Spotřeba energie se zvýšila, nejvíce v domácnostech

V prvním pololetí letošního roku Češi spotřebovali více energie než před rokem. Spotřeba elektřiny meziročně vzrostla o 2,6 %, u zemního plynu dosáhl nárůst 13,2 %. V případě obou komodit svou spotřebu nejvíce zvýšily domácnosti. Vzrostla i výroba elektřiny a došlo k posílení tranzitu zemního plynu. Vyplývá to ze zpráv o provozu soustav, které pravidelně zpracovává Energetický regulační úřad (ERÚ). 

„Zatímco v loňském roce se zastavil pokles spotřeby, letos už se trend naplno obrací a spotřeba elektřiny i plynu roste. Důvodem jsou jak ceny energie, které po krizi klesly, tak meziročně nižší teploty, které výrazně ovlivňují zejména spotřebu plynu,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda ERÚ. „Vliv teploty je patrný u obou komodit. Zatímco skutečná spotřeba plynu vzrostla o 13,2 procenta, spotřeba očištěná o teplotní vlivy se zvýšila o 4,3 procenta. Větší potřeba vytápět měla vliv také na využívání elektřiny, zejména v domácnostech. Jejich spotřeba meziročně vzrostla o 9,3 procenta, což je výrazně více než u ostatních kategorií odběratelů.“

Celková netto spotřeba elektřiny byla v prvním pololetí letošního roku 30,1 TWh, meziročně vzrostla o 2,6 %. U domácností se zvýšila o 9,3 %, u podnikatelů o 2,7 % a u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 0,2 %. U kategorie velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí nepatrně klesla (-0,2 %).

Ještě výraznější nárůst ERÚ zaznamenal u výroby elektřiny. Její celková hodnota za první pololetí činila 36,3 TWh, což je meziročně o 7,5 % více. Výroba se zvýšila především v paroplynových elektrárnách (+53,6 %), více vyrobily rovněž fotovoltaické (+26 %), parní (+9,8 %), jaderné (+6 %) a plynové a spalovací elektrárny (+3,5 %). Výroba naopak poklesla v elektrárnách vodních (-37 %), větrných (-11,1 %) a přečerpávacích (-4,2 %). 

Instalovaný elektrárenský výkon se během 2. čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,7 %, nejvíce v elektrárnách plynových a spalovacích (o 17,1 %) a fotovoltaických (o 16,5 %). V jejich případě šlo absolutně o nárůst 597,5 MW na 4333,5 megawatt. Výkon větrných elektráren činil 368,9 MW, o 4,9 % více než v polovině roku loňského. V parních elektrárnách se výkon snížil o 2,6 % na 9206,2 MW, absolutně o 242,5 megawatt.

Spotřeba plynu vystoupala na hodnotu 4 mld. m³ (43,3 TWh), což představuje meziroční nárůst o 13,2 %. Po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál však byl růst podstatně nižší, konkrétně 4,3 %. Průměrná naměřená teplota za letošní pololetí totiž byla téměř o dva stupně nižší, než za stejné období před rokem (7,5°C proti 9,3°C). Nárůst spotřeby byl zaznamenán u všech kategorií odběru, nejvíce však u domácností (+15,3 %) a maloodběratelů (+15 %). 

Meziročně došlo i k posílení tranzitu zemního plynu. Import do Česka meziročně narostl o 25,3 % (na 3,9 mld. m³), veškerý dovezený plyn k nám přitekl přes Německo. Export z České republiky se zvýšil o 174,7 % (na 106 mil. m³), vývoz plynu se uskutečnil do Polska a na Slovensko. 

„Zda to bude trend prodloužen i do dalšího období, ukáže čas. Každopádně podle nově nastavených pravidel regulace jdou výnosy z tranzitu plynu ve prospěch českých zákazníků,“ říká Jan Šefránek. 

V prvním pololetí se ze zásobníků vytěžilo více zemního plynu než před rokem (o 4,7 %) a více plynu se do nich i vtlačilo (o 35,4 %). Na konci června byly v zásobnících 2 mld. m³ plynu, což představuje 58,8 % z celkového stavu provozního zásob.