Učitelé musejí dbát o wellbeing žáků, třeba i o hladu
Matematiku jako neutuchajícího strašáka školáků vykreslují vědci z jihomoravské metropole. Trápení, vztek, obavy, strach a smutek v českých školách podle nich častěji zažívají právě žáci, kteří mají z tohoto předmětu horší známky. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI. Podle výzkumu je situace ještě horší u těch, jejichž třídu vyučují nepodporující učitelé, napsal server iDnes.cz tento týden.
Negativní jevy, jako třeba nárůst duševních potíží u adolescentů, jsou stále větším tématem. Proto se odborníci rozhodli sledovat, co může kladně či negativně ovlivnit wellbeing (osobní pohodu, pozn. red.) dospívajících ve školách, kde tráví podstatné množství času. Zaměřili se na dva hlavní předměty, matematiku a český jazyk. Zatímco čeština se neukázala být problematickou, matematika podle výzkumu k negativním emocím přispívá. „Zdá se, že nedostatečná opora ze strany vyučujících u tak zásadního a náročného předmětu může přispívat k negativním emocím i k vyčleňování některých studentů z kolektivu vrstevníků,“ cituje server psycholožku Lenku Kollerovou z Národního institutu SYRI.
Článek zdůrazňuje přistup učitelů, kteří by měli v tomto „obtížném a prestižním“ předmětu děti podporovat „Učitelé mají možnost významně přispět k lepšímu wellbeingu dospívajících. Aby je ale mohli účinně podporovat, potřebují k tomu nejen kvalitní vzdělávání, ale i vhodné pracovní podmínky. Proto je důležité kantory nepřetěžovat jinými povinnostmi než těmi, které přímo souvisejí s funkcí pedagoga,“ uvedla Kollerová v článku. Upřesnila, že jde převážně o přetěžování administrativou.
Na jednu pražskou střední školu nedávno dorazila kontrola vyslaná zřizovatelem, tedy Magistrátem hl. m. Prahy. Ta zjistila závažný problém: učitelé si vaří obědy na sporáku, napájeném elektřinou, hrazenou magistrátem. Což inspekce zatrhla jako nepřípustné mrhání veřejnými prostředky na soukromé účely učitelstva.
Na té škole to chodí tak, že studenti mohou využívat služeb školní kuchyně a jídelny sousední spřátelené školy. Kantoři z jakýchsi podivných důvodů už nikoliv. Jelikož na střední škole denně probíhá i vyučování odpolední, založili si učitelé vlastní fond, do kterého přispívají vlastními penězi, a každý den jeden z nich drží službu, zajistí shopping a uvaří oběd pro všechny, bratru 14 nebo 16 porcí. Magistrát nabídl řešení. Učitelé si mohou nosit stravu z domova v krabičkách a ohřívat si ji v erární mikrovlnce, tu zřizovatel unese.
Těžko rozeznat, zda rozhodnutí inspekce je výsledkem chudoby energetické, nebo chudoby ducha. Ale nabízejí se i další možnosti. Třeba uzavřít kolektivní smlouvu s některým marketplacem na dodávky ready-made obědů. Nebo napojit sporák ve sborovně na vlastní smart elektrické hodiny, které by umožnily jeho provoz pouze v období záporných spotových cen elektřiny. To by mohlo vycházet na začátku a na konci školního roku občas a téměř pravidelně o letních prázdninách. Navíc by toto řešení bylo konformní s nejnovější zprávou ČEPS o zdrojové přiměřenosti, kde se praví o nutnosti vyšší flexibility spotřeby. V ostatním období by se učitelé živili raw. Jak jim takový focus na light stravu ulehčí jejich nepedagogickou zátěž a vylepší wellbeing studentů, bude zřejmě předmětem dalšího vědeckého zkoumání.
V obsáhlém rozhovoru pro Mladou frontu Dnes ministr školství Mikuláš Bek prosazuje zavedení výuky angličtiny už od 1. třídy. „Ve chvíli, kdy ji /angličtinu/ má část dětí od první třídy a část ne, tak si tím zaděláváme na další z mnoha sociálních nerovností,“ prohlásil Bek. Pozapomíná na to, že cizí jazyk vyžaduje, podobně jako matematika, trošku šprtání a trochu zaujetí, méně wellbeingu.
