Čínští vědci možná vykročili do nové dimenze kvantových počítačů
Vytvořit mimořádné kvantové počítače, nebo nakouknout tam, kam zatím mohou údajně jen ezoterici, by mohl nový objev čínských vědců. Podařilo se jim totiž pozorovat atomy v takzvané superpozici celých 23 minut. Došlo k tomu už na konci října, z vysloveně odborného tisku však informace na veřejnost proplouvá postupně. Například na webech Wired či New Scientist.
Jde o něco, laickým mozkem ne zcela pochopitelného. Je to situace, kdy má objekt schopnost obsadit více stavů, ale ten skutečný není znám. Veřejnosti jej nejčastěji přibližuje myšlenkový koncept tzv. Schrödingerovy kočky. Ten jeho autor Erwin Schrödinger vymyslel, aby ukázal nesmyslnost koncepce (kvantovou fyziku mimochodem neměl rád ani sám Albert Einstein), ale příznivcům teorie o superpozicích se nakonec zalíbila.
Podle ní je kočka ukrytá v krabici, kde došlo k rozpadu jaderného materiálu, možná živá a možná mrtvá. Nezjistíme to, dokud krabici neotevřeme. Ale co víc, dokud ji neotevřeme, tak je možná dokonce v obou stavech zároveň – tedy i živá i mrtvá současně. To odpovídá teoretické koncepci, podle níž stav nastává až poté, co jej začne vnímat pozorovatel. Popularizátoři některých odvětví kvantové fyziky dokonce tvrdí, že až s pozorovatelem nabývá energie skutečných tvarů, skupenství atd. Vímáme-li například všichni stůl jako stůl, je to proto, už předtím tuto formu někdo svou účastí vytvořil.
„Po celá léta byli vědci schopni zachytit drobné objekty vykazující superpozici, přičemž se ukázalo, že částice světla a dokonce i drobné krystaly v laboratoři zabírají více stavů současně. Ale objekty v těchto experimentech byly vždy velmi nestabilní a jejich expozice superpozice extrémně prchavá. V nové studii se však zdá, že čínští vědci pod vedením fyzika Zheng-Tian Lu použili k udržení tohoto jevu atomy zachycené světlem,“ napsal web Wired.
Podle něj by nový objev pomohl přinést velmi stabilní paměti kvantových počítačů, nebo sloužit k detekci a studiu magnetických sil či sondování nových a exotických jevů ve fyzice. O jak blízké nebo vzdálené budoucnosti se bavíme, ale zpravodajské texty neupřesňují.