… a má kladný vztah k našemu lidově-demokratickému zřízení
Žadatelé o azyl v Sasku-Anhaltsku prý budou muset písemně uznat právo Izraele na existenci. Informaci přinesly Novinky.cz. Lidsky se to dá pochopit. Ale je v tom nebezpečí, že už nebudeme zkoumat chování, ale i myšlenky. A co víc – nebudeme zjišťovat, jaké má dotyčný postoje, ale jestli explicitně souhlasí se „správným“ postojem.
Na začátku si řekněme jasně, že tento text se nijak nestaví na stranu Hamásu a ani v nejmenším neschvaluje teror z jeho strany jak vůči obyvatelům Izraele, tak i pásma Gazy. Je naprosto nepochybné, že z našeho, západního hlediska nazírání, má národ po staletí zvaný Židé a po staletí pronásledovaný a týraný, právo na klid a území, kde se bude cítit bezpečně. Máme ale my právo žádat po lidech, vyrůstajících v režimech prosátých propagandou a třeba potomky Palestinců (chcete-li Arabů) vyhnaných z jejich domovů, aby to viděli stejně?
Toť složitá otázka na to, aby se vešla do systému ANO/NE. Máme bez pochyby právo pustit na své území – v tomto případě Němci do Německa – koho my uznáme za vhodné. A pokud takový člověk vzývá terorismus, staví se za zvěrstva páchaná kýmkoliv jako za oprávněný nástroj boje či pomsty, tak ho tu nechceme. Ale měli bychom to posuzovat takto. Otázky vedené jako uzavřené jsou komplexně vypovídající jen tam, kde jde skutečně o něco nepřijatelného ze všech směrů. Souhlasíte s jednáním Hamásu a jeho brutalitou? ANO? Tak tady není co řešit! Ale právo na vznik státu… to je trochu jiná věc. Vždyť je tolik národů, které ho nemají.
Taky je na světě poměrně dost enkláv a odtržených území, u nichž se svět nad uznáním neshodl. Typickým příkladem je Kosovo. Izrael vznikl jinak, v podstatě z rozhodnutí OSN na základě předchozího rozhodnutí Společnosti národů a Velké Británie, a to přes několik mezifází. Asi ho lze pokládat za logické vyústění snahy o napravení křivd, kterých se svět na Židech dopustil. Ale musí ho tak nutně chápat i ten, kdo musel kvůli němu opustit svůj domov? Vždyť většina historiků připomíná, že osidlování vybrané části Palestiny židovským obyvatelstvem doprovázelo násilné vystěhovávání původních obyvatel. (A také teroristické útoky vůči Britům.) Jak má vnímat Izrael někdo, jehož předci skončili v uprchlickém táboře během události zvané Nakba, tedy vyhnání statisíců lidí z jejich domovů během války v roce 1948? Ano, nezačal ji Izrael. Ale ví to oni? A začali ji oni?
Ještě jednou – to neznamená nejmenší zastání se těch, kteří schvalují jednání Hamásu. A jen tak mimochodem, schvalování trestného činu je v České republice rovněž trestným činem. „Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok,“ říká § 365 trestního zákoníku.
Je bezpochyby plným právem zpovídat žadatele o azyl a zamítnout jeho žádost na základě posouzení zodpovědnou osobu, komisí či jinak. Osobně mám za to, že právo na azyl nad rámec Ženevské úmluvy není právem, a nikdo nemusí stanovit tak jasná pravidla, aby si pak neúspěšný žadatel mohl stěžovat. Anebo to otočit – jistě, Izrael má právo na existenci, stejně jako třeba Kurdistán. Co jste pro něj udělali?
Čím jasněji se zatočí s násilím a pokusy o lokální džihád mečem, tím hůř se bude obhajovat kontrola myšlení
Pokud se budeme uzavírat do taxativních podmínek, budou přibývat a nakonec se všichni budeme zpovídat ze svého smýšlení. To už jsme zapomněli, co se dělo po březnu 2020? Kdy lidé s názorem odlišným od držitelů moci byli veřejně zostuzováni a nálepkováni jako dezinformátoři? Včetně volání, aby jim byly odňaty akademické tituly? A v menší míře vidíme totéž od napadení Ukrajiny.
Zase – kdo schvaluje trestné činy, nechť je stíhán. A razantně, protože tady už končí legrace! Ale jinak? Dojdeme k tomu, že se rovnou zakáže myslet, jak už to vidíme na některých britských univerzitách. Asi to tam může být drsnější než tady, protože nezažili dobu, kdy každý nomenklaturní kádr a každý, kdo cestoval do ciziny, musel být prověřen, zda má kladný vztah k našemu lidově demokratickému zřízení. Snad se to nevrátí. Nějaká naděje tu ještě je. Čím jasněji se zatočí s násilím a pokusy o jakýsi lokální džihád mečem, tím hůř se bude ta kontrola myšlení obhajovat. To by ale policie nesměla nasazovat pouta těm, kteří protestují proti oslavám zločinu. Jak to bylo vidět minimálně na videu z USA.
