Průmysl posílil díky slabému loňsku, zakázky klesly
Průmyslová produkce v říjnu meziročně reálně vzrostla o 1,9 %. Meziměsíčně byla vyšší o 2,8 %.Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 4 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad ve své pravidelné zprávu. (ČSÚ).
„Říjnový dvouprocentní růst průmyslové produkce ovlivnila zejména nízká srovnávací základna ve výrobě automobilů. K růstu přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků, zejména kolejových vozidel,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. „Příspěvek výroby motorových vozidel k růstu průmyslu celkem činil 4,3 procentního bodu, když vlivem výpadků v zásobování díly v předchozím roce produkce tohoto odvětví vzrostla o více než pětinu. K růstu přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, a to zejména díky dokončení dlouhodobých zakázek na výrobu kolejových vozidel.“
Nejvyšší záporné příspěvky k celkovému vývoji průmyslové produkce zaznamenala odvětví výroba strojů a zařízení, výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů. Dlouhodobě v poklesu je výroba ostatních nekovových minerálních výrobků nebo chemický průmysl.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v říjnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 4 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 4,8 %, tuzemské nové zakázky klesly o 2,3 procenta. „Meziročně klesá hodnota nových průmyslových zakázek již půl roku. Podobně jako u produkce k poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a elektroniky. Pětinový pokles hodnoty nových zakázek zaznamenal chemický a hutnický průmysl,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Nové zakázky naopak přibyly ve výrobě motorových vozidel, elektrických zařízení nebo ostatních dopravních prostředků.
„Nové zakázky ze zahraničí klesly o 4,8 % a domácí o 2,3 %, takže není důvod k velkému jásotu,“ varuje Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Pokud německé podnikové objednávky klesají o 3,7 %, import i export jsou v červených číslech, index nákupních manažerů je pod 50 body a registrace nových vozů klesá o 5,7 %, není divu, že domácí průmysl roste jen velmi pomalu. Klíčem k trvalejšímu růstu domácího průmyslu je obnovení důvěry spotřebitelů jak těch domácích, tak zahraničních. To se však ještě řadu měsíců přesvědčivě nestane. Je pravděpodobné, že mírné oživění může přijít už v první polovině příštího roku, ale ke stabilnějšímu růstu se vrátíme až v jeho druhé polovině.“
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v říjnu 2023 meziročně snížil o 2,2 % a jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 9,8 procenta.
„Zajímavé je, že se průmysl snaží ušetřit tam, kde to jde – snižuje počet zaměstnanců (o 2,2 %), ale platy jim zvedl o slušných 9,8 %. To ukazuje na pokusy držet krok s rostoucími náklady a zároveň neztrácet lidi. Ale jasně, to není udržitelné. Průmysl musí začít více sázet na technologie, jinak zůstane pozadu,“ napsal v komentáři Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group. „Za současného stavu se zdá, že průmysl bude muset ještě více investovat do technologie a snížit počet zaměstnanců, aby zůstal konkurenceschopný. Navíc, energetická politika a zelená agenda v celé Evropě způsobují další tlak na průmysl. Podle Eurostatu průmyslová produkce v EU27 v září 2023 meziročně klesla o 6,1 %. To poukazuje na nutnost změnit buď energetickou politiku, nebo strukturu ekonomiky, s důrazem na služby. Avšak pro takový přechod je zapotřebí vytvářet nové firmy, což je v současném podnikatelském prostředí plném byrokratických překážek velká výzva.Přestože se očekává, že v příštím roce dojde k zpomalení inflace, což povede k růstu reálných mezd a oživení poptávky, lze očekávat pouze mírné oživení průmyslu.“
