Americký dolar pokračuje v dezinflaci
Spotřebitelské ceny v USA v listopadu stouply ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procenta, zatímco v říjnu se nezměnily. V meziročním srovnání však inflace zpomalila na 3,1 procenta z říjnových 3,2 procenta.
Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali, že meziměsíční inflace zůstane beze změny a meziroční bude činit 3,1 procenta. Bez zahrnutí nestabilních cen potravin a energií se ceny zvýšily o 0,3 procenta po růstu o 0,2 procenta v předchozím měsíci.
„Index spotřebitelských cen v USA ukázal přesně ten výsledek, který se očekával. Meziměsíčně sice ceny vzrostly o něco víc, než se čekalo, ale rozdíl o desetinku procentního bodu nebyl velký. Zpomalující inflace přitom vzbuzuje ve spekulantech na finančním trhu naděje, že už brzy dojde ke snižování úrokových sazeb centrálních bank, což zase podnítí nejen hospodářský růst, ale také růst cen cenných papírů,“ říká k tomu Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.
Stratég Scotiabank Shaun Osborne prohlásil, že zpráva o inflaci potvrzuje, že dalším krokem centrální banky USA (Fed) bude snížení úrokových sazeb. Stále však není jisté načasování. Obchodníci již minulý týden po zprávě z trhu práce posunuli své očekávání pravděpodobného prvního snížení úroků v USA z března na květen.
„Fed drží sazby v pásmu 5,25 % – 5,50 %,na čemž se nic nezmění ani po středečním zasedání amerických centrálních bankéřů. Inflace je sice stále o něco výše, než jaký je cíl, ale je na sestupné trajektorii, takže čas na snížení sazeb zatím nepřišel. První možný termín by mohl teoreticky přijít v březnu,“ domnívá se Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
Že vyšší než cílová inflace přibrzdí rozhodnutí o poklesu úrokových sazeb si myslí i Šichtařová. „I se všemi důsledky pro hospodářský růst a ceny cenných papírů,“ říká. „Platí to celosvětově. Co si totiž spekulanti neuvědomují a nepřipouštějí, je fakt, že inflace není zdaleka způsobená ‚jen tiskem peněz, ale také zvýšenými náklady kupříkladu v důsledku ESG agendy.
Zatímco na to první, tedy na tisk peněz, utahování měnové politiky má vliv a působí protiinflačně, na to druhé je zvyšování úrokových sazeb zcela bezzubé. Pokud kupříkladu v některých místech světa klesá zemědělská produkce kvůli potlačování dusíkatých hnojiv, zdraží potraviny bez ohledu na výši úrokových sazeb. Pokud zdražují v Evropě léčiva v důsledku antitržního přístupu k úhradové vyhlášce, cel a administrativní zátěže pro registraci přípravků v EU, opět to zvyšuje inflaci bez ohledu na výši úrokových sazeb. A odtud plynou dva zdánlivě, ale jen zdánlivě protichůdné závěry. Zaprvé v mnoha zemích celková spotřebitelská inflace poklesne možná do deflace, protože centrální banky budou držet úrokové sazby příliš vysoké po příliš dlouhou dobu. Některé země EU už si přesně s tímto vývojem začínají zahrávat. Současně k tomu ale také mnoho jiných cen bude pokračovat v růstu a jádrová inflace v mnoha zemích zůstane dosti vysoká. Typicky půjde třeba o zdražení potravin. Platit to bude i pro Českou republiku.“
V mnoha zemích, včetně USA i Česka, zůstává problémem vysoká a téměř neklesající jádrová inflace. I to je důvodem, proč státní banky se snižováním úroků nespěchají. „Důsledkem toho, vedlejším nechtěným efektem, bude pokračující recese, ve které se v současné době nacházíme. Do recese nejspíš sklouzne i Německo a dost možná i Spojené státy,“ varuje Markéta Šichtařová..
