Průmysl stále vrávorá kolem nuly
Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně klesla o 0,4 procenta. Ve srovnání s letošním březnem byla vyšší o 0,6 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 3,6 procenta, sdělil Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.
„Průmyslová produkce v dubnu mírně klesla. Na celkový pokles měla vliv zejména nižší produkce v energetickém sektoru a pokračující pokles ve výrobě strojů a zařízení a v hutnictví a slévárenství,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Produkce ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla meziročně klesla o desetinu. Pokles nejvíce ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách, nižší spotřeba plynu způsobená teplým počasím a pokračující pokles výroby v uhelných elektrárnách. Těžba uhlí meziročně poklesla o více než pětinu. Na druhé straně se dařilo v oborech výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, opravy a instalace strojů a zařízení a v ostatním zpracovatelském průmyslu. Ve výrobě ostatních dopravních prostředků se produkce meziročně zvýšila téměř o třetinu.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v dubnu 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 3,6 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 5,3 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 0,8 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek naopak nižší o 0,8 procenta. „Růst hodnoty nových zakázek nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, více zde meziročně přibylo zakázek ze zahraničí. Velké či dlouhodobé zakázky získaly firmy v oboru výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. O téměř pětinu nižší byla meziročně hodnota nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v dubnu 2024 meziročně snížil o 1,9 procenta. Snižování zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu koresponduje se slabými zakázkami a svědčí o tom, že firmy už se o nové zaměstnance na pracovním trhu nepřetahují. To by mohlo omezovat růst mezd.
Podle Eurostatem zveřejněných údajů v březnu 2024 meziročně klesla průmyslová produkce v EU27 o 1 procento. Největší meziroční pokles zaznamenalo Finsko (o 7,7 %) a Bulharsko (o 7,6 %). Německý průmysl klesl o 4,3 %, výkon českého průmyslu se snížil o 2,9 procenta. Naopak nejvíce vzrostl irský průmysl (o 37 %) a kyperský průmysl (o 8,5 %). Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce poklesla výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 17,2 %) a nejvyšší růst zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 35,2 %).
„Za poklesem průmyslu stála hlavně nižší produkce v energetickém sektoru. Ta propadla o desetinu. Tlak zelené politiky bude sílit, a proto toto odvětví bude pod stále větším tlakem, než v Česku úplně skončí,“ upozornil Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „Navíc pokračoval pokles ve výrobě strojů a zařízení a v hutnictví a slévárenství. Průmyslu nepomohla ani výroba motorových vozidel s poklesem o necelé procento. I z toho je patrné, že průmysl postupně přišel o svůj stabilizační prvek z minulých čtvrtletí, který představovaly automobilky.“
Domácí průmyslová výroba pokračuje v nepřesvědčivých výsledcích a balancování v blízkosti nuly se stává normou. „K vyššímu, a především stabilnějšímu, růstu chybí zahraniční i domácí poptávka, a to se hned tak nezmění. Podnikové objednávky v Německu se v dubnu snížily o 0,2 %, zatímco trhy počítaly s mírným růstem,“ říká k tomu Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
