Odrbeme a ozdravíme národ
Politické hnutí Stan jako jedno z prvních zveřejnilo svůj volební program. Potvrdilo v něm už déle ohlašovaný záměr zatížit vyšší daní slazené nápoje. Jako jednu z možností to zvažuje také Adam Vojtěch, budoucí ministr zdravotnictví za hnutí ANO. „Máme objektivně alarmující stav obezity v české populaci, dvě třetiny lidí jí trpí, což je dnes už klasifikované onemocnění. U dětí je to bohužel podobné. Musíme to řešit,“ řekl deníku Mladá fronta Dnes. „Budu se snažit hledat společně s odborníky nástroje, které tento nepříznivý trend zvrátí, protože dopad do zdravotnictví je skutečně obrovský.“
Obezita nepochybně problém je a řešit se musí. Ale to by měl každý sám za sebe, zejména lidé tlustí. Ti také často vyhledávají odborníky na rady a porady, na jídlo a cvičení.
Odborníky, ale jiné než na obezitu, by měli vyhledat i politici. Mohli by se od nich dovědět, že problematické už bude určit hranici, jak moc sladké nápoje dodaněny býti mají a jak málo sladké už ne. Koncentrací cukru? Doporučenou denní dávkou? V průměru, pro sportovce, dělníky, úředníky, střední a vyšší management? Také by se dověděli, že cukr obsahuje mnohem více potravin a nápojů, než jen slazené limonády. Jako základní potravina je zařazen do snížené 12% sazby daně z přidané hodnoty (DPH), a to od 1. ledna 2024. Spadají sem i další cukrem oplývající potraviny: sirupy, cukrovinky, oplatky, džemy, medy, kečupy. Limonády už v základní sazbě 21 % jsou, stejně jako minerálky a stolní vody.
Zdrojem obezity nejsou jen nápoje, sdělili by politikům jiní experti, například kuchařky ze školních jídelen. Velice škodlivý je také škrob. Je to polysacharid, který se v trávicí soustavě živočichů včetně člověka mění na kvasitelné sacharidy, česky cukr. V rámci ozdravění národa by tak měly být dodatečnou daní zatíženy také např. brambory a bramborové hranolky, různé ty smažené brambůrky na mejdanech, bílé pečivo, rýže, veškerá pšeničná mouka včetně dětské krupičky („…u dětí je to podobné“), jogurty s marmeládou, vybrané druhy müsli (ale u některých takových zdravých snídaní se už dnes kilo cukru prodává za 240 korun, když se přepočítá obsah podle složení na obalu), knedlíky, instantní kakao, mnohé dětské svačinky a dlouhá řada dalších potravin.
„Podle analýzy Evropské agentury pro bezpečnost potravin tvoří kategorie nealkoholických nápojů v rámci celkového příjmu cukru pouhých 14 procent,“ podotkla ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová v relaci Pro a proti Českého rozhlasu plus. „Pochází z nich zhruba čtvrtina spotřeby cukru,“ oponoval ekonom Jakub Komárek z PAQ Research v téže relaci.
Dodatečné zdanění cukru, nebo přinejmenším jeho přeřazení do základní 21% sazby DPH, by bylo natolik efektivní a jednoduché, že je politicky nepochopitelné a nepřijatelné. Dodanění žízně, má-li pravdu Komárek, by tak bylo druhé nejefektivnější. Ne však v boji proti obezitě, ale ve výběru daní.
Co by to udělalo s cenou? Dnes se dá 1 litr silně ocukrované colové limonády (nebudeme jmenovat), nezatížené žádnou spotřební daní, v maloobchodě pořídit za zhruba 30 až 33 korun. Za to se dá také pořídit 1 litr desetistupňového piva, zatíženého spotřební daní na alkohol. Pivo sice obsahuje sacharidů pouze 20 gramů (šestinu denního doporučeného příjmu), ale také 1550 kJ energie (zhruba desetinu průměrného doporučeného příjmu). Srovnávat ceny v restauracích by bylo trapné, tam je už nyní dražší než pivo i obyčejná sodovka. Jelikož v ČR nyní fungují zhruba tři dodavatelé limonád, mimořádnou daň by přenesli na spotřebitele. Pivovarů tu máme 450, proto už teď je pivo i s mimořádnou alkoholovou daní levnější.
A ještě jednu radu by si mohli politici vyslechnout. Ne sice od experta, ale od pamětníka. Když se v roce 1971 začala licenčně vyrábět Coca-cola v tehdejším národním podniku Fruta Brno, komunistický Státní cenový úřad stanovil cenu za 0,25 l tohoto nápoje na 4,60 Kčs v maloobchodě, 5,60 stál v restauracích III. cenové skupiny. Prý aby nedošlo k amerikanizaci mládeže. Půllitr desítky ve „trojce“ stál 2 Kčs, tedy zhruba šestinu ceny americké limonády, dvanáctka 4,60, to byla čtvrtina. Tak došlo k pivizaci mládeže. Ta dnešní přechází na kratom a THC.
Mimořádné zdanění sladkých nápojů nemá se zdravím občanů nic společného. Jen se hledá další zdroj příjmů státního rozpočtu. Ono není divu. Už rozpočet na příští rok bude mít schodek přes 480 mld. Kč, o 40 miliard korun vyšší, než ten letošní. Evropská komise předložila návrh rozpočtu EU na léta 2028 až 2035 o 60 % vyšší, než je ten současný, což zaplatí členské státy a jim to zaplatí jejich občané. V návrhu je nápad doplnit unijní rozpočet z mimořádných národních daní na tabák. Jejich zvýšení, mimochodem, má Stan také v programu. Dal to tam dokonce ještě dříve, než Evropská komise.
Dále se zavedou daně z vytápění budov a dopravy (systém emisních povolenek ETS2), kam možná spadnou i perlivé sodovky, které sice neobsahují cukr, ale jsou v nich ty bublinky. Nedivme se. Z něčeho se ty důchody, vědeckotechnický pokrok a nejambicióznější rozpočet EU zaplatit musí.
Je teď na voličích, zda před volbami budou diskutovat otázky zvýšení životních nákladů, růst inflace, zdražení bydlení, dopravy a žízně a pokles své životní úrovně, nebo obezitu, nebo tu eutanázii od 14 let. Nejdříve prý jen na zkoušku.