Laos zahájil provoz své první železnice, z větší části ji financovala Čína
Laos zahájil provoz na své první železniční trati v zemi. Projekt za 6 mld. USD (134,7 miliardy Kč) z větší části financovala Čína. Je součástí její iniciativy nová Hedvábná stezka. Virtuálního ceremoniálu u příležitosti první jízdy na trati dlouhé 1035 kilometrů, která se táhne z čínského města Kchun-ming na jihozápadě země do laoské metropole Vientiane, se zúčastnili prezidenti obou zemí.
Čína, která má v projektu společného podniku podíl 70 %, si přeje trať prodloužit přes Malajsii až do Singapuru. Peking tvrdí, že 414 kilometrů dlouhý úsek v Laosu umožní této zemi, která patří k nejchudším v Asii, posílit její křehkou ekonomiku díky napojení na obrovský čínský trh.
Obě země se ocitly na „nové historické startovní čáře“, konstatoval při zahájení provozu čínský prezident Si Ťin-pching. Laos se díky této trati přemění z vnitrozemské země na centrum regionu řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Někteří ekonomové varovali, že projekt železnice by mohl komunistickému Laosu, jedné z nejchudších asijských zemí, ztížit splácení zahraničního dluhu, jehož velkou část drží Čína. Greg Raymond z Australské národní univerzity uvedl, že v zemi, kde minimální mzda činí asi 110 dolarů, je málo transparentní, jak bude Laos svůj dluh financovat. „Otázkou je, zda je ekonomika schopna tento dopravní systém využít,“ řekl.
Podle zprávy Světové banky musí laoská vláda – chce-li výhod železnice využívat – provést zásadní reformy, včetně zlepšení systému správy hranic. Komunistická země se 7,2 milionu obyvatel dosud měla dříve pouze čtyři kilometry železnic. Nyní budou na nové trati jezdit elegantní červené, modré a bílé vlaky rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. Úsek si vyžádal pět let práce a výstavbu 75 tunelů a 167 mostů.
Peking se v posledních letech snaží svými projekty zvýšit vliv a posílit vzájemný obchod a své investice ve většině asijských zemí, ale i na dalších kontinentech. Pomoci k tomu má vybudování sítě železnic, přístavů a další infrastruktury. Většina zemí EU či Spojené státy to vnímají jako nezdravé posilování globálního vlivu čínského totalitního režimu a chtějí jej vyvážit vlastními kroky.
Evropská unie chce například v rámci vlastního globálního investičního plánu podpořit klimaticky udržitelné projekty, zdravotnictví či školství v mnoha částech světa. Projekt ve ve středu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle níž chce EU do roku 2027 mobilizovat investice za 300 miliard eur (7,7 bilionu Kč). Plán, který má být protiváhou čínské nové Hedvábné stezky, bude podle šéfky komise ve světě propagovat přístup založený na evropských hodnotách a podpoří demokracii.
Komentář SH:_
Podstatný rozdíl mezi Čínou a EU je zřejmě v tom, že Evropa vyhlašuje své vize a snahy cosi iniciovat, především s ohledem na záchranu planety a chudých, zatímco Čína už zprovozňuje železnici v Laosu. Si Ťin-pchingovi je evidentně putna, jak bude Laos splácet svůj zahraniční dluh, i to, zda laoská ekonomika železnici bude schopna využít. Důležité je, že ji dokáže využít Čína. Ne, není to přístup hodný následování. Je jen otázkou, zda přístup Evropy bude někdo následovat.
