Po třinácti letech se dohodářům zvýší limity
Počínaje lednem 2025 si pracující na dohodu budou moci vydělat více bez toho, aby z výdělku museli odvádět sociální a zdravotní pojištění. Novela zákona o zaměstnanosti, kterou ve středu schválil i Senát, má zvýšit limit na 11 500 korun měsíčně z dosavadních 10 000 korun. Dosavadní limit platil již od roku 2012. Pro dohodáře se původně od ledna měly měnit i další podmínky, které byly již schválené, nicméně poslanci ještě před jejich účinností odhlasovali jejich zrušení.
Dohodáři, respektive zaměstnaní na dohodu o provedení práce, se původně měli dočkat řady zásadních změn vyplývajících z vládního konsolidačního balíčku. Ty byly postupně zaváděny a postupně zase rušeny ještě před nabytím jejich účinnosti, a to z důvodu jejich neúčelnosti a složitosti. Podmínky se tak do velké míry vrátily do stavu před schválením balíčku.
Jedná praktická změna však na dohodáře od ledna 2025 přece jen čeká. Pokud novelu schválenou parlamentem podpíše i prezident, zaměstnaní na dohodu o provedení práce se dočkají zvýšení limitu pro placení pojistného. Limit již nebude fixní částkou, ale půjde o 25 % průměrné mzdy pro daný rok. Konkrétně pro rok 2025 tak půjde o limit 11 500 korun měsíčně, takže jde o zvýšení o 1 500 korun.
U dohod o provedení činnosti (DPČ) se pro rok 2025 výše limitu také mění. Nicméně zde již delší dobu funguje obdobný automatický mechanismus, podmínky jsou tak beze změn. U dohod o provedení činnosti (DPČ) se v roce 2025 zvýší limit z dosavadních 4 000 korun na 4 500 Kč měsíčně.
V platnosti jsou nadále změny zavedené v letech 2023 a 2024, které měly přiblížit dohodáře zaměstnancům s klasickou pracovní smlouvou, jako je nárok na dovolenou, nárok na příplatky za práci o víkendu, o svátcích či za práci v noci a na rozvrh pracovní doby předem. Stejně tak nadále bude platit, že zaměstnavatelé jsou povinni vést evidenci veškerých dohod o provedení práce, a to jak pojištěných, tak i nepojištěných, což jim zákon přikazuje od července 2024.
Významnou změnou mělo být od ledna 2025 zavedení tzv. režimu oznámených dohod. Ten spočíval ve zpřísnění podmínek pro zaměstnané na několik dohod. Pro jednu „hlavní“ dohodu by se sice prakticky nic nezměnilo, pouze by ji zaměstnavatel musel nahlásit do registru České správy sociálního zabezpečení. Pro všechny ostatní dohody by však již platily striktnější podmínky. Pojistné by bylo nutné hradit u všech s měsíčním příjmem 4 tisíce korun a výše. Tuto úpravu však nakonec poslanci téměř na poslední chvíli zrušili.
Cílem změny mělo být zamezení řetězení dohod o provedení práce. A to v tom smyslu, aby nemohlo být nadále možné mít hned několik dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, u každého nepřekročit limit výdělku 10 tisíc korun, čímž se s příjmem v řádu několika tisíců korun vyhnout placení pojistného. Jelikož se ukázalo, že rozsah tohoto problému byl podle dat České správy sociálního zabezpečení nadhodnocený a jeho administrativní náročnost pro zaměstnavatele i státní správu by značně převážila jakékoli pozitivní aspekty, poslanci ho nakonec zrušili. V poslední době jsme tak byli svědky již druhé úpravy týkající se dohodářů, která měla přinést zpřísnění podmínek, zavést dvojí systém dohod a která byla opět na poslední chvíli odvolána. Firmám tak nakonec odpadla složitá administrativa, která byla dosti nepřehledná. I přesto plánované změny přinesly podnikům práci navíc. Na úpravu se již připravovaly a některé z nich již i veřejně ohlásily, že redukují počet dohodářů vzhledem ke všem změnám. Nepřehledná situace v důsledku i tak přinesla negativní dopady na firmy působící na českém trhu.
