Zemřel Henry Kissinger. Podle FAZ nejmocnější americký ministr zahraničí
Zemřel Henry Kissinger. Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung nejmocnější poválečný ministr zahraničí USA a hlavní mozek ve hře velmocí.
Byl diplomatem, politologem, snad i historikem a komentátorem. Hlavně ale poradcem pro národní bezpečnost a ministrem zahraničních věcí za prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda. Vliv měl i na Johna Kenedyho a Lyndona B. Johnsona. V roce 1973 dostal Nobelovu cenu míru. Avšak mnohem důležitější je asi fakt, že po celou dobu svého aktivního působení v politice usiloval o snížení napětí mezi USA a Sovětským svazem. Zároveň se angažoval v urovnání řady významných konfliktů.
Po celou dobu v politice usiloval o snížení napětí mezi USA a Sovětským svazem
Byl otcem politiky uvolňování, která vedla mimo jiné k podpisu legendární dohody SALT1 o omezení strategických útočných zbraní. Ještě předtím USA a Sovětský svaz podepsaly dohodu o omezení balistických protiraketových systémů.
Usiloval také o urovnání války ve Vietnamu, inicioval mírové dohody a stažení amerických vojáků. Stejně tak se angažoval v urovnání poměrů na Blízkém východě, primárně tedy mezi Izraelem a arabskými státy. Výraznou úlohu sehrál při vzniku izraelsko-egyptské dohody. Za svého působení v politice se snažil i urovnat vztahy s Čínou, kam vyrazil na tajnou misi (podobně jako předtím tajně jednal s představiteli Vietnamu). Prezident Bush ho jmenoval už v poměrně pokročilém věku 79 let do čela komise, která měla vyšetřovat selhání tajných služeb 11. září 2001. Kissinger ovšem záhy na funkci rezignoval.
za svůj přístup k Ukrajině si vysloužil kritiku až nenávist
Také po útoku Ruska na Ukrajinu se vyslovil pro diplomatické řešení situace včetně ústupků ukrajinské strany, za což si vysloužil velkou kritiku až nenávist. Stejně jako za svou letošní návštěvu Číny. Spekulovalo se o tom, zda jako mistr vyjednávání nemá v zemi dojednat zmírnění napětí mezi USA a Čínou, které v poslední době opět roste.
Ačkoliv celý svět ho zná jako Američana, narodil se v bavorském městě Fürth. Ovšem do židovské rodiny, která v roce 1938 utekla před nacismem. Nejprve do Londýna, pak do USA. Tam mladý Kissinger studoval nejprve účetnictví, poté mezinárodní vztahy. Vstoupil i do americké armády a bojoval ve 2. světové válce. Na své alma mater, tedy na Harvardu, zůstal jako profesor, aby se v roce 1955 stal zpravodajem Rady zahraničních vztahů, čímž de facto začala jeho politická kariéra. Ve veřejném životě zůstal až do svého úmrtí, zemřel ve věku 100 let.
Deník USA Today jej označil za státníka, který „nesmazatelně utvářel zahraniční politiku USA“. Byl podle něj „nejoslavovanějším americkým státníkem v moderní době.“
Podle New York Times utvářel americké dějiny studené války. „Nejmocnější státní tajemník poválečné éry byl oslavován i haněn. Jeho odkaz stále rezonuje v mezinárodních vztazích USA,“ otevřel svoji zprávu web nytimes.com. Podle Washington Post měl takový vliv na zahraniční politiku země, jakému se těžko vyrovná kdokoliv jiný, kdo nebyl prezidentem.
Čínská státní mediální agentura China News Service ho označila za starého přítele čínského lidu a nejvyšší představitel země Si Ťin-pching přes svého mluvčího vyzval k pokračování v „Kissingerově strategické vizi, politické odvaze a diplomatické moudrosti.“
