V Česku se šetří elektřinou i plynem

Také ve třetím čtvrtletí letošního roku Češi šetřili elektřinou. Její spotřeba meziročně klesla o takřka 4 %, nejvýrazněji u domácností, které překročily pětiprocentní hranici úspor. Snížila se i výroba elektrické energie, pokles proti loňskému roku byl více než 13 procent. Spotřeba zemního plynu klesla o 11,4 procenta, informoval Energetický regulační úřad (ERÚ).

Naposledy se spotřeba elektřiny zvýšila v posledním kvartálu roku 2021, od té doby ERÚ ve svých čtvrtletních zprávách zaznamenává její pokles. Nejinak tomu bylo i letos ve třetím čtvrtletí, kdy Česko spotřebovalo 12,9 TWh elektřiny, tedy o 3,7 % méně než ve stejném období loni.

„Kromě velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila spotřeba ve všech kategoriích odběratelů, nejvíce u domácností. To bylo způsobeno jak velmi vysokými teplotami ovzduší v září, tak dlouhodobými úspornými opatřeními na straně zákazníků,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Konkrétně spotřeba elektřiny v domácnostech meziročně klesla o 5,3 %, u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 4 % a u podnikatelů na hladině nízkého napětí o 1,5 %. V kategorii velkoodběru z velmi vysokého napětí došlo k nárůstu o 2,8 procenta. Spotřeba (celková pro všechny kategorie) klesala ve všech měsících sledovaného období, přičemž zatímco v červenci (-2,5 %) a srpnu (-2,9 %) obdobně, v září dvojnásobným tempem (-5,7 %).

Kromě spotřeby elektřiny ve třetím čtvrtletí klesla i její výroba, a to ještě výraznějším způsobem. V České republice se vyrobilo celkem 16,2 TWh netto elektřiny, meziročně o 13,2 % méně. Brutto výroba dosáhla 17,4 TWh, meziročně klesla o 13,3 %.

Nejvíce energie pocházelo z jaderných (6,7 TWh) a parních (6,6 TWh) elektráren, byť oba typy svou výrobu meziročně snížily – první jmenované o 3,2 %, druhé dokonce o 24,5 %. Ještě výrazněji klesla výroba z vodních elektráren (-40,4 %), produkce klesla také u plynových a spalovacích elektráren (-5,5 %). Naopak větší množství elektřiny vyrobily přečerpávací (+36,4 %), větrné (+13,8 %), paroplynové (+8,6 %) a fotovoltaické elektrárny (+4,4 %). Větrné elektrárny se podílely na celkové brutto výrobě elektřiny 0,67 % a fotovoltaické 4,55 procenta.

Česká republika ve třetím čtvrtletí zůstala vývozcem elektřiny. Přeshraniční saldo činilo -2,5 TWh, export tedy přesahoval import, a to ve všech měsících sledovaného období. Meziročně ovšem hodnota salda poklesla o 39,3 procenta.

Zemního plynu se v letošním 3. čtvrtletí spotřebovalo celkem 871 mil. m³(9 557 GWh), o 11,4 % méně než ve stejném období loni. Po přepočtu na podmínky dlouhodobého teplotního normálu se jedná o pokles o 4 procenta.

„Spotřebu zemního plynu výrazně ovlivnilo teplejší počasí, průměrná teplota ve třetím čtvrtletí se pohybovala 1,8 °C nad dlouhodobým normálem. Opomenout ale nesmíme ani přijatá opatření na straně konečných zákazníků, díky nimž spotřeba setrvale klesá už od ledna roku 2022. Roli hrají jak úsporná opatření, tak systémové změny, konkrétně přechod na jiná paliva či využívání vlastních zdrojů energie,“ popisuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Spotřeba nejvíce klesla u maloodběratelů z řad podnikatelů (-34,5 %), následovaly domácnosti (- 28,2 %), kategorie středního odběru (-18,1 %) a velkoodběru (-5,7 %). Meziročně se spotřeba nejvýrazněji snížila v září, a to o více než pětinu (-21,2 %). Tento měsíc byl ovšem rekordně teplý (odchylka od dlouhodobého teplotního normálu činila 3,4 °C), což se projevilo i v pozdějším zahájení topné sezony.

Stejně jako v předchozím kvartálu, i ve třetím čtvrtletí se ve statistikách významně projevily změny evropských toků plynu po zahájení ruské invaze, respektive omezení jeho přepravy přes české území. Tok zemního plynu z tuzemské soustavy do zahraničí se propadl o 85 %, a to na objem 322 mil. m³. Zásoby zemního plynu v zásobnících pro Českou republiku dosahovaly na konci třetího čtvrtletí objemu 3 342 mil. m³, což představuje bezmála 96 % jejich celkové kapacity.