Poláci si jdou po svých, totiž po podstatě problému
Šílenci, anarchisti! muselo napadnout nejednoho politika, klimatistu či Bruselana, když se dověděl, že Polsko chce přestat nakupovat emisní povolenky. Že chce odvalit tento základní balvan evropské zelené politiky, zrušit tuto fatálně nedotknutelnou energetickou daň.
„Systém se stal pro Polsko obrovskou hrozbou po přijetí a implementaci nových nástrojů klimatické politiky /…/ Spekulativní struktura EU ETS vede k bezprecedentnímu nárůstu cen energie, což je hrozbou pro bezpečnostní energetický sektor Polska a celé Evropské unie,“ zdůvodnil Sejm, dolní parlamentní komora v Polsku, ve svém čtvrtečním usnesení. Návrh Sejmu na pozastavení obchodování s povolenkami, nebo na vystoupení Polska ze systému ETS, má přednést polská vláda na nejbližším zasedání Evropského parlamentu.
Systém obchodování s emisními povlenkami (ETS) zavedla Evropská komise v roce 2005 v domnění, že tato mimořádná daň přiměje producenty oxidu uhličitého, kteří jsou od té doby povinni si povolenky nakupovat, rychleji přejít k bezemisním technologiím. To ale nezafungovalo.
Při zavedení se cena povolenky pohybovala kolem 30 EUR za tunu vypuštěného CO2, do roku 2017 to bylo mezi 5 a 10 eury a po masovém zavedení obnovitelných zdrojů a zemního plynu do evropské energetiky se nyní tuna CO2 prodává za více než 90 eur za tunu.
Mimochodem, blíží se tak pokutě za vypuštění nepovoleného skleníkového plynu, která činí 100 eur za tunu.
Emisní povolenky vydává Evropská unie a povinným subjektům je prodávají jednotlivé členské státy v aukcích. Počet emitovaných a nabízených povolenek se každoročně snižoval tak, aby to ladilo s dosažením závazku na 43% snížení emisí oxidu uhličitého v EU do roku 2030. Prudké zvýšení ceny povolenek nastalo poté, co se ukázal tento cíl bez zemního plynu, uhlí a jádra těžko dosažitelný, a poté, co se ještě zpřísnil na 50 %, respektive 55 procent. Emisní povolenky přestaly motivovat k investicím do šetrných technologií, ale staly se naopak jejich brzdou. Podnikům odebírají potřebné peníze a ty nemají z čeho investovat. Zároveň vedou k prudkému zdražení energie, dopravy a jejich prostřednictvím i většiny zboží a služeb pro konečné odběratele. Ceny energie a produkce energeticky náročných průmyslových odvětví (především hutnictví, výroby stavebních hmot, chemického průmyslu, dopravy, zemědělství, aj.) se staly nepředvídatelnými, protože povolenky jsou předmětem burzovních spekulativních obchodů. Emitenti skleníkových plynů jsou tak vystaveni růstu nákladů, inflačnímu růstu mezd a značným nejistotám ohledně odbytu a cen vlastní produkce. To je prostředí, ve kterém se drahé a mnohaleté investice plánují jen velmi obtížně.
Během podzimu se EU a jednotlivé členské státy začaly zabývat problémem upadání velké části obyvatelstva do tzv. energetické chudoby. Ekologové vzývají sociálně spravedlivou transformaci, Evropská komise nabádá k zavádění programů sociálních podpor. Takové chystá i česká vláda, zatím snížila na dva měsíce daň z přidané hodnoty na energii na nulu.
Experti ale předpovídají další zdražování oxidu uhličitého. To povede k dalšímu náporu na už tak deficitní státní rozpočty při nutnosti zvyšovat sociální podpory. U nás energie v říjnu zlevnila o 14 až 16 % vlivem vynulování DPH, takže stačí už jen poměrně malé zdražení povolenek, aby tato „pomoc“ byla vynulována.
Objevily se návrhy na „zastropování“ cen povolenek, na omezení obchodování s nimi pouze na povinné subjekty, aj. Nyní ovšem vystupuje Polsko jako jediné s návrhem nikoliv kompenzovat vlivy inflace, ale zrušit jednu z jejích příčin – pozastavit systém ETS, nebo z něj vystoupit. Povolenky jsou pro Poláky prostě už příliš drahé. „V důsledku toho se tyto náklady přenesou na spotřebitele energie, kteří budou v roce 2022 čelit drastickému nárůstu cen elektřiny a tepla o několik desítek procent. Jde o přímý zásah do ekonomického zabezpečení milionů polských rodin a polských podniků, které jsou ohroženy chudobou a bankrotem. Sejm Polské republiky nemůže zůstat pasivní tváří v tvář tak katastrofickým dopadům klimatické politiky EU,“ zdůrazňují polští poslanci.
Již se objevují názory, že je to jen výkřik jednoho státu, že i kdyby, tak je to těžko proveditelné, nemá to oporu v evropské legislativě a kdoví, zda Polsko pro svůj návrh získá nějaké spojence. Pochopitelně. V obchodování s povolenkami je zainteresováno už příliš mnoho bohatých a vlivných lidí, aby rozhodnutí o změně či snad zrušení systému bylo „snadné“.
Evropská komise namísto toho zvažuje rozšíření ETS na budovy a do automobilové dopravy, aby se podařilo uskutečnit aktivistický klimatický balíček Fit for 55.
Avšak to, co Polsko žádá, je jediné opatření, které má nějaký smysl a od kterého se dá očekávat nějaký účinek. Na inflaci, na životní úroveň obyvatel, na ekonomiku EU i jednotlivých států. Na rozdíl od emisních povolenek, jejichž vliv na změny klimatu dosud prokázán nebyl.
