Lidé hledají docela rozumná řešení
Lidé celkem správně vytušili, co je achillovou patou nadcházející energetické krize. Co se asi hlídat mělo a neohlídalo.
Společnost STEM/MARK vydala zprávu o výsledcích výzkumu veřejného mínění na téma, jak se v krizi lidé zachovají. Většina oslovených domácností se domnívá, že by lidem postiženým krachem dodavatele energie a vysokými cenami dodavatelů jiných měl pomoci stát. Hned si říkáte, zase si neumějí pomoci sami, zase „potřebují“ stát a jeho rozpočet. Ale ten problém se stává tak masivním a podle zpráv o cenách tak nárazový, že mnoho občanů a domácností opravdu nemá rychlé řešení ve své moci.
Sympatické na výzkumu je, že se respondenti nedomáhají sociálních podpor a dotací, ale navrhují snížení DPH na energie po dobu krize (39 % určitě ano, 33 % spíše ano, celkem, řekněme, 72 % ano), stanovením nejvyšší ceny energií (73 %), posílení role Energetického regulačního úřadu (73 %) a důkladnější kontrolu nabídek dodavatelů energií (81 %), což se nejspíše kryje s předchozí otázkou.
Jak si takovou kontrolu lze představit? Není to snadné, ale v principu by šlo ohlídat, zda obchodník prodává za cenu (třeba dlouhodobě fixovanou) skutečně jen tu energii, kterou má za příslušnou cenu (dlouhodobou) nakoupenu. Nebo zda má dostatečné rezervy a jištění pro případ burzovních výkyvů.
Veřejnost se také vyslovila k Zelenému údělu. Určitě by jej odmítlo 33 %, spíše by jej odmítla 24 procenta respondentů. Dohromady většina. Názor je zde, diskuse se otevírá, nastupující vláda má co řešit a Evropská komise o čem přemýšlet.
Ani mnohé další odpovědi nejsou „mimo mísu“. Zhruba třetina respondentů hodlá vyměnit starší elektrické spotřebiče za nové, čtvrtina hodlá sledovat a snižovat tepelné ztráty domu, pětina zvažuje instalaci fotovoltaických panelů a šestina solárního ohřevu vody.
Průzkum zkrátka nevypadá na nějaké zbrklé jančení, a to je dobré.
