Průmysl v EU v květnu rostl výrazně rychleji, než se čekalo

Průmyslová výroba v květnu se zvýšila ve srovnání s dubnem o 1,7 % v eurozóně a o 1,5 % v celé Evropské unii. Meziročně posílila a 3,7 % a o 3,4 procenta respektive. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat.

Bylo to výrazně silnější zlepšení, než očekávali analytici. „Trh očekává, že průmyslová produkce meziročně vzroste o 2,1 %, meziměsíčně o 0,6 procenta,“ napsala Tereza Krček, analytička Raiffeisenbank.

V dubnu průmyslová produkce poklesla o 2,2 % v eurozóně a o 3,7 % v EU. „Meziměsíční pokles byl dán vysokou srovnávací základnou za březen. V červenci 2023 se průmyslová produkce v eurozóně dostala pod úroveň roku 2021 a vyjma již zmíněného března letošního roku se jí nedaří tuto úroveň překonat,“ dodává Krček.

Meziměsíčně klesla výroba zboží střednědobé spotřeby o 1,7 % v eurozóně, o 1,3 % v EU. V ostatních skupinách byl zaznamenán růst. Nejsilnější u zboží krátkodobé spotřeby: o 8,5 procenta, respektive o 7,1 procenta.

Největší meziměsíční přírůstky průmyslové produkce zaznamenaly Irsko (12,4 %), Malta (3,4 %) a Německo (2,2 %). Naopak nejhlubší propady měly Chorvatsko (-2,9 %), Slovensko (-2,8 %) a Belgie (-2,7 %).

V meziročním porovnání nejvíce posílily Irský (40,7 %), Finský (5,9 %) a Švédský (5 %) průmysl. Nejhlubší propad průmyslu nastal v Belgii (-7,3 %), Bulharsku (-6,5 %) a Dánsku (-4,2 %).

Česká republika podle Eurostatu vykázala meziměsíční pokles průmyslové výroby o 1,6 %, když ještě v dubnu její průmysl rostl o 0,9 procenta. V meziročním srovnání Eurostatu naše průmyslová produkce stoupla o 2,2 %, o něco rychleji než v dubnu (2 procenta). Vztažena k roku 2021 vykazovala v květnu index 101 bodu. Pro srovnání: největší index má Irsko (135,5) a Dánsko (125,2). U Polska je to 111,4 u Slovenska 97 a Německo vykazuje index 93,8.