Stanjuru v Bruselu ještě čekají těžká jednání o fiskálních pravidlech
Nová fiskální pravidla Evropské unie, zdanění velkých firem či zařazení jádra a plynu mezi zelené investice byly stěžejními tématy prvních bruselských jednání nového českého ministra financí Zbyňka Stanjury. Se svými kolegy či zástupci Evropské komise se v Bruselu bavil o těchto i dalších otázkách, o nichž by sedmadvacítka mohla rozhodovat v době českého předsednictví ve druhé polovině roku. Ministr podotkl, že při bruselské premiéře bylo pro něj důležité získat první zkušenosti se zasedáními, která od července povede.
„Všechno bude záležet na agendě. Pokud nebude konfliktní, tak ta jednání budou klidná a krátká. Pokud budou konfliktní body, tak je logické, že ta debata bude delší a možná ostřejší,“ vylíčil Stanjura českým novinářům v Bruselu své dojmy z prvních setkání s unijními kolegy.
Hlavním bodem jeho dvoudenní cesty bylo jednání rady označované jako Ecofin, tedy ministrů financí, věnované plánu na zavedení daně pro nadnárodní korporace či oživení ekonomik po covidové krizi.
Stanjura nebyl jediným nováčkem v sále, svou první radu dnes zažilo celkem osm zástupců vlád včetně těch z Německa či Nizozemska. Na navázání užších kontaktů však podle českého ministra bylo jen málo času, a to i v rámci bilaterálních schůzek.
„Vím, že na evropské úrovni se slovem přítel moc nešetří,“ poznamenal k tradičnímu oslovování se křestními jmény, s nímž však podle něj nelze spojovat blízkost vztahů. Na vedení rady se hodlá připravovat i v dalších měsících, kdy plánuje osobní účast na všech pěti ministerských zasedáních zbývajících v první polovině roku.
Stanjura se v Bruselu separátně sešel mimo jiné s francouzským kolegou Brunem Le Mairem, s nímž hovořil hlavně o prioritách současného unijního předsednictví jeho země. Se šéfem euroskupiny Paschalem Donohoem zase probíral chystaná jednání o nových rozpočtových a dluhových pravidlech EU. Na jejich podobu mají unijní státy velice odlišný pohled – zatímco Francie či jihoevropské země chtějí v zájmu hospodářského oživení jejich uvolnění, Německo, Nizozemsko či skandinávské země hodlají v obavách z růstu dluhů zachovat co nejpřísnější podobu.
„Bez toho, aby někdo posunul své dosavadní požadavky, se ta dohoda nedá udělat,“ řekl člen vlády, která se hlásí ke snaze zkrotit český rozpočtový deficit. Dostat se však na úroveň dosavadních unijních pravidel pozastavených kvůli covidové krizi, která povolují maximální dluh ve výši 60 procent hrubého domácího produktu, podle Stanjury není realistické. „Nemyslím, že to někdo očekává,“ dodal ministr.
Závěr jeho návštěvy patřil setkání s místopředsedou EK Valdisem Dombrovskisem, s nímž chtěl mluvit o návrhu takzvané taxonomie, který dočasně přiznává jádru a plynu status ekologicky čistých zdrojů.
