MMF vyzval vlády ke snížení dluhu po pandemii
Mezinárodní měnový fond (MMF) vyzval vlády, aby začaly pracovat na fiskálních plánech, které jim pomohou snížit zadlužení nahromaděné kvůli vysokým výdajům na řešení dopadů pandemie covidu-19. Podle fondu je důležité, aby se jednotlivé země už začaly vracet k udržitelným rozpočtům a aby jejich rozpočtové politice důvěřovali investoři. MMF to uvedl ve zprávě nazvané Fiscal Monitor.
Pandemie způsobila, že vlády začaly vynakládat obrovské sumy peněz na podporu hospodářství. Každá země si teď podle MMF musí určit, jaké načasování a jaké tempo fiskální konsolidace pro ni budou vhodné.
Fiskální plány musejí brát v úvahu, v jaké fázi je právě pandemie, přihlédnout k současným fiskálním nedostatkům, k riziku ekonomických šrámů, vlivu stárnutí populace, potřebám rozvoje a minulým těžkostem při výběru daňových a jiných příjmů.
Kapitola nazvaná Zvýšení důvěryhodnosti veřejných financí uvádí, že země by se měly zaměřit na méně bolestivou stabilizaci dluhu. A to tím, že budou usilovat o fiskální udržitelnost se střednědobým fiskálním rámcem, který bude důvěryhodný.
„Když věřitelé mají důvěru v to, že vlády jsou fiskálně zodpovědné, bude jednodušší i financování větších deficitů a prodlužování splatnosti půjček,“ uvedl měnový fond.
MMF ve svém výzkumu například zjistil, že země s důvěryhodnými plány pro fiskální rámec měly i nižší náklady na výpůjčky a dokázaly se i rychleji zbavit skokového zvýšení dluhu. Bez neočekávaných šoků tak například zvýšení o 15 procent dokázaly do deseti let smazat.
Měnový fond doporučuje, aby země usilovaly o širší fiskální cíle s jasnou daňovou a výdajovou politikou na příštích tři až pět let. Zaměřit by se měly na konkrétní opatření, jako je zvýšení daní nebo zvýšení věku pro přiznání důchodových benefitů.
Fiskální pravidla, jako je udržení rozpočtových deficitů v určitých procentuálních mezích ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP), případně nezávislé rozpočtové rady v rámci vlád, by mohly zvýšit důvěryhodnost, uvádí měnový fond. Pomohly většinou cíle, u kterých bylo snadné je stanovit.
Měnový fond ale také upozornil, že fiskální plány by měly být flexibilní, aby umožnily stabilizaci ekonomik a zabránily škrtům v klíčových veřejných investicích.
„Změny daní či výdajů je možné legislativně předjednat a lze je podmínit hospodářským oživením,“ napsal fond. Citoval v této souvislosti oznámení Velké Británie, že daňové sazby pro podniky se v dubnu 2023 zvýší, a také opatření v Izraeli, že lepší benefity pro lidi bez práce budou záviset na snížení míry nezaměstnanosti.
Komentář SH:
MMF je ve svých doporučeních opatrnější než centrální bankéř. Kdyby šel do hloubky problému, musel by vyzvat k ukončení monetarizace dluhu, tedy k výkupům obligací bankami a emisi nových, nekrytých peněz, které už řadu let vytvářejí inflaci. Jenže ta byla do letoška pro běžné lidi téměř neviditelná, přelévala se hlavně do cenných papírů, u nás do nemovitostí. Nyní se ale prosazuje jako systémová nerovnováha v ekonomice, a to v ekonomice globální. Nastolení rozpočtové disciplíny, ukončení obrovských státních podpor tu či onomu průmyslu, té či oné ideologii nebo těm či oněm skupinám občanů je tak jen základem k řešení inflace, bez něhož nebude dosaženo snižování státních dluhů.
