ČNB nepřekvapila, úrokové sazby se nezmění
Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,50 %, diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 procenta. Pro nehýbání s úrokovými sazbami hlasovalo všech 7 členů bankovní rady. Většina nezávislých analytiků tento výsledek očekávala.
„Podle aktualizované prognózy sekce měnové by se inflace po zbytek letošního roku měla pohybovat mírně nad 2 procenty. Zvýšená zůstane zejména jádrová inflace. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb,“ sdělila ČNB v prohlášení následujícím hlasování.
K nejvýraznějším inflačním tlakům se řadí růst cen ve službách a růst mezd, obojí výrazně nad mírou inflace. Zároveň pokračuje křehké oživování hospodářského růstu. Obojí vzala bankovní rada v potaz.
„Inflace se od ledna 2024 pohybuje v blízkosti 2% cíle. Stále je však potřeba držet přísnou měnovou politiku. Množství peněz v ekonomice roste, postupně se zvyšuje dynamika úvěrů. Trh práce zůstává nadále napjatý a výrazně rostou mzdy. Současně poptávka domácností pokračuje v růstu. Zvýšený zůstává růst cen služeb. Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí,“ píše se v prohlášení banky. „Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.“
Poslední data potvrzují oživení ekonomiky založené především na růstu domácí poptávky. Hrubý domácí produkt (HDP) ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl v meziročním vyjádření o 2,6 %, spotřeba domácností o 3,4 %. K výdajům domácností přispívá rychlý růst nominálních mezd, který ve druhém čtvrtletí dosáhl meziročně 7,8 %.
„Celková inflace v souladu s našimi očekáváními klesla, a to z 2,9 % v červnu na 2,5 % v srpnu. Zatímco celková inflace se snižuje, jádrová inflace zůstává těsně pod 3 %, v srpnu činila 2,8 %. Zvýšený zůstává zejména růst cen služeb a dále příspěvek cen nemovitostí k inflaci. Sekce měnová očekává, že inflace po zbytek roku setrvá v horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB,“ píše se v prohlášení.
Inflační cíl je 2 %, toleranční pásmo je plus mínus 1 proc. bod od tohoto cíle. Jádrová inflace měří růst cen s vyloučením položek, které jsou velice pohyblivé a ovlivnitelné vnějšími událostmi, typicky ceny energie, potravin, regulovaných cen a daní.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího zesilování úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Inflační vývoj může naopak přibrzdit silnější kurz koruny. Rizikem pro výši inflace v roce 2027 a v následujících letech je spuštění druhého evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS2). Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Riziko pokračování slabého výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády. Nejistotu nadále představuje vývoj válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Významným zdrojem nejistoty se stává rostoucí zadluženost vlád některých vyspělých zemí a rostoucí citlivost finančních trhů vůči svrchovanému riziku.
„Guvernér národní banky Aleš Michl proto dál vyhodnocuje rizika prognózy jako proinflační. Podobně jako my začala mít centrální banka obavy z cen potravin. Odeznívání potravinové inflace může být nakonec vzhledem k tlakům ze zemědělské výroby pomalejší,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Na druhé straně se Aleš Michl bránil říci, že je uvolňování měnové politiky u konce. A to právě kvůli síle koruny, která překonává srpnovou prognózu (u páru EUR/CZK) o více než 2 %. Aleš Michl sice odmítl specifikovat u koruny “práh bolesti”, který jsou centrální bankéři ochotni nést, je však jasné, že další výrazné zisky by se bankovní radě nelíbily. My dál předpokládáme dlouhodobější stabilitu úrokových sazeb na úrovni 3,5 %. Laťka pro eventuální další pokles sazeb je nastavena pro nejbližší půl rok o poznání níže než pro jakékoliv úvahy o růstu sazeb. ČNB považuje současnou úroveň sazeb za “relativně přísnou” a kdyby pro-inflační rizika opadla, rovnovážnou sazbu by asi viděla o něco níže.“
Průměrný kurs koruny vůči euru ve 3. čtvrtletí bude pravděpodobně činit zhruba 24,5 EURCZK, míní analytici, zatímco prognóza ČNB uvádí 24,8 EURCZK. „Konzistentní posilování české měny se však nemusí zamlouvat tuzemským exportním podnikům. Koruna vůči euru za poslední půlrok posílila o necelá 3 % a vůči americkému dolaru zhruba o 11 %. To již nejsou malá čísla,“ upozorňuje Miroslav Novák, hlavní ekonom společnosti Citfin.