Dotace umíme čerpat, ale ne využívat k růstu

Nejvyšší kontrolní úřad České republiky (NKÚ) vydal v těchto dnech výroční kontrolní zprávu o čerpání a užití dotací z Evropské unie. Výroční proto, že hodnotí 20 let našeho členství v EU, ona se ta zpráva také tak jmenuje: EU report 2024. Výsledky celkem 208 kontrol, které jsou ve zprávě popsány, ukazují, že od počátečních problémů s pomalým čerpáním a prostých dotačních podvodů se ČR posunula k systému, který sice zajišťuje vyčerpání prostředků, ale stále neřeší smysl dotací. Ty jsou rozmělňovány do množství projektů s nízkou přidanou hodnotou. Dynamika přibližování ČR k průměru EU se ve srovnání s některými státy, které přistoupily do EU také v roce 2004, zpomalila.

„Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli kýžené životní úrovně Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky. Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál,“ řekl ke zjištěním NKÚ jeho prezident Miloslav Kala.

Zpomalování dynamiky přibližování ČR k průměru EU lze dokumentovat na růstu životní úrovně. Například Polsko dosáhlo mezi lety 2003 až 2022 růstu životní úrovně – měřeno v paritě kupní síly oproti průměru EU – o 33 procentních bodů, Litva o 38 procentních bodů. U ČR to bylo jen 19 procentních bodů.

Příkladem strategického směřování prostředků EU do klíčových segmentů hospodářství je rozvoj a budování infrastruktury, kde ČR zcela nenaplnila svůj potenciál. Například jen ve srovnání s Polskem bylo posledních dvacet let tempo budování nových úseků dálnic v ČR více než 10x pomalejší.

Růst HDP ve vybraných členských státech EU v paritě kupní síly oproti průměru EU (100 %)

Kontroly NKÚ ukázaly, že dotace směřují i do oblastí, které nezaostávají za evropským průměrem, takže podpora nepřináší maximální efekt. Příkladem je oblast zaměstnanosti, kde ČR se svou nízkou mírou nezaměstnanosti zaujímá v EU pozici premianta. V kontrole programu „Antivirus“ NKÚ navíc zjistil, že dotace na udržení zaměstnanosti stát vyplatil i firmám, kterým v covidové době rostl zisk a zvyšovaly se počty zaměstnanců.

NKÚ vyčítá státu, že je příliš štědrý. Míra podpory často dosahuje 70 % nákladů, případně i více, což nemotivuje příjemce dotací k racionálnímu chování. „Efektivnost podpory bychom mohli zabezpečit zavedením návratných půjček nebo vysokou spoluúčastí příjemců. Pomoci by mohlo i to, kdyby každá dotační koruna byla pod kontrolou veřejnosti,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.

Dotační systém v průběhu let významně ovlivnili mocní hráči na trhu, kteří přispěli k vytvoření takových podmínek, aby mohli dotace čerpat v maximální šíři. To NKÚ doložil např. v kontrolní akci, která se zabývala podporou zpracování zemědělských produktů. Ačkoliv měla podpora směřovat přednostně na mikropodniky a malé a střední podniky, vyhlásilo Ministerstvo zemědělství program na zvyšování konkurenceschopnosti pro velké zpracovatelské podniky. V letech 2018 až 2021 těmto firmám s desetimilionovými až stamilionovými ročními zisky vyplatilo dohromady 1,7 miliardy korun.

„Měli bychom si uvědomit, že dotační peníze nejsou mana nebeská. Nepadají z nebe a nejsou určeny pro každého,“ konstatuje prezident NKÚ Miloslav Kala. Pro nakládání s dotacemi sestavil následující „desatero“:

– Normální je hospodařit bez dotací.
– Dotace se musí daňovým poplatníkům vyplatit.
– Dotace jen na prokázanou veřejnou službu.
– Dotace patří příjemcům, ne zprostředkovatelům.
– To, že něco schválil Brusel, neznamená, že je to dobře.
– Odpovědnost za poskytnutí dotace na nesmysly.
– Každý zbytečný papír musí být „po zásluze potrestán“.
– Každá dotační koruna musí být pod kontrolou veřejnosti.
– Efektivnost podpory zabezpečit zavedením návratných půjček nebo vysokou spoluúčastí příjemců.
– Dotační peníze nejsou mana nebeská. Nepadají z nebe a nejsou určeny pro každého.

NKÚ soudí, že by se měly mj. analyzovat oblasti hospodářství, kde je podpora nejpotřebnější; měl by se omezit počet dotačních titulů, aby peníze směřovaly tam, kde přinesou nejvyšší přidanou hodnotu. Měl by se omezit maximální podíl dotace, aby se neztratil motivační charakter, a celý proces dotací by se měl zjednodušit, což by vedlo k omezení tzv. „dotačního businessu“.

Prostředky použité z dotací EU na řešení problematiky vědy a výzkumu (v €/obyv.)

Za 20 let členství v EU přesáhla čistá pozice České republiky, tedy saldo mezi jejími příjmy a odvody do evropského rozpočtu, 1 bilion korun. „Dvacet let a jeden bilion korun. Tato kombinace v sobě přirozeně nesla příslib růstu, prosperity a posílení konkurenceschopnosti. Přesto nám v posledních letech – po nepopiratelně slibném startu – takový obrázek ze statistik nevystupuje. Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli na onu kýženou životní úroveň Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky. Můžeme si za to sami. Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál,“ zamýšlí se v úvodu více než stostránkové zprávy prezident Kala. „Absence jasných, racionálních pravidel a nemilosrdné penalizace jejich nedodržování vedla zákonitě k posilování role těch, kteří systém znají a orientují se v jeho slabinách. Ti ho buď zcela ovládnou a „ohnou“ k obrazu svému, nebo se na něm alespoň řádně přiživí. Důsledkem je rozmělnění obrovských prostředků na desetitisíce malých projektů bez multiplikačních efektů. Co s tím? Asi máme poslední šanci na reparát, protože programové období 2028–2034 bude zřejmě poslední, kdy ještě budeme čistí příjemci. Evropská komise představí již v polovině roku 2025 první návrhy. Je čas, abychom připravili novou dotační infrastrukturu a ujasnili si, kterým směrem se vydáme. Analýza ve zprávě skupiny pro investice do budoucnosti Evropy, známé jako Draghiho zpráva, ukazuje, že bota tlačí celou Evropu.“