Stát loni na daních vybral meziročně jen o málo více

Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení loni stouply meziročně o 1,2 %, tedy o 12 mld. Kč, na 1,03 bilionu korun. Například na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 463,7 mld. Kč, meziročně o 37,2 mld. Kč více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 200,6 mld. Kč, meziročně o 40 miliard korun více. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu za loňský rok.

Naopak z daně z příjmu fyzických osob stát za loni získal meziročně o 59 mld. Kč méně, tedy 172,6 miliardy korun. Důvodem byly daňové změny účinné od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka. MF minulý týden uvedlo, že rozpočet změnou daní loni přišel o 56,7 ld. Kč a na úrovni veřejných financí ztráta činí 90,2 miliardy korun. Méně stát vybral loni i ze spotřebních daní, zhruba 158 miliard korun.

Státní rozpočet získal loni na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 698,7 mld. Kč, tedy o 19,5 mld. Kč méně. Vliv měla i loňský úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů. Schodek rozpočtu loni vyšplhal na rekordních 419,7 miliardy korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadlo loni nově 9,78 % a na obce 25,84 % z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do předloňska to bylo u krajů 8,92 % a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.