První sypaná hráz na Vltavě má 70. výročí
Turbíny vodní elektrárny Slapy se naplno rozeběhly v roce 1955. Po Vraném nad Vltavou (dokončena roku 1935) a Štěchovicích (1943) šlo o třetí dokončený stupeň Vltavské kaskády a zároveň první sypanou (betonovou) hráz na řece. V případě potřeby dokáže trojice slapských elektrárenských soustrojí dodat do energetické sítě plný výkon 144 MW během 136 sekund.
Elektrárna byla spuštěna v roce 1955. Podle Wikipedie však původní projekty sahají až k roku 1933. Stavební práce na štěchovické přehradě byly zahájeny v roce 1952 po schválení nového stavebního projektu.
Vlastníkem a provozovatelem elektrárny je společnost ČEZ. Ta v letech 2020 a 2022 elektrárnu modernizovala. „Energetika se mění před očima a v příštích letech ještě zvýší požadavky na spolehlivé a rychle reagující vodní elektrárny. ČEZ proto průběžně zlepšuje kondici svých zdrojů, v uplynulých letech jsme do jejich modernizace investovali okolo 5 miliard korun. Jednou ze zcela modernizovaných elektráren jsou Slapy schopné v případě potřeby rychle nahradit výpadek velkého uhelného bloku. Letos pokračujeme na Dlouhých stráních a v příštích letech přijde řada hlavně na Orlík, Dalešice, Střekov nebo Štěchovice,“ vypočítává člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika Jan Kalina.
Slapy umí zhruba za dvě minuty najet na plný výkon a pokrýt zvýšenou poptávku v energetické síti. „Podmínkou spolehlivého a bezpečného provozu je průběžná údržba a investice do modernizace zařízení. Při komplexní modernizaci jsme opravili nebo úplně vyměnili hlavní části vážící desítky tun: rotory a statory generátorů nebo oběžná kola turbín. Efektivnější elektrárna nyní vyrobí stejné množství elektřiny z nižšího objemu vody, což znamená úspory desítek tisíc kubíků ročně,“ říká ředitel Vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.
Prodloužení životnosti o další dekády, spolehlivější, bezpečnější a ekologičtější provoz a významná úspora cenné vody jsou hlavní výsledky dosavadní modernizace zhruba čtyřiceti soustrojí vodních elektráren Skupiny ČEZ. Alternativní postup ve srovnání s výstavbou zcela nových obnovitelných zdrojů si dosud vyžádal investice okolo 5 miliard korun. Celkový výkon modernizovaných soustrojí činí 1425 MW, tj. zhruba ¾ výkonu jaderné elektrárny Dukovany. Při konstantních hydrologických poměrech vyrobí modernizovaná soustrojí ročně o desítky milionů kWh ekologické elektřiny více. Modernizovaný a odolnější vůči kybernetickým hrozbám je také dispečink elektráren tzv. Vltavské kaskády.
Trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje slapské elektrárně celkový instalovaný výkon 144 MW, který ji v tomto parametru řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády. Spolu s elektrárnami ve Vraném a Lipně patřily Slapy mezi elektrárny tzv. Vltavské kaskády, které nebyly poškozeny povodní v roce 2002 a vydržely v kritických dnech v provozu.
Veřejnosti se elektrárna předvede v sobotu 4. října, kdy energetici u příležitosti 70. výročí startu elektrárny uspořádají limitovanou sérii speciálních prohlídek.
Slapská přehrada byla důležitá také pro zajištění oboucestné splavnosti nejdivočejší, ale také nejromantičtější části Vltavy Svatojánských proudů. Už od stavby přehrady bylo počítáno s plavebním zařízením pro lodě o nosnosti až 300 t. Původní projekt počítal s vertikálním zdvihadlem uvnitř železobetonové konstrukce zaústěné do původního odtokového tunelu na pravém břehu, záměr se ale v době stavby neuskutečnil z časových a finančních důvodů. Stihla se postavit pouze část horní plavební komory. Malá plavidla do 3,5 t se tak musí převážet na vlecích tažených traktorem.
Od té doby byla na dostavbu zařízení zpracována řada studií. Ředitelství vodních cest ČR v roce 2014 zveřejnilo vizualizaci projektu, vypsání tendru ale nabralo několikaleté zpoždění a k roku 2024 byla stavba odhadována na roky 2029-2032. Další překážku nákladní lodní dopravě představuje hráz Orlík. Také zde se původně zvažoval výtah pro lodě do 300 tun, ale záměr dosud nebyl realizován.