Počet biometanových plynáren se musí zdvojnásobit
Flotila současných dvanácti biometanových stanic se má do roku 2030 rozrůst na zhruba stovku a produkce biometanu má být oproti dnešku skoro dvacetinásobná, vyplynulo ze závěrů konference k Evropskému týdnu biometanu, kterou nedávno pořádalo sdružení CZ Biom v prostorách ČVUT pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Problém je v tom, že bez dotací se nevyplatí.
Starosta energeticky nezávislé obce Kněžice na Nymbursku Milan Kazda nedávno v rozhovoru pro týdeník Echo připustil, že bez provozních dotací se provoz bioplyky nevyplácí. Na investičních dotacích obec obdržela 93 mil. Kč korun z celkové investice 138 milionů korun. „Bioplynka potřebuje provozní podporu. Ta se nyní, po 20 letech, má snížit. S přechodem na čtvrthodinové zelené bonusy by měla bioplynová stanice běžet jen při kladné ceně elektřiny, což komplikuje provoz. Nelze ji jednoduše vypínat a znovu spouštět,“ upzornil Milan Kazda.
Citoval tak potíže uhelných a jaderných elektráren. Vypnutí uhelných zdrojů při záporné ceně elektřiny a nárůstu neplánovaných přetoků výroby obnovitelných zdrojů z Německa do tuzemské přenosové soustavy na počátku července tohoto roku způsobily rozsáhlý výpadek, který na mnoho hodin postihl více než 1 milion domácností. Příčinou byl pád fázového vodiče. Skutečné příčiny se stále ještě vyšetřují.
Aby Česká republika splnila stanovené cíle ve výrobě biometanu jako ekologické alternativy dováženého zemního plynu, neobejde se bez rozumného nastavení podpory pro investory. V první řadě jde o spuštění aukcí biometanu na jaře příštího roku, dalším krokem je také nastartování poptávky po této moderní energetické komoditě. Na tom se shodli účastníci konference, na které kromě zástupců sdružení vystoupil například Christoph Tollmann z Německé asociace pro bioenergii, vrchní ředitel Sekce energetiky a jaderných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla, Lukáš Minařík z oddělení dekarbonizace průmyslu a energetiky Ministerstva životního prostředí, profesor Jaroslav Knápek z ČVUT nebo výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Tereza Navrátilová.
„Česko se již o nastartování produkce biometanu pokusilo provozní podporou, která však končí tento rok. Vítáme snahu o zlepšení podmínek, jako je třeba částečné dorovnání cen surovin pro výrobu biometanu a bioplynu. Nyní je však potřeba urychleně nastartovat nový model podpory a ideálně do konce roku dořešit podmínky aukcí, jejichž první kolo úřady avizují v dubnu 2026.,“ říká Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom s tím, že Česko má podle akčního plánu pro biometan v roce 2030 produkovat 491 milionů metrů krychlových biometanu.
„V Česku je přes 500 bioplynových stanic a velká část z nich má možnost přejít na výrobu biometanu, který je klíčový pro dekarbonizaci dopravy a teplárenství. Zásadní roli hraje také pro energetickou soběstačnost, protože jeho technický potenciál dosahuje až 15 % současné spotřeby plynu,” říká René Neděla. „V příštích čtyřech letech postupně skončí provozní podpora elektřiny u stávajících bioplynových stanic a biometan je velká příležitost, jak tato zařízení udržet v provozu, ale s jiným produktem. Proto jsme v předstihu nastavili nový regulační rámec tak, aby transformace na biometan dopadla co nejlépe.“
Nový model podpor formou aukce přináší určité zpomalení ve výstavbě. Dosavadní podporu získal provozovatel, který v době platnosti podpory spustil provoz. „V novém modelu aukce budou investoři nejdříve soutěžit o podporu a až poté realizovat projekt. První stanice z nové podpory tak budou vznikat nejdříve v roce 2027. Proto je nutné se zveřejněním podmínek a vyhlášením aukce spěchat,” doplňuje Jan Habart z CZ Biom.
„Biometan dnes představuje nejuniverzálnější palivo pro defosilizaci ekonomiky. Lze jej vyrábět lokálně, přepravovat na velké vzdálenosti a dlouhodobě skladovat, spalovat ve stávajících zařízeních a zároveň výrazně snižovat emise skleníkových plynů. Je to nezbytný obnovitelný zdroj energie pro evropskou energetickou a ekonomickou transformaci,“ tvrdí Christoph Tollmann z Německé asociace pro bioplyn (Fachverband Biogas).
Potenciál pro růst poptávky je například v dopravě, která má podle Vnitrostátního plánu pro energetiku a klima (NKEP) spotřebovávat koncem desetiletí skoro 200 milionů metrů krychlových biometanu. Už dnes jezdí desítky tisíc vozidel v Česku na bioCNG, rozvíjí se vozový park na bioLNG, a do budoucna může jít o zajímavou alternativu pro ty, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí přejít na elektromobilitu. Jde o ověřenou a cenově dostupnou technologii, která zároveň snižuje lokální i globální emise CO2 a škodlivých látek.
Zatímco do dopravy má jít podle NKEPu veškerý takzvaně pokročilý biometan vznikající z odpadních vstupů, tak nepokročilý biometan ze zemědělské produkce zamíří hlavně do sektoru vytápění. Objem této části produkce má dosahovat 300 milionů metrů krychlových. Oba typy biometanu nicméně budou shodně vtláčeny do plynárenské soustavy a stát bude muset zajistit přijatelný vykazovací mechanismus pro rozlišení spotřeby.
Vedle nových biometanových stanic postavených „na zelené louce“ se počítá s tím, že podstatná část výroby vznikne konverzí stávajících bioplynek. Do vzdálenosti 2 km, a tedy technicky připojitelných k síti zemního plynu, je 230 MW současného elektrického instalovaného výkonu. Zdaleka ne všechny jsou však vhodné ke konverzi, a tak bude výhodnější, aby nadále vyráběly efektivně nízkoemisní lokální elektřinu a teplo.
Metan je z hlediska molekuly mnohem účinnější v zachycování tepla v atmosféře než CO2. Jeho potenciál globálního oteplování (GWP) je na horizontu 100 let přibližně 28krát vyšší než u CO2. Na kratším horizontu (např. 20 let) je tento rozdíl ještě markantnější.
Evropská unie nezakazuje používání metanu jako takového (např. jako zemního plynu pro vytápění nebo průmysl), protože je důležitým zdrojem energie. Místo toho se zaměřuje na radikální snížení emisí (úniků) metanu. Cílem EU je v souladu s Globálním závazkem pro metan snížit globální antropogenní emise metanu o 30 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 2020) a dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.
Bioplynová stanice v Kněžicích, vyrábějící bioplyn (ne biometan), měla i s investiční a provozní dotací podle starosty Milana Kazdy investiční návratnost 15 let.