Regulovaná cena elektřiny lidem stoupne jen o 65,7 procenta

Regulované ceny elektřiny pro občany příští rok stoupnou o 65,7 %, pro velké odběratele z hladiny vysokého napětí o 105,5 % a z velmi vysokého napětí o 190,9 procenta. Regulované ceny plynu pro domácnosti a maloodběratele v příštím roce vzrostou o 38,8 %, u středních a velkých odběratelů o 41,8 procenta. Oznámil to Energetický regulační úřad (ERÚ).

ERÚ v průběhu projednávání cenového rozhodnutí o regulovaných složkách cen energie zohlednil úspory z letošního roku a předpokládané úspory na rok příští ve výši 15 miliard korun. Původně navrhoval zvýšení cen elektřiny pro maloodběratele o 71 %, pro velkoodběratele o 113 až 206 procent. Ceny plynu měly stoupnout o 39 procent.

„Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky. Již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o 11 miliard korun a další 4 miliardy úspor jsme vyjednali ještě po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí, během konzultačního procesu,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ. „Při stanovení regulovaných složek cen jsme vázáni energetickým zákonem, který jasně říká, že regulované ceny musejí pokrývat ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního provozu energetických soustav. Snížením regulovaných plateb celkově o 15 miliard korun ERÚ vyčerpal své zákonné limity bezezbytku.“

Růst regulovaných složek cen elektřiny i plynu má společného jmenovatele. Stojí za ním především vyšší náklady na provoz soustav, do kterých se promítají vyšší ceny elektřiny a plynu na volném trhu. Ty bezprostředně ovlivňují náklady na krytí technických ztrát v soustavách a v případě elektroenergetiky také ceny systémových služeb, které zajišťují udržování výkonové rovnováhy.

Zároveň byly pro příští rok ukončeny dotace, kterými vláda letos chránila domácnosti a firmy před nejhoršími dopady energetické krize. Dotace do regulovaných složek cen energie přitom v letošním roce dosahují výše přibližně 59 miliard korun. To letos umožnilo zachovat náklady na krytí technických ztrát a ceny systémových služeb na loňské úrovni.

Současně, již od posledního čtvrtletí roku 2022, byla ze státního rozpočtu financována celá podpora pro podporované zdroje energie (POZE). To v konečném důsledku vedlo dokonce k meziročnímu poklesu regulovaných plateb u elektřiny mezi lety 2022 a 2023.

Dotace pro příští rok byla vládním nařízením stanovena na 9,35 miliardy korun a pokrývá pouze část výdajů na POZE. Růst nákladů na provoz soustav i úhrada zbývající části podpory pro POZE se tak v roce 2024 plně odrazí v regulovaných složkách cen energií pro odběratele.

Regulovaná složka, tedy ta část, o které rozhoduje ERÚ, bude v roce 2024 stále tvořit menšinový podíl z celkové ceny elektřiny. V případě domácností a malých podnikatelů (na hladině nízkého napětí) to bude 39,2 %, u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí 29 % a na hladině velmi vysokého napětí 21 procento.

Dopad do konečných cen elektřiny pro domácnosti bude sice v úhrnu minimální díky klesajícím (neregulovaným) cenám silové elektřiny a cenové politice prodejců, kteří tato zlevnění promítají do svých nabídek. „Dopady na jednotlivce budou ale mnohem individuálnější než v minulosti. Neregulovaná složka, která i nadále tvoří většinu ceny, se mezi odběrateli podstatně liší v závislosti na čase uzavření smlouvy a délce sjednané fixace,“ upozorňuje ERÚ.

Větší změnu v segmentu průmyslových podniků způsobují především příspěvky na POZE, které stojí (v obou případech) za více než polovinou z meziročního nárůstu.

Na druhou stranu tvoří regulovaná složka na těchto napěťových hladinách nižší podíl z celkové ceny elektřiny. Na meziroční změny celkových cen tak bude mít v případě podniků zásadní vliv změna neregulované obchodní složky, která meziročně klesá a odvíjí se od individuálně uzavíraných smluv.

Regulovaná složka cen plynu bude v roce 2024 tvořit 19,6 % z celkové ceny plynu pro domácnosti a maloodběratele. U středních a velkých odběratelů to bude 11 procent.

Také v plynárenství ERÚ snížil v průběhu roku náklady oproti normální situaci, a to o téměř 1 miliardu korun. Zároveň však, kromě rostoucích nákladů na krytí technických ztrát v soustavách, musel ERÚ zohlednit i dopady změn evropských toků plynu, ke kterým došlo po zahájení války na Ukrajině. V konečném důsledku regulované ceny plynu pro domácnosti a maloodběratele v příštím roce vzrostou o 38,8 %, u středních a velkých odběratelů o 41,8 procenta.

Celkové výdaje za plyn pro domácnosti, které v tomto roce hradily ceny plynu odpovídající cenovým stropům, by se však vpříštím roce měly meziročně snížit. U menších odběrů lze počítat s meziročním poklesem o 4 %, u větších odběrů (vytápění plynem) o více než 20 procenta.

„Vzhledem k nižšímu podílu regulované složky u plynu platí o to více, že individuální změny budou u jednotlivých odběratelů záviset především na výši neregulované obchodní složky, která meziročně významně klesá a kterou určuje smlouva uzavřená s dodavatelem,“ poznamenal úřad.