Schodek státního rozpočtu se v srpnu vylepšil, ale ne o moc
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem ve výši 165,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 156,6 mld. Kč. Ve své pravidelné zprávě to oznámilo Ministerstvo financí ČR (MF).
K meziročnímu zlepšení salda o 10,4 mld. Kč přispěl růst příjmů o 5,5 % tažený inkasem daní a pojistného, zatímco celkové výdaje překročily loňskou úroveň o 4,1 % i přes navýšení investičních výdajů o téměř čtvrtinu. Po vyloučení prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů se schodek snížil o 31,9 miliardy korun.
„Pozitivní zprávou je, že rozpočtový schodek klesl o 10 miliard korun a hospodaření státního rozpočtu v průběhu srpna dosáhlo mírného přebytku. Srovnání s předchozím rokem prozatím ovlivňuje dosavadní bilance peněz z Evropské unie a výrazně nižší zapojení výnosů z majetkové účasti státu do příjmů rozpočtu. Po očištění těchto faktorů klesl deficit oproti stavu na konci srpna minulého roku o více než 44 miliard korun. Za tímto solidním výsledkem stojí především fakt, že tempo daní a pojistného převyšuje růst běžných výdajů o 6,9 procentních bodů,“ řekl k výsledkům plnění státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 9,4 % (+56,9 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,3 % (+36,2 mld. Kč). Negativní vliv v meziročním srovnání naopak měly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů, které letos zatím zhoršují schodek o 20 mld. Kč zejména v důsledku nepravidelných příjmů z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie (-12,2 mld. Kč), a převody výnosů z majetkových účastí státu ve výši 16,5 mld. Kč (-12,5 mld. Kč).
Výrazně stouplo inkaso z daní
Do pozitivního vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,6 %, +11,2 mld. Kč) se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.
Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+10,0 %, +11,1 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+84,3 %, +3,6 mld. Kč), měl v srpnu dopad doběh vyrovnání za zdaňovací období roku 2024. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků (+26,1 %, +4,7 mld. Kč). Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna mj. snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce dotčeny lednovým zavedením slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši (celoroční dopad necelé 4 mld. Kč) a zvýšením minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných z 30 % na 35 % průměrné mzdy. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,3 % (+36,2 mld. Kč).
Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,2 %, +20,2 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Inkaso je pozitivně ovlivněno též legislativními změnami účinnými od roku 2025, hlavně zrušením osvobození finančních služeb.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+4,2 %, +4,5 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny a odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+5,7 %, +2,2 mld. Kč) je způsoben zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně i nově zavedeným zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků povinně značených tabákovými nálepkami od dubna 2024. Faktor zvýšení sazeb v rámci víceletého plánu hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+4,2 %, +0,2 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+2,0 %, +1,1 mld. Kč) způsobený zvýšením přepravních výkonů souvisejících s vývojem ekonomiky. V rámci energetických daní vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+16,5 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+6,6 %, +0,1 mld. Kč). Mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína snižuje postupný odklon mladé generace od pití alkoholu.
Nejvíce stouply výdaje do vzdělávání
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 59 mld. Kč (+4,1 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,6 %, +34,3 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+19,6 mld. Kč), výdaji na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+16,5 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+7,0 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+5,5 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+5,4 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,6 mld. Kč) a kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-14,3 mld. Kč), ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-8,9 mld. Kč) a nižší nákupy Ministerstva obrany (-3,3 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 24,7 mld. Kč (+23,9 %).
Na sociálních dávkách (+2,0 %, +12,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,5 %, +2,5 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+4,7 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+1,9 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,3 mld. Kč), nemocenské (+1,2 mld. Kč) a ostatní dávky sociální pomoci (+1,2 mld. Kč) ovlivněné mimo jiné výplatou humanitární dávky. Naopak klesl rodičovský příspěvek (-1,1 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.
Na sociálních dávkách (+2,0 %, +12,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,5 %, +2,5 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+4,7 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+1,9 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,3 mld. Kč), nemocenské (+1,2 mld. Kč) a ostatní dávky sociální pomoci (+1,2 mld. Kč) ovlivněné mimo jiné výplatou humanitární dávky. Naopak klesl rodičovský příspěvek (-1,1 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 58,6 mld. Kč (+13,5 %, +7,0 mld. Kč).
Výrazný pokles státní podpory stavebního spoření o 2,1 mld. Kč (-55,8 %) vyplynul z úpravy legislativy, kterou byl od 1. ledna 2024 snížen maximální příspěvek státu na 1 000 Kč ročně.
Klesly i běžné transfery podnikatelům (-3,0 %, -1,4 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-7,6 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií vyplácely ještě na počátku minulého roku. Naopak dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 17,5 mld. Kč vzrostly o 5,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 0,7 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč). Na rozdíl od předchozího roku neposkytlo Ministerstvo dopravy státní organizaci Správa železnic příspěvek na dopravní cestu (-1,0 mld. Kč). Prozatím růstový dopad má dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (+0,8 mld. Kč) a příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (+0,6 mld. Kč).
rozhodně nejde o výrazné meziroční zlepšení
„Někdo se raduje, že deficit je nejnižší za posledních šest let. Osobně si ale mnohem víc všímám toho, že jde o šestý nejhorší výsledek od vzniku Česka. Loni na konci srpna bylo hospodaření státu ve schodku 175,8 miliardy korun. Rozhodně tedy nejde o výrazné meziroční zlepšení,“ zhodnotili zprávu MF Markéta Šichtařová a Jiří Cihlář se společnosti Next Finance.
Příjmy i výdaje státního rozpočtu rostou vyšším tempem, než činí míra inflace (v červenci 2,7 %) a vyšším než hrubý domácí produkt (ve 2. čtvrtletí 2,6 %). To nenasvědčuje nějakému úspornému státnímu hospodaření.
„Vládě hraje do karet, že česká ekonomika letos roste o něco víc, než se čekalo. To zvyšuje daňové příjmy. Na druhé straně ale postrádáme snahy víc osekávat výdaje. Celkové výdaje meziročně vzrostly o 4,1 procenta. Potvrzuje se, že není možné čekat, že jakákoliv vláda bude utahovat opasky ve volebním roce. Naplánovaný schodek na letošek činí 241 miliardu. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy. Pro příští rok nyní ministerstvo navrhuje v rozpočtu schodek ve výši 286 miliard korun,“ upozorňují Šichtařová a Cihlář. „To vypadá jako úplné popření snahy o zkrocení schodků. Příští vláda si bude muset hned po svém nástupu ujasnit, zda chce menší stát a oseká výdaje, a nebo nezkrocené výdaje zaplatíme vyššími daněmi. Zasekávání vysokých rozpočtových seker nepůjde donekonečna, jinak nás dluhopisový trh zchladí hodně nepříjemným nárůstem výnosů dluhopisů.“