Moldavsko trpí válkou na Ukrajině, ale chce pomoci při její obnově

Moldavsko se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu ocitlo ve složité situaci. Má na jednu stranu agresora „na prahu“, na druhou stranu chce podporovat Ukrajinu, ale má s tím podobné problémy, jako například Polsko a jiné sousedící státy. Má ale také potenciál významně se zapojit do poválečné obnovy Ukrajiny. Svět hospodářství o tom hovořil s Borisem Focou, významným moldavským obchodníkem a předsedou Moldavsko-čínské obchodní a průmyslové komory. Jeho návrhy jsou velice zajímavé i pro české podnikatele.

Moldavsko je v současné době pod silným tlakem, vyvolaným konfliktem na Ukrajině. „Zvláště citelný je příliv uprchlíků z Ukrajiny, který klade velké nároky na sociální systém Moldavské republiky,“ říká Boris Foca. Přes Moldavsko jich prošlo více než milion, z toho 112 tisíc z nich v Moldavsku zůstalo, většina v hlavním městě Kšiněvě. To přivodilo zvýšení obyvatel města o více než 10 procent. „To má zásadní dopad na realitní trh. Protože tito lidé hledající nájemní bydlení zvýšili ceny a také podpořili zájem o byty jako investice,“ říká Foca. „Někteří z uprchlíků v Moldavsku založili vlastní podnikání, většinou v oboru hotelnictví a stravování, v kryptoměnách a v IT. Do těchto oborů investují nejvíce. Vytvářejí pracovní příležitosti, nabírají zaměstnance většinou z Ukrajiny. To je ta lepší stránka problému. Ta temnější je, že nestačí místní logistická infrastruktura. Do války nejvíce zboží na zařízení bytů se dováželo z Ruska. Nyní hledáme náhradní dodavatele z Evropské unie. Doprava ropných produktů se také výrazně změnila. Velká část z nich je z Rumunska. A pod velkým tlakem je náš zemědělský a potravinářský průmysl. Především, Ukrajinské obilí už nemá potřebné zázemí obchodníků v Moldavsku, kteří zařizovali jeho prodej a re-export. Takže toto zboží nyní tězce poškozuje domácí producenty. V této souvislosti musíme zmínit potíže na hraničních přechodech. Kupí se na nich kilometrové kolony aut.“

Tyto problémy, připouští Foca, pomáhá Moldavsku překonat mezinárodní pomoc, včetně ze zemí a institucí Evropské unie. Pomoc se týká překonávání humanitárních, protikorupčních, energetických a přeshraničních potíží. „Moldavská republika nemá vlastní dostatečné kapacity na to, aby tyto potíže sama řešila. Pomoc ze zahraničí je pro nás proto velice důležitá,“ zdůrazňuje B. Foca.

 „Na vládní úrovni byla přijata určitá rozhodnutí, jako např. omezení dovozu výrobků z Ukrajiny (víme, že podobná rozhodnutí přijalo také Polsko, Rumunsko a další evropské země). Pro zefektivnění dopravy na hranicích se zavádějí nové státní programy, například s několika online aplikacemi. Z hlediska reexportu hraje Moldavsko pro Ukrajinu důležitou roli. Zde jsou ale opět velké problémy a zemědělci kvůli tomu neustále protestují a stát musí zasáhnout dotacemi a zvýhodněnými úvěrovými programy pro zemědělce. Dostáváme se tak do dilematu, že úřady se sice snaží pomoci Ukrajině, ale na druhou stranu narážejí na domácí výrobce a pak se po vládě požaduje, aby vymýšlela podpůrné programy, dotace, snazší přístup k úvěrům pro domácí výrobce. Je to těžké, ale momentálně je situace pod minimální kontrolou,“ říká Boris Foca.

V důsledku války v sousední zemi byl prakticky ihned po vypuknutí války v Moldavsku zaveden výjimečný stav. Většinu kompetencí tak vláda delegovala na Komisi pro výjimečné situace. Kritici často tvrdí, že Komise špatně zvládla energetickou krizi, která začala v důsledku války na Ukrajině. Špatně zvládala tranzit zboží přes Moldavsko. Země byla poprvé ve své historii téměř 2 roky řízena v nouzovém stavu. A rozhodnutí učiněná během toho období nebyla nejlepší. Utrpěly všechny hlavní ukazatele, inflací počínaje a růstem HDP konče. Například v současné době se v Moldavsku očekává, že za poslední rok mělo růst HDP pouze 0,7 %, což je zřetelně méně než Ukrajina, která za války měla růst HDP o 5 procent.

„Moldavsko se skutečně může stát spojovacím mostem při rekonstrukci Ukrajiny. Máme 17 pozemních hraničních přechodů, máme příznivé investiční klima pro velké investory a mnozí jsou již přítomni v Moldavské republice, máme možnost vybudovat na našem území sklady, odkud se později firmy mohou aktivně podílet na rekonstrukci. V tuto chvíli se toho moc nedělá, ale potenciál je obrovský a bude ho třeba posílit, pokud se bude chtít Moldavsko zapojit do procesu obnovy Ukrajiny,“ přesvědčuje B. Foca. Zdůraznil, že Moldavská republika uprchlíky podpořila poskytnutím ubytování a základního zboží, humanitární pomocí (léky, stany, generátory) od mezinárodního společenství UNHCR a evropských vlád. Moldavská republika podpořila Ukrajinu v exportu ukrajinského obilí do Evropy, když zřídila železniční koridor na svém území do rumunského černomořského přístavu Constantza.

Hlavní příležitostí pro české podnikatele, jak mohou Moldavsko využít při obnově Ukrajiny, spočívá podle B. Focy v logistické podpoře státům, které se do této aktivity pustí. Jmenuje přitom těžký průmysl, automobilový průmysl a farmaceutický průmysl. „Moldavská republika může pomoci reexportu ukrajinského zboží i dovozu vyrobeného zboží a technologií pro Ukrajinu, které budou potřebovat v procesu obnovy. V druhé řadě máme v Moldavsku svobodné ekonomické zóny, které výrazně pomohou podnikatelům se zájmem o výrobu, skladování a reexport,“ říká Foca. „Naše komora rozvíjí rozsáhlé pomocné programy. Chceme zastupovat potenciální investory z České republiky v Moldavsku, nasměrovat je, protože to není jen nový trh, ale trh, na kterém fungují jiné přístupy, než na jaké jsou Češi v tuzemsku zvyklí. Pokud byste nechali českého investora, aby absolutně vyřešil všechny zmíněné upomínky, nejsem si jistý, že by to zvládl. Mít silného partnera, jakým je Hospodářská a průmyslová komora, je úplně něco jiného.“

Boris Foca je moldavský obchodník. Vysokoškolské studium ukončil v roce 2006, od roku 2018 je předsedou Moldavsko-čínské obchodní a průmyslové komory. V roce 2021 se stal předsedou politické strany Pro Moldova. Ta byla jako středopravý politický subjekt založena o rok dříve. PDM se v roce 2022 přejmenovala na Evropskou sociálně demokratickou stranu (PSDE),  Foca počátkem roku 2023 změnil název strany na Moderní demokratickou stranu (PDM).  V příštím roce bude jeho strana kandidovat do parlamentních voleb. O programu své strany říká: „Lidé čekají na řešení, protože se snížila životní úroveň, za poslední tři roky se Moldavská republika vrátila na úroveň let 1998-1999 ze sociálního, ekonomického, humanitárního hlediska. Je zřejmé, že lidé chtějí zásadní změnu, aby se vrátili alespoň na úroveň roku 2019. Takové změny dokáží zajistit pouze profesionální týmy a my klademe důraz především na profesionální přístupy.“

Moldavsko, oficiálně Moldavská republika, má rozlohu 33 483 km² a v lednu 2023 v něm žilo přibližně 2,5 milionu obyvatel. Na východní hranici s Ukrajinou leží za řekou Dněstr neuznaný separatistický stát Podněstří. Hlavním městem je Kišiněv. Úředním jazykem je rumunština, dříve nazývaná moldavštinou. V roce 1859 se osvobodila od Osmanské říše a stala se součástí Rumunska. V roce 1940 bylo Rumunsko nuceno v rámci paktu Molotov-Ribbentrop postoupit území Besarábie Sovětskému svazu a vznikla Moldavská sovětská socialistická republika. V roce 1991 Moldavská SSR vyhlásila samostatnost a stala se Moldavskou republikou, resp. Moldavskem. Moldavsko je dnes po Ukrajině druhou nejchudší zemí v Evropě podle hrubého domácího produktu na obyvatele a velkou část jejího hrubého domácího produktu tvoří služby. Je členem OSN, Rady Evropy, Světové obchodní organizace a řady dalších mezinárodních organizací.