Domácnosti s dětmi chudnou, ostatní už ne

Známe ty reklamní scénky, jak si rodinka něčeho báječně užívá: jogurtu, dovolené v Turecku, ovocné šťávy, nekonečného telefonního signálu, případně se veze v nádherném a úplně bezpečném rodinném autě. Pro mnoho podobných rodin však může jít jen o náhodné chvilky prchavého štěstí. Z nedávného šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzešlo, že 12 % domácností s dětmi se loni ocitlo pod hranicí příjmové chudoby, o 2 procentní body více, než v roce 2022.

Hranice příjmové chudoby je statisticky vyměřena 60 % průměrného čistého příjmu, v tomto případě celé domácnosti. Ten zahrnuje příjmy od všech jejích členů po zdanění a povinných odvodech. Patří sem příjmy ze zaměstnání, podnikání, důchody, sociální dávky, výživné nebo i příjmy z pronájmu. Statistici sledují rodiny a domácnosti podle různých skupin. Jedním z hledisek je zdroj příjmů hlavního živitele: zda je zaměstnanec, podnikatel, důchodce, apod. Dalším hlediskem je struktura rodiny: bez dětí, s jedním či více dětmi, zda jde o rodinu úplnou se dvěma dospělými osobami, nebo neúplnou, tzv. samoživitele. Posledně jmenovaná kategorie je na tom nejhůře. Více než třetina (36,3 %) samoživitelů a skoro čtvrtina (23,6 %) úplných rodin se třemi a vícero dětmi bylo v roce 2024 v příjmové chudobě.

Zaměstnanci a důchodci si polepšili nejvíce

Analýza ČSÚ, zveřejněná v časopisu Statistika&my, uvádí průměrné čisté peněžní příjmy domácností přepočtené na osobu. Ty v posledních třech letech postupně rostly, a to ve všech sledovaných skupinách. V roce 2021 činil průměrný roční peněžní příjem na osobu 241,2 tis. Kč, v roce 2022 dosáhl 259,9 tis. Kč a v roce 2023 vzrostl na 278,7 tisíce korun, což činí měsíčně 23 223 Kč na osobu.

V roce 2023 dosahovaly nejvyšších průměrných příjmů domácnosti zaměstnanců, které vykazovaly 287 tis. Kč na osobu. Domácnosti důchodců měly průměrný příjem 257,9 tis. Kč na osobu, tedy vyšší než úplné rodiny s dětmi, jejichž příjem byl 226,5 tisíce korun na osobu. Nejnižší příjmy zaznamenaly neúplné rodiny s dětmi s hodnotou 184,3 tis. Kč na osobu, to je 15 358 korun měsíčně čistého.

Průměrná čistá měsíční mzda se odhaduje na 30 tis. Kč, liší se podle věku, vzdělání a místa osoby, která ji pobírá, a podle daňové zátěže z příjmu, které je vystavena. Z odhadovaného průměru 60 % činí 18 tisíc korun.

U domácností zaměstnanců tvořily v roce 2023 příjmy ze závislé činnosti 85,2 % celkových hrubých příjmů, což značí pokles o necelý jeden procentní bod od roku 2021. Snížil se i podíl sociálních dávek, konkrétně o 0,5 proc. bodu. Ke stejně velké změně, jen opačným směrem, došlo v daném období u příjmů z podnikání.

V úplných rodinách s dětmi představovaly v roce 2023 příjmy ze závislé činnosti 70,9 % z celkových příjmů a oproti roku 2021 klesly o 1,6 proc. bodu. Současně se také zmenšil podíl sociálních dávek. Mírný nárůst naproti tomu nastal u příjmů z podnikání, které se v roce 2023 na celkových příjmech těchto domácností podílely 19,4 procenta. U neúplných rodin s dětmi došlo v průběhu tří let k poklesu podílu příjmů ze závislé činnosti o 1,5 p. b. Naopak podíl sociálních dávek u nich vzrostl na 10 % a rovněž se zvýšil podíl důchodů. Tyto domácnosti tak čím dál více čerpají příjmy ze sociálních transferů.

Příjmy rodin stouply nejméně

Skutečný dopad na životní úroveň jednotlivých domácností byl výrazně ovlivněn inflací. Průměrná roční míra inflace v roce 2022 dosáhla 15,1 %, což byla nejvyšší hodnota zaznamenaná od roku 1993. Také v roce 2023 zůstala inflace výrazně nad dlouhodobým průměrem, když činila 10,7 %. Nejvyšší meziroční nominální růst čistých příjmů zaznamenaly domácnosti důchodců, jejichž průměrné příjmy se zvýšily oproti roku 2022 o 15 %. Zde se projevily, i když se zpožděním, pravidelné a mimořádné valorizace důchodů. Příjmy domácností zaměstnanců vzrostly o 6,5 %, příjmy neúplných rodin s dětmi o 5,1 % a úplných rodin s dětmi o 3,5 procenta.

Po očištění o inflaci došlo k reálnému růstu příjmů v roce 2023 pouze u domácností důchodců, a to o 3,9 %. Ostatní skupiny domácností pocítily reálný pokles příjmů. Zaměstnancům klesly reálné příjmy o 3,7 %, neúplným rodinám s dětmi o 5,1 % a úplným rodinám s dětmi o 6,5 procenta.

Když opustíme statistiku domácností a pohlédneme na jednotlivce, lze konstatovat, že příjmová chudoba postihuje zhruba stejný počet lidí, jako před 10 lety. Tehdy jich byl 1 600 200, loni 998 200, to bylo 9,5 % všech lidí proti 9,7 % v roce 2015 . V příjmové chudobě se loni nacházelo 10,6 % všech žen a 8,4 % všech mužů.

Nepřekvapí, že největší podíl chudých je mezi nezaměstnanými: 58 procent. Ti si také nejvíce pohoršili, v roce 2015 jich bylo 48,7 procenta. Druhou relativně největší skupinou byli lidé do 18 let (13,9 %) a osoby mezi 18 a 24 roky věku (13,2 %). Pozoruhodné jsou ale vývojové tendence. Například křivka podílu příjmově chudých mužů se vyhnula inflaci v letech 2022 a 2023. Podobně není patrný ani nárůst podílu chudých u lidí ve věku 25 až 49 let. Tam podíl osob v příjmové chudobě v roce 2024 prakticky plynule klesá z 8,7 % v roce 2015 na loňských 6,4 procenta. Může v tom hrát roli zrušení výpočtu daně ze závislých příjmů se superhrubé mzdy k 1. ledu 2021.

Podíl důchodců v příjmové chudobě vzrostl ze 7,4 % v roce 2015 na 16,6 % v roce 2019, pak došlo ke změně ve valorizaci a v roce 2021 už podíl chudých důchodců klesl na 10,5 procenta. I tak nastal „inflační hrb“ v letech 2022 a 2023 (16 %, resp. 14,3 %), aby loni klesl na 8,3 % (v roce 2015 to bylo 7,4 %). Za poznámku stojí, že u důchodců klesl podíl příjmů ze sociálních dávek a mírně se zvýšil podíl příjmů ze závislé činnosti. To nasvědčuje tomu, že více lidí v důchodovém věku zůstává ekonomicky aktivních.

Otázkou zůstává ekonomická situace domácností se třemi a více dospělými a alespoň jedním závislým dítětem. Podíl osob žijících v takových domácnostech a v příjmové chudobě se od roku 2015 více než zdvojnásobil: z 5,1 % skokově na 10 % v roce 2023 a na 10,8 % loni. Lze za tím tušit zvýšení počtu domácností, které pečují o staré a nemocné rodiče (sendvičové domácnosti) a rigiditu sociálních příspěvků na domácí péči. Což se ale prokáže až dalšími průzkumy.

Dodejme ještě, že hranice přijmové chudoby se posunula bezmála o 100 tis. Kč ročně. V roce 2015 činila 122 637 Kč, loni 217 952 korun. Nejvyšší podíl příjmově chudých lidí byl vypočítán v roce 2022: bylo to 10,2 % osob. Nyní je to 9,5 % ve srovnání s 9,7 procenta v roce 2015.

Nabízí se závěr, že chudoba u nás neroste, ale ani neklesá. Otázkou zůstává, jak se vypočítávají čisté příjmy a inflace. Například zvýšená daň z přidané hodnoty (DPH) je započítána do spotřebitelských cen, tedy i do indexů, podle nichž se inflace vypočítává, i když prakticky navyšuje celkovou míru zdanění. Inflace však může dopadat na různé domácnosti nebo skupiny obyvatel různě.

Nápovědu k dalšímu zkoumání poskytují příspěvky na bydlení. Ty podle Úřadu práce ČR v roce 2023 stouply na 18 mld. Kč z 8,5 miliardy korun v roce 2022. Nárůst byl, pravda, způsoben částečně změnou zákonných podmínek pro získání příspěvku, ale tyto změny reagovaly na předchozí prudký růst nákladů na bydlení.

Nabízí se tedy ještě jeden alternativní závěr: kdo si chce pořídit druhé a třetí dítě do rodiny, má zhruba desetiprocentní šanci spadnout do příjmové chudoby.