Na klimatické konferenci OSN Rusko dojednává kamuflovaný export svého plynu

Foto: Markus Spiske on Unsplash

Evropský parlament minulý týden přijal rezoluci ohledně svých požadavků na klimatickou konferenci OSN v Baku (COP29). Europoslanci chtějí mimo jiné více financí od více přispěvatelů na mezinárodní klimatickou akci, rozšíření systémů zpoplatnění uhlíku (jako je unijní ETS) ve světě a postupné ukončení používání fosilních paliv a jejich dotování.

Klimatickou konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu, která trvá od 11. do 22. listopadu, provázejí problémy a kontroverze. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell kritizoval výpady prezidenta hostitelské země Ilhama Alijeva proti Francii a Nizozemsku. Francouzská ministryně svou účast v Baku zrušila. Svou delegaci ze summitu odvolala i Argentina.

Nařčení vznesená ázerbájdžánským prezidentem proti Evropské unii, Francii a Nizozemsku jsou „politováníhodná“ a „nepřijatelná“, ohrožují životně důležité cíle klimatické konference a zpochybňují ázerbájdžánské předsednictví, zareagoval minulý týden šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Alijevovy středeční výpady. 

EU a její členské státy poskytují největší díl pomoci v boji proti dopadům klimatických změn na nejchudší státy. Také se ale snaží bojkotovat Ruský obchod s energetickými surovinami v zájmu ukončení jeho invaze na Ukrajinu. Čemuž se ale Rusko brání, mj. dohodami uzavíranými na právě probíhající klimatické konferenci.

Ekonom Lukáš Kovanda na svém účtu na síti X k tomu napsal: „Hostitel dvoutýdenního summitu, Ázerbájdžán, totiž přímo popírá smysl konání takového setkání, když v jeho rámci dojednává pokoutný obchod s Ruskem ohledně pokračování dodávek ruského plynu do EU i v příštím roce. To už totiž Ukrajina nebude umožňovat přepravu ruského plynu přes své území. Na klimatické konferenci v Baku se tak dojednává velký obchod s fosilním palivem. To zaprvé. Za druhé, jde o obchod, který jde proti snaze Západu omezovat svoji závislost na dovozu ruských energií. Rusku se přitom daří svůj plyn v nebývale vysoké míře nyní dodávat třeba i do Česka. Až 95 procent celkově dováženého plynu letos v listopadu Česko odebírá z ruského směru, ponejvíce právě z Ruska, vyplývá z dat Net4Gas, tuzemského státního provozovatele plynovodní sítě. Jen 5 procent plynu Česko v tomto měsíci dováží ze západního směru, tedy přes Německo, z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn. Rusko s Ázerbájdžánem na probíhající klimatické konferenci OSN tedy ladí, jak dodávat ruský plyn právě i do Česka rovněž v příštím roce a dále.“

Ke konci letoška končí pětiletá smlouva mezi Kyjevem a Moskvou o přepravě ruského plynu přes ukrajinské území. Kyjev už ji neprodlouží, čímž přepravu ruského plynu do EU přes své území znemožní, připomíná Kovanda. Jenže… „Rusko se na klimatickou konferenci OSN připravilo vskutku důkladně. Vyslalo na ni hned 900 delegátů. Tolik jich jej na klimatickém summitu OSN ještě nikdy nezastupovalo. Řada ruských delegátů v Baku jsou vrcholní manažeři ruských energetických podniků a firem, kteří mezinárodního setkání otevřeně využívají pro svůj marketing fosilních paliv. A klíčovým cílem jim je dodávat ruský plyn dále do EU, včetně Česka, a to za asistence právě hostitelského Ázerbájdžánu.“

Moskva s Baku sjednávají takzvaný plynový swap. V rámci tohoto swapu budou plynárenské společnosti z EU uzavírat od začátku příštího roku smlouvu nikoli s ruským Gazpromem, ale s ázerbájdžánským Socarem.

Do EU by tak i v roce 2025 proudil přes ukrajinské území ruský plyn, který by však byl zasmluvněn jako plyn ázerbájdžánský.

„Slovenský prezident Peter Pellegrini tento týden swap probíral s Alijevem, samozřejmě opět v rámci klimatické konference OSN. Alijev Pellegriniho ujistil, že je schopen posílat Slovensku přes Ukrajinu sice fyzicky ruský plyn, který však bude označen jako ázerbájdžánský. Takový plyn, jak vidíme dnes, nebude ovšem končit jen na Slovensku, nýbrž může ve velkém putovat i do Česka. I české podniky a domácnosti by tak využívaly ‚ázerbájdžánský‘ plyn, ve skutečnosti ruský, přestože podstatná část české veřejnosti zjevně žije v představě, že už Česko žádný ruský plyn neodebírá,“ konstatuje Lukáš Kovanda. „Pilotní dodávka plynu na Slovensko již v režii Socaru se uskuteční příští měsíc, jak tento týden uvedl státní podnik Slovenský plynárenský priemysel – SPP. Nad přepravou ruského plynu s visačkou „ázerbájdžánský“ přes ukrajinské území nakonec – možná překvapivě – přivře oči i sám Kyjev. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz totiž tlačí na to, aby tranzit plynu v její režii neustal. Inkasuje za něj nemalé poplatky. V přepočtu desítky miliard korun ročně. Když půjde formálně a smluvně o plyn ázerbájdžánský, vlk se nažere a koza zůstane celá. Kyjev se bude tvářit, že neví, že molekuly plynu, které přepravuje, vznikly v zemi, s níž válčí, a za toto popření reality zinkasuje desítky miliard za jejich přepravu na Slovensko a dále třeba i do Česka. Ostatně, když se letos v létě ptali šéfa Naftogazu Oleksije Černyšova, zda mu swap nevadí, odvětil, „víte, v plynárenství se obchod dělá skrze swapy často.“