Pravidla proti odlesňování se odloží o rok, zní nový návrh EU

Pod nátlakem USA a některých dalších obchodních partnerů Evropská unie navrhuje odložení platnosti pravidel o zákazu dovozů plodin získaných odlesňováním o další rok. Zprávu zveřejnil web britského listu Financial Times.

Jessika Roswallová, komisařka Evropské komise pro životní prostředí, za nové roční odložení vinila technické problémy a řekla, že registrační systém by se mohl zhroutit, jakmile zákon na konci roku vstoupí v platnost. „Z průmyslu přichází v krátkém časovém období spousta informací,“ řekla novinářům a uvedla, že existuje „riziko přetížení“. „Proto potřebujeme tento dodatečný čas, abychom zjistili, jak to můžeme vyřešit,“ píše web ft.com.

Zákon má za cíl zabránit evropským spotřebitelům v přispívání ke klimatické krizi nákupem produktů vyrobených kácením lesů. Zakazuje dovoz včetně kávy, kakaa, kaučuku, dřeva a palmového oleje, pokud by producenti nebyli schopni prokázat, že nebyly pěstovány v odlesněných oblastech.

Zákon byl poprvé navržen v roce 2021 jako součást ambiciózního klimatického zákona EU v rámci Zelené dohody. Při projednávání byl oslaben po protestech farmářů, kteří se obávali upadající ekonomiky EU a zaměření na investice do obrany v důsledku ruské války na Ukrajině.

V prosinci loňského roku Evropská komise odložila jeho implementaci o 12 měsíců na konec letošního roku. Nový návrh pro odložení vyžaduje souhlas většiny členských států EU a Evropského parlamentu.

Web Financial Times připomíná, že USA legislativu odsoudily, stejně jako producenti komodit, jako jsou Brazílie a Indonésie, které se s EU právě dohodli na obchodních podmínkách.

Podle obchodní dohody, kterou EU uzavřela s Trumpovou administrativou letos v létě, se Brusel zavázal, že bude „pracovat na řešení obav amerických producentů a vývozců“ ohledně zákona o odlesňování. EU také uznala, že „produkce příslušných komodit na území Spojených států amerických představuje zanedbatelné riziko pro globální odlesňování“.

Americká rada dřevorubců tento měsíc uvedla, že zákon EU „praská ve švech“ a je „chybným“ pokusem zabránit globálnímu odlesňování.

Indie tuto otázku nastolila s úředníky EU během vzájemných obchodních jednání. Rozvojové země tvrdí, že zákon by mohl miliony drobných zemědělců vyloučit z trhu EU, protože jim chybí zdroje a technické znalosti k jeho dodržování.

O odložení platnosti opatření se snažila také Česká republika. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) opakovaně poukazovala na to, že evropské firmy nejsou dostatečně připraveny hlásit povinně stovky údajů. „Kolem iniciativy ČR se podařilo zformovat skupinu dalších zemí, které návrh na odložení rovněž podporovaly,“ píše ministerstvo zemědělství ve své tiskové zprávě. „Spuštění nebylo dostatečně připravené, zbytečně by naše producenty uvrhlo do nejistoty a přineslo obrovskou byrokracii pro české podnikatele, zemědělce, potravináře a lesníky. Odložení účinnosti je dobrá zpráva, která poskytne čas celý systém připravit a upravit tak, abychom skutečně dosáhli reálné ochrany proti odlesňování v částech světa, kde k němu dochází. To však není případ České republiky, v našich lesích naopak každoročně přiroste více dřeva, než se vytěží,“ prohlásil  ministr Výborný. 

V podstatě tím dal zapravdu rozvojovým zemím, které tvrdí, že by zákon mohl miliony drobných zemědělců vyloučit z trhu EU, protože jim chybí zdroje a technické znalosti k jeho dodržování. Evropská komise se snažila utišit jejich obavy zveřejněním 81stránkového návodu, který stanoví, jak by měly společnosti shromažďovat geolokační data pro své produkty. Zřídila také vlastní observatoř odlesňování založenou na evropských satelitních snímcích, ačkoli obchodní partneři, jako je Austrálie, zpochybňují používaná data.

Ke dvouletému odkladu platnosti opatření tento měsíc vyzvalo také Polsko. „Současný model ukládá nepřiměřenou zátěž, zejména v zemích, jako je Polsko, kde je riziko odlesňování zanedbatelné,“ uvádí se v pozičním dokumentu polské vlády.