Sedmina klecových chovů se loni přeměnila na neklecové

Sedmina klecových chovů drůbeže se loni předělala na neklecové. V rozhovoru s ČTK to řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Klecových tak podle něj zůstává 65 % chovů, biochovů je v současnosti kolem jednoho až dvou procent. Podle Mlázovského je číslo předělávaných chovů nadhodnocené, protože někteří chovatelé jdou cestou jednoduché alternativy a to odstraněním dvířek klecí.

„Spousta alternativních chovů byla rozestavěná,“ řekl s tím, že koronavirová pandemie přechod chovů na neklecové systémy nezpomalila. V některých případech podle něj však jde pouze o odstranění dvířek z klecí. „A i tím splňuji podmínky volného ustájení,“ vysvětlil. Podle něj spousta chovatelů nepřešla právě na voliérové chovy zaváděním nových technologií, neřešila například snůšku nebo sběr vajec. „Moderní chovy, které do toho chtějí investovat, jdou cestou kompletní přestavby,“ dodal. Některé podniky podle něj třeba i srovnají haly se zemí a staví pak nové.

Vejce z voliérových chovů se podle něj vykupují obchodními řetězci o zhruba dvacetník dráž, což stačí na zvýšené náklady dané neklecovým chovem, nepokryjí se tak ale investice chovatelů na kompletní přeměnu chovu.

Investice například u haly pro 45 000 nosnic činí 30 mil. Kč jenom u stavby haly, technologie pro chov vyjdou na dalších 30 až 40 milionů korun. „Dostáváte se minimálně na 60 milionů korun,“ dodal Mlázovský.

Moderní drůbeží hybridní druhy dokáží podle něj udržet snůšku v alternativních chovech v množství stejném jako v klecích.