Koalice se dohodla na zemědělských dotacích

Zemědělské dotace pro velké podniky nakonec nebudou mít stanovený strop, ale menší farmáři z nich dostanou větší podíl. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR označily změny vyplácení evropských dotací po roce 2023 a pravidla zemědělské politiky pro příštích pět let za výsměch všem zemědělcům. Podle nich to může negativně ovlivnit vývoj českého zemědělství a produkci kvalitních potravin za dostupné ceny. Naopak Asociace soukromých zemědělců koaliční dohodu uvítala jako kompromis a krok k potřebným změnám. Ekologové z Hnutí Duha zase ocenili podporu ekologického zemědělství.

Ministerstvo zemědělství původně v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům. Nakonec od toho ale ustoupilo a zároveň zvýšilo podíl dotací pro menší zemědělce. Na tzv. redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 % z celkové částky na přímé platby. V původním návrhu to bylo 10 procent.

„Zastropování s odpočtem mzdových nákladů má svoji logiku, pokud by redistributivní platba byla výrazně nižší, pokud by se pohybovala na úrovni 10, 12, 15 procent,“ řekl novinářům ve Sněmovně ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Při 23 % podle něj určení maximální úrovně ztrácí smysl. V režimu ekologického zemědělství by podpora mohla být až 20 000 korun na jeden hektar. „Výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu,“ prohlásil Nekula.

Klesne však maximální výše investiční dotace. Horní limit na jeden projekt bude 30 mil. Kč, zatímco v minulosti to bylo až 150 mil. Kč, z čehož podle ministra těžily především velké podniky. Přesto bude podle Nekuly zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly.

Ministerstvo zemědělství návrh schválený na koaliční radě před odesláním Evropské komisi projedná s neziskovými organizacemi a dalšími partnery. Koalice také po prvním roce fungování nových parametrů jejich nastavení vyhodnotí a případně upraví. Už nyní změny kritizují některé zemědělské organizace. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR tvrdí, že koaliční dohoda vznikla na základě dojmů a neúplných informací, bez konzultací s hlavními organizacemi v oboru. Pokud vláda nezmění přístup, chtějí proto uspořádat protesty a obrátit se na Evropskou komisi, sdělily dnes obě organizace ve společné tiskové zprávě.

„Bez nadsázky lze říci, že prohráli zemědělci, které skutečně živí péče o krajinu, půdu a zvířata, a naopak vyhráli velcí vlastníci půdy,“ sdělil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Na rozhodnutí vlády podle něj nejvíc doplatí rodinné podniky, které už nyní bojují o přežití. „Navrženou změnu považujeme za výsměch všem zemědělcům. Takzvaně kompromisní návrh redistributivní platby a zastropování je kompromis z kompromisu, který znevýhodní všechny zemědělce nad 150 hektarů,“ dodal předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Naopak Asociace soukromého zemědělství (ASZ) hodnotí změny v zemědělských dotacích jako správný krok k potřebným změnám. „Chtěl bych říct, že pozice českých sedláků se, věřím, posílila. Sedláci byli slyšet a v budoucnu budou slyšet. Nebylo třeba nikoho přesvědčovat, jak to třeba dělají jiní. Zemědělství není čerpání dotací nebo agrobyznys. Je to životní styl,“ uvedl předseda asociace Jaroslav Šebek. Zástupci ASZ ale dnes novinářům řekli, že 23 % z peněz na redistributivní platbu vidí jako kompromis. Za lepší by považovali 30 procent.

Potravinářská komora ČR by zase chtěla, aby navrhovaná výše uznatelných nákladů projektu byla místo navrhovaných 30 mil. Kč byla až dvojnásobná. Uvítala však zvýšení míry spolufinancování v dotačním Programu rozvoje venkova v příštím dotačním období z 35 na 65 procent. Nižší kofinancování by podle komory snižovalo konkurenceschopnost a dále znevýhodňovalo české zemědělce a potravináře proti zbytku Evropské unie.

Také někteří malí zemědělci, které oslovila ČTK, změny uvítali. „Myslím si, že je to spravedlivé, protože když máte velké plochy, tak je to daleko lehčí údržba než na tom malém. Menší jsou vždy znevýhodněni ve všem,“ řekl ČTK majitel Zahrady Svádov Stanislav Štrympl, který pěstuje ovoce a zeleninu. I majitel farmy Machač v Chřibské na Děčínsku, který se mimo jiného zabývá chovem skotu, ovcí a koní, souhlasí s větším objemem peněz pro malé farmáře. „Když berou malí, musí brát i velký, ale opačně to nefunguje,“ komentoval.

Nový návrh vnímá pozitivně také soukromý zemědělec Petr Jiránek z Vrbic na Nymbursku, který hospodaří už přes 12 let na 50 hektarech půdy vesměs s rodinnými příslušníky. Pole převzal od svého otce. „Plánované zastropování dotace se mě rozhodně nedotkne, v mém případě bych si mohl spíš mírně polepšit. A rozhodně bych nerad přišel o 1000 korun na hektar, jak se původně uvažovalo,“ řekl. Tento záměr ministerstvo zemědělství z návrhu vypustilo.

Ekologické Hnutí Duha v dnešní tiskové zprávě ke koaliční dohodě kladně hodnotilo výraznější podporu ekologického zemědělství. „Nesmíme však zapomínat na minimálně stejně důležitou obnovu krajinné pestrosti skrze obnovu mezí, remízků, mokřadů a dalších míst pro biodiverzitu. Bez nich se neobejdeme také při adaptaci na zhoršující se dopady klimatické změny a předcházení erozi a degradaci půdy,“ uvedl koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa.