000 lidí. Cílem je posílit digitální gramotnost ve všech sektorech, od veřejné správy, přes pedagogy a studenty, až po malé firmy. Rozšiřování pražského vývojového centra Microsoftu posílí pozici Česka v celosvětovém AI ekosystému. 

S rychlým nasazováním AI se stala klíčovou otázkou kybernetická bezpečnost, zejména rizika spojená s nekontrolovaným využíváním neověřených nástrojů umělé inteligence ve firemním prostředí. Stachník v tomto kontextu zdůraznil naléhavost situace a apeloval na firmy: „Bezpečnost umělé inteligence ve firmách se dnes stává nejpalčivějším tématem. Je klíčové, aby firmy implementovaly schválená a bezpečná řešení a vyvarovaly se nekontrolovaného využívání neověřených nástrojů. Jen tak zajistíme ochranu dat a integritu systémů.“  

Další směřování AI bude záviset na tom, jak se podaří technologii rozvíjet odpovědným a inkluzivním způsobem, tj. s důrazem na etiku, ochranu soukromí a odolnost vůči kybernetickým hrozbám. Země jako Česká republika by měly nadále investovat do vzdělávání a modernizace digitální infrastruktury, aby byly výhody umělé inteligence dostupné široké veřejnosti. Tyto změny ovlivňují nejen technologický sektor, ale i další oblasti společnosti a otevírají prostor pro řešení globálních problémů, nabádá Microsoft.