V USA doutná vztek na zdravotní systém. U nás je klid. Zatím

Foto: Marcos Paulo Prado na Unsplash

Nedávná vražda šéfa americké zdravotní pojišťovny UnitedHealthcare odhaluje hněv na americký zdravotní systém. Je asi hlubší, než se zdá.

K vraždě Briana Thompsona, generálního ředitele UnitedHealthcare došlo před pár dny a zdá se, že policie už pachatele dopadla. Rozhodně má ve vazbě vážně podezřelého. Co je ovšem na této události zvláštní – zatímco většinou lidé vraždy odsuzují, teď jsou reakce rozporuplné. CNN záhy po události upozornila, že sociální sítě se začaly plnit výpověďmi o případech, kdy pojišťovny klientům zamítly uhradit léčbu. Což je i podle BBC jedno z bolavých míst amerického zdravotního systému. A teď čím dál víc vystupuje na povrch.

Americký zdravotní systém je hodně složitý. Ostatně, jak je pro USA typické. Tam, kde v Evropě existují dotace dejme tomu na zateplení, příspěvky na bydlení a vůbec mnohem robustnější sociální systém, tam Spojené státy nutily banky dávat hypotéky i lidem, kteří je podle všech standardních parametrů neměly dostat. Na obchodování s takovými ne zrovna bonitními pohledávkami pak vytvořily dotované společnosti. Nakonec to skončilo nechvalně známou hypoteční krizí.

Také ve zdravotnictví je to složité, krýt náklady na zdravotní péči lze různě. Na vrcholu stojí soukromé zdravotní pojištění, které si lidé platí sami, nebo jim je platí zaměstnavatel. Je ale poměrně drahé, přičemž ještě před nějakými 40 lety dokonce pojišťovny neměly právo zdravotnickým zařízením ani rozporovat faktury a kontrolovat skutečná plnění a jejich oprávněnost. Což samozřejmě tlačilo na náklady a na cenu.

Právě kvůli té ceně se řada lidí tomuto systému vyhýbá. Nehledě na to, že třeba člověka může pojišťovna i odmítnout, pokud přijde už nemocný! Mnozí tak čerpají některý ze státních programů. Jedny jsou pro nízkopříjmové domácnosti, druhé pro děti, a ještě se mohou lišit stát od státu. Přičemž se ještě liší plnění. Míň platíte, míň dostanete.

Před zavedením tzv. Obamacare se odhadovalo, že v USA je asi 48 milionů lidí bez jakéhokoliv pojištění. Jiné zdroje uvádějí zhruba 12 %, což vychází o něco méně (asi tak 41 milionů). Neméně složitá zdravotní reforma prezidenta Baracka Obamy měla přinést krytí pro všechny obyvatele. Řada lékařů ji začala kritizovat pro přílišnou administrativní náročnost a řada zařízení pro tlak na růst nákladů.

Teď jde ale ještě o něco trochu jiného. Zatímco v minulosti byly pojišťovny téměř rukojmími v rukou nemocnic a dalších zařízení, teď se mnohým zdá, že pacienti jsou rukojmími v rukou pojišťoven. Které mají obrovské množství důvodů, pro něž odmítnou péči hradit. Komu je péče (resp. její proplacení) zamítnuta, může se odvolat, avšak podle právníků má minimální šanci.

Podle iDNES.cz desetitisíce Američanů pěly ódy na vraha šéfa pojišťovny. Pravda, z více než 300 milionů obyvatel USA to není mnoho. Nicméně schvalují trestný čin! „Příčina smrti: otrava olovem! Jedná se o zprostředkovaný stav. Výplata zamítnuta,“ píše se v příspěvku, jehož print screen přinesla CNN. Odpověď? „Tohle je opravdu zvrácené. Ten chlap byl člověk… počkejte chvíli. Ne, nebyl.“

Před Obamacare se počet nepojištěných odhadoval na víc než 40 milionů

„Skrytý hněv pociťovaný mnoha Američany na systém zdravotní péče – závratnou řadu poskytovatelů, ziskových i neziskových společností, pojišťovacích gigantů a vládních programů – propukl po zjevném cíleném zabití Thompsona v New Yorku,“ napsala BBC.

Co je na tom poučného pro obyvatele České republiky? Třeba to, že vzhlížení k USA, jak je efektivní, jak roste a jak si udržuje technologický náskok, trochu opomíjí náklady v podobě lidských osudů. O to víc ale děsí, jak si s nimi zahráváme u nás, kde nás sociální systém stojí tolik peněz a stejně mnohdy háže lidi přes palubu.

Evropa nemůže Spojené státy kopírovat, neodpovídá to její kulturní tradici. Ale může si položit otázku, zda je její povinností fungovat jako sociální ústav pro každého, kdo se přihlásí. A zda si ve jménu marného boje o záchranu klimatu musí na sebe brát veškeré náklady zeleného přechodu. Takový boj se dá jen těžko vyhrát.  

Už dnes vidíme ve zdravotnictví odkládané výkony, individuální posuzování nestandardních či třeba kontraindikovaných léčebných procesů včetně jejich zamítání… a se zhoršujícím se stavem veřejných rozpočtů to půjde dál. Ony totiž některé nemocnice jsou dotované kraji. A ono zdravotní pojištění může generovat dost peněz jen, když ekonomika prosperuje. Taky nevidíme snahu vlády pomáhat preventivě lidem ohroženým třeba depresemi, závislostmi, lidem týraným…. A pak jde samozřejmě ještě o to, jak se s těmi penězi hospodaří. Ale to už je na jiný komentář.