Digitalizace stavebního řízení přinesla ztráty. Žádosti jsou na měsíce u ledu

Digitalizace v současném stavu paralyzuje nebo alespoň přispívá k paralýze celého stavebního řízení. Měla být raději odložena na později. Řekli to odborníci a analytici, které ČTK oslovila. Finanční ztráty způsobené zavedením digitalizace je podle nich zatím obtížné odhadnout, mohly by ale za červenec dosáhnout zhruba miliardy korun. Systémy podle nich nebudou plně funkční ani v blízké době, zlepšení také komplikuje samo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které obhajuje jeho funkčnost na základě zavádějících dat.

K novým žádostem se úředníci dostanou za měsíce až roky

Podle generálního ředitele Creditas Real Estate Jiřho Vajnera paralyzovalo stavební řízení i to, že kvůli nepředvídatelnosti systému a nového stavebního zákona stavebníci zahltili stavební úřady žádostmi podle pravidel původních norem ještě před zavedením digitalizace. K novým žádostem podaným přes portál stavebníka by se tak mohly dostat až za měsíce či možná roky.

„Hodně zaměstnanců raději samo odešlo, což ještě zhoršilo již tak poddimenzované stavy úředníků. Část úředníků nemá zájem se v novém systému naučit pracovat a čeká, co bude. Vzhledem k těmto a dalším zádrhelům předpokládáme, že se stavební řízení dále protáhne,“ řekl Vajner.

Hodně zaměstnanců raději samo odešlo. Část nemá zájem se v novém systému naučit pracovat

Prodlevy podle odborníků následně zvyšují náklady, ale mohou také bránit ve vyplacení záloh projektantům. Zpravidla je totiž dostávají až po ověření dokumentace. Konkrétní ztráty bude podle nich možné vyčíslit, až budou dostupná relevantnější data. Ekonom z Trinity Bank Lukáš Kovanda ale řekl, že firmy, investoři a menší stavebníci přicházeli ještě před zavedením nového systému v uplynulých letech každoročně zhruba o sedm miliard korun, tedy asi o 600 milionů korun měsíčně.

„Nyní tedy systém funguje ještě hůře než dosud, pročež ztráta bude ještě o něco vyšší. Tlumí ji ovšem na druhé straně to, že stavebníci na potíže byli do určité míry připraveni a že část ztráty půjde dohnat při předpokládané uspokojivě rychlé elementární nápravě fungování celého systému. Škoda by tak za červenec měla činit zhruba miliardu korun,“ uvedl Kovanda.

Ve vykazovaných datech jsou i zkušební případy

Podle datového analytika platformy Datarun Petra Bartoně ministerstvo prezentuje funkčnost systému na základě počtu přes systém zadaných a zpracovaných žádostí. V těchto počtech jsou ale započítány i „zkušební“ případy, které nejsou reálné žádosti, ale mají jen otestovat, zda systém správně funguje. Není tedy podle Bartoně jasné, kolik systém reálně žádostí přijal.

„Ministerstvo argumentuje, že ‚systém funguje‘, protože je počet přijatých a zpracovávaných žádostí větší než nula. To ale přeci není směrodatné. Je potřeba to srovnat s běžnou úrovní, kolik žádostí bychom čekali, že bude touto dobou zpracovávat. Podle všeho ministerstvo hrubě podcenilo i nutnost naučit lidi se systémem pracovat. To je ale stejný krach systému, jako kdyby software fyzicky žádosti nepřijímal,“ dodal.

Stavební úřady, stavebníci a další subjekty si od zavedení digitalizace 1. července stěžují na nefunkčnost systému. MMR v posledních dnech uvedlo, že chystá další úpravy systémů stavebního řízení. Aktualizují se zhruba každé dva týdny. Poprvé je ministerstvo aktualizovalo o uplynulém víkendu.