Ziskovost si udržují jen velké firmy v energetice a ve službách
Česká ekonomika v tomto roce oživuje pomaleji než jsme původně očekávali. Hlavním důvodem je pozdější restart průmyslové výroby a slabší investiční poptávka doma i v zahraničí. Spotřeba domácností sice díky růstu reálné mzdy oživuje zhruba podle očekávání, průmyslová “brzda” však letos pravděpodobně nedovolí ekonomice růst o moc rychleji než o jedno procento.
Kombinace slabého růstu ekonomiky, rychlejšího růstu mezd a výrazně pomalejšího zdražování (nižší inflace) se také zakusuje do finančního hospodaření podniků. Podle národních účtů začínají zisky podniků v průměru zhruba o 1 % meziročně klesat (po rychlém inflačním růstu z roku 2023).
O to zajímavější byl proto výsledek v srpnu zveřejněného šetření ČSÚ mezi nefinančními podniky, který zatím ukazuje na meziroční růst zisků před zdaněním českých podniků o více než 30 procent. Kde je tedy pravda a proč takové rozdíly mezi statistikou HDP a podnikovým šetřením?
Komplexnější obrázek by měla poskytovat statistika národních účtů (HDP) ukazující na poměrně logický pokles/stagnaci zisků. Jádro rozdílu pak pravděpodobně souvisí s tím, že podnikový průzkum se týká vzorku převážně velkých podniků. Méně reprezentovány jsou střední a zejména malé podniky, přičemž ve statistice zcela chybí živnostníci. Ukazuje se tak, že zatímco větší podniky si v průměru dál udržují solidní ziskovost – výnos z kapitálu (ROE) v průměru vzrostlo z 3,22 % na 4,20 % – menší podniky pravděpodobně viditelně zaostávají a více na ně dopadá růst mezd a slabší pozice na trhu (menší schopnost zdražovat).
Detaily podnikového průzkumu navíc ukazují i na značné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Výrazný růst zisků totiž hlásí pouze sekce energetika (+52 %), vybrané služby a stavebnictví, které se porovnává s velmi slabým začátkem roku 2023. Ve zpracovatelském průmyslu, těžbě i sekci obchodu (klíčoví zaměstnavatelé) jdou zisky meziročně dolů i mezi velkými podniky. A to se pravděpodobně potvrdí i ve zbytku roku 2024. A horší ziskovost (ROE ve zpracovatelském průmyslu pokleslo pod 3%) bude pravděpodobně nakonec také limitem pro mzdová vyjednávání na příští rok.
