Nezaměstnanost roste, volných míst je méně
Úřad práce České republiky evidoval k 31. 7. 2024 celkem 283 011 uchazečů o zaměstnání, o 10 327 více než v červnu. Podíl nezaměstnaných ke konci července činil 3,8 %, což je proti červnu nárůst o 0,15 proc. bodu. V meziročním srovnání s červencem 2023 byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,3 proc. bodu, tedy o 24 078 uchazečů. Nezaměstnanost meziměsíčně vzrostla ve všech 14 krajích a v 75 ze 77 okresů Česka (klesla v okresech Sokolov a Jeseník), oznámil Úřad práce ČR ve své pravidelné zprávě.
Letošní červenec v podstatě kopíroval sezónní výkyvy v nezaměstnanosti. Zatímco v květnu a červnu míra nezaměstnanosti dosáhla svého minima, v červenci již mírně vzrostla, téměř stejně jako v roce 2023. Ve srovnání s předchozím měsícem přišlo do evidence Úřadu práce o 6,2 tis. více osob po ukončení pracovního poměru. Důvodem je mimo jiné ukončení zaměstnání na dobu určitou do konce školního roku, což se týká profesí jako jsou např. vychovatelé, lektoři jazykových kurzů nebo obslužné profese. Tito uchazeči setrvávají v evidenci nezaměstnaných většinou pouze krátkou dobu a se začátkem školního roku se opět vracejí do práce.
„Mírný nárůst nezaměstnanosti v červenci je důsledkem běžného sezónního vývoje. Stojí za ním i snížená aktivita firem v přijímání nových zaměstnanců, která je pro letní měsíce typická. Evidujeme také začínající zájem o trh práce u čerstvých absolventů. Obecně se podíl nezaměstnaných osob stále drží na nízkých číslech a ČR si tak dlouhodobě vede velmi dobře v porovnání s dalšími zeměmi EU. Díky rekvalifikačním kurzům se nám také daří efektivně zvyšovat konkurenceschopnost pracovně aktivní populace. Tito lidé jsou schopni se v případě ztráty zaměstnání rychle vrátit na pracovní trh a najít si i lépe placenou práci,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) bylo v červenci 2024 nově registrováno 41 412 lidí. V rámci krajského srovnání meziměsíčně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve všech 14 regionech, nejvíce v kraji Jihomoravském a Vysočina. V absolutní hodnotě přibylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském a ve Středočeském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně klesl počet volných pracovních míst, a to na 262 026 (v červnu 263 552 míst).
Ke konci července 2024 na území ČR pracovalo celkem 131 072 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Převažovaly ženy, a to v počtu 81 409 (což činí zhruba 62 %). Nejvíce těchto osob bylo zaměstnáno ve Středočeském kraji (22 933 osob) a Plzeňském kraji (17 847 osob) a dále v Praze (17 845 osob). Nejčastěji pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.
Ke konci července nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 262 026 volných pracovních míst, o 1 526 méně než v červnu a o 23 601 méně než před rokem (pokles o 8,3 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1,1 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,6), Děčín (5,9), Hodonín a Bruntál (5,8). Na 73,5 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 69,3 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (78 603 míst) a ve Středočeském kraji (51 043 míst).
„Počet nezaměstnaných byl o více než 10 tisíc vyšší než na konci předchozího měsíce. Proti tomu úřady nabízejí 262 026 volných pracovních míst. Jejich počet byl o 1 500 nižší než v předchozím měsíci. Co to znamená? Je to důkazem o tom, že končí doba, kdy jako houby po dešti rostly sezónní pracovní pozice. Navíc firmy nerozjíždějí větší náborové akce v době letních dovolených,“ komentuje údaje Jiří Cihlář, analytik poradenské firmy Next Finance. „Počet uchazečů na jedno volné místo dál mírně narostl na 1,1. To znamená, že už nemáme víc volných pracovních míst, než je počet nezaměstnaných. Tento stav trvá už osm měsíců a měl by pokračovat dál. Jinak řečeno, trh práce už není tak napjatý jako v posledních letech.“
Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů Českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 14 238 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 11 599 z nich ho také už absolvovalo. V červenci 2024 kurz zahájilo 526 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou (v červnu to bylo 618, v květnu 797, v dubnu 849, v březnu 926, v únoru 903, v lednu 544) a rekvalifikaci v tomto měsíci 525 z nich úspěšně ukončilo.
„Přestože v posledních měsících zvolňuje napětí na tuzemském trhu práce, celkové podmínky zůstávají napjaté. Tuzemská ekonomika setrvale vykazuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Vysátý trh práce představuje problém zejména pro sektor stavebnictví, pro který jde o hlavní překážku další expanze. Naproti tomu ve zpracovatelském průmyslu ustoupily v posledních kvartálech tlaky z titulu napjatého trhu práce slabé zahraniční poptávce,“ říká Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v červenci v Ústeckém kraji (6 %) a Moravskoslezském kraji (5,4 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze a v kraji Vysočina (2,9 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti červenci 2023 o 0,7 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci července v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou, Benešov a Plzeň-jih (2,1 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Most (8,6 %), Karviná (8,2 %), Chomutov (7,1 %) a Bruntál (6,7 %).
Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání bylo 156 426 žen, ty tak tvořily 55,3 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na 3,3 %, žen vzrostl na 4,2 %.
„Trh práce je ‚přebraný‘ a noví uchazeči nepřicházejí, protože lidé dávají přednost jistotě práce před změnou. Situace se tak stává v mnoha oborech a regionech zamrzlá. Lidé se bojí měnit práci především z obavy o svou budoucí finanční situaci. Je to důsledek vysokých sazeb, velmi nízkého tempa růstu ekonomiky a nízké spotřebitelské poptávky ze zahraničí, zejména z Německa,“ říká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v červenci 43 let, vloni to bylo 43,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.
V meziročním srovnání v červenci vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 1 procentní bod. Naopak v kategorii 50 plus došlo k jeho poklesu o 0,5 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 31. 7. 2024 celkem 102 420 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,2 % z celkového počtu nezaměstnaných.
Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.
V uplynulém měsíci hledalo práci 37 764 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,3 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 410 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízeče a pomocníky v domácnosti nebo montážní dělníky. Ke konci července bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 83 507.
Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 11 865 mladistvých (věk 15 – 18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to více o 631 osob, meziročně pak více o 1 937 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,2 % (červen – 4,1 %, červenec 2023 – 3,8 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidoval Úřad práce ČR celkem 7 073 absolventů a celkem 4 817 mladistvých (červen – 4 962, červenec 2023 – 4 103), mladiství tvořili 1,7 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,1procentního bodu na 30,4 %. Jde celkem o 85 996 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,9 procentního bodu na 31,0 % (87 648 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání s červnem snížila o 13 dnů na 495 dní.
Úřad práce dokázal najít zaměstnání pro dvojnásobný počet lidí – v červenci takto pomohl 18 405 uchazečům o zaměstnání.
Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR. V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,1 procentního bodu na 30,4 %. Jde celkem o 85 996 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,9 procentního bodu na 31,0 % (87 648 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání s červnem snížila o 13 dnů na 495 dní.
Úřad práce dokázal najít zaměstnání pro dvojnásobný počet lidí – v červenci takto pomohl 18 405 uchazečům o zaměstnání.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v červenci 87 469 osob, což představuje 30,9 % všech uchazečů o zaměstnání (červen 2024 – 29,3 %, červenec 2023 – 29,5 %). Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 11 082 osob. Uchazeči v průměru pobírali 11 472 Kč měsíčně (červen – 11 379 Kč).
„Trend pozvolného poklesu míry nezaměstnanosti vyvrcholil na začátku léta, když se naplno rozjely venkovní práce. V dalších měsících už přispěje ke zpětnému nárůstu míry nezaměstnanosti příchod letošních absolventů na trh práce a později i ukončování sezónních míst. Ke konci roku nezaměstnanost vyskočí ke 4 procentům,“ odhaduje Jiří Cihlář. „V součtu celého roku 2024 bychom měli vidět velmi mírný nárůst míry nezaměstnanosti proti roku 2023, kdy nezaměstnanost dosáhla 3,6 procenta. Dál ale bude zřejmé, že firmy v poslední době velmi obtížně sháněly nové pracovníky, a proto nebudou chtít své stávající zaměstnance ve velkém propouštět. To platí i v současné době, kdy je růst české ekonomiky velmi přidušený. Konkrétně nezaměstnanost v roce 2024 čekáme v průměru na hladině 3,8 procenta. Nepůjde o žádnou tragédii. Dál totiž platí, že máme nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii.“
