Předem ohlášené se stalo, francouzská vláda končí
Jen několik týdnů poté, co se v Německu rozpadla vládní koalice, silně znejistěla politická situace ve druhé největší členské zemi Evropské unie, ve Francii. Národní shromáždění, dolní komora francouzského parlamentu, vyslovilo nedůvěru vládě premiéra Michela Barniera.
Proti Barnierovi hlasovalo 331 z 577 poslanců. Byli to většinou zástupci několika opozičních levicových stran a opoziční pravicové strany Národní sdružení, informoval server cnn.com. Výsledek hlasování není překvapením. Opozice ohlásila již dříve, že se k tomuto kroku spojí a počet hlasů k vyslovení nedůvěry vládě měla v Národním shromáždění dostatečný. „Využili příležitosti svrhnout politického veterána a renomovaného vyjednavače,“ napsal k tomu CNN.
Jako „vyjednavač“ Barnier neuspěl s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Jeho snahou bylo konsolidovat veřejné finance a ušetřit 60 miliard eur kombinací vládních škrtů a zvýšení daní. Tento pokus se stal záminkou ke svržení vlády. Je to poprvé od roku 1962, kdy francouzská vláda skončila vyslovením nedůvěry. A Barnier se stal premiérem sloužícím nejkratší dobu: do funkce byl jmenován letos 5. září, tedy před pouhými 4 měsíci.
Stalo se tak v důsledku mimořádných voleb do Národního shromáždění, které prezident Emmanuel Macron vyhlásil na letošní léto poté, co nečekaně vlastním rozhodnutím rozpustil parlament. Prezident tím reagoval na jarní volby do Evropského parlamentu, ve kterých jeho hnutí Republika vpřed! získalo 15 % hlasů proti opozičnímu Národnímu sdružení, které získalo 31,37 procenta. Macronovi tak nevyšla jeho snaha potvrdit si a upevnit své postavení. Výsledkem mimořádných voleb byl parlament složený ze tří politických frakcí, z nichž ani jedna neměla většinu, a následující vláda úřadovala jako menšinová.
Křehkost tohoto uspořádání se potvrdila toto minulé úterý při politické konfrontaci mezi vládou a parlamentem. Barnier za použití ústavního mechanismu obešel hlasování o svém kontroverzním rozpočtu na příští rok. Obě krajní frakce parlamentu se záhy dohodly na hlasování o důvěře vládě.
Přičemž celkový státní dluh Francie přesahuje 105 % hrubého domácího produktu. Letos schodek veřejných financí vystoupá nad 6 procent HDP. Hůře jsou na tom v Evropské unii pouze Rumunsko, Maďarsko a Itálie.
Pod tlakem se nyní ocitá i sám prezident, který celou politickou nerovnováhu sestrojil. Po včerejším vyslovení nedůvěry vládě Macron ovšem odmítl rezignovat. S tímto požadavkem se nejdůrazněji prosazovalo Národní sdružení vedené Marií Le Penovou. Opírat se mohlo o průzkum agentury CSA, podle kterého si rezignaci prezidenta přejí 62 procenta dotázaných Francouzů. Macron ohlásil svůj projev k národu z Elysejského paláce na dnešní večer. Nyní je na návštěvě Saúdské Arábie, ale už odtamtud vzkázal: „Jsem tady před vámi, protože jsem byl dvakrát zvolen francouzským lidem. Jsem na to nesmírně hrdý a budu ctít tuto důvěru se vší energií až do poslední vteřiny, abych byl pro zemi užitečný.“
Stávající vláda bez důvěry bude pokračovat jako udržovací kabinet až do chvíle, než prezident jmenuje nového premiéra. Přitom bude pro něj velmi nesnadné najít osobu, která by měla podporu současně pravicového i levicového konce Národního shromáždění. Zároveň je zapotřebí do 21. prosince schválit státní rozpočet na příští rok. Pokud se tak nestane, vláda by mohla prosadit „zákon o fiskální kontinuitě“, který by jí umožnil vybírat daně a vyplácet mzdy, přičemž výdaje budou omezeny na úroveň roku 2024. Jiným, ale neméně vážným problémem je hrozící snížení důvěry investorů ve finanční stabilitu Francie (ratingu), pokud s rozpočtem na příští rok, tak jak je navržen, ani příští vláda neuspěje.
