Nezaměstnanost zůstává nejnižší v EU, ale dobré to není

Podíl nezaměstnaných osob v říjnu klesl proti předchozímu měsíci o 0,1 procentního bodu, meziročně se nezměnil. Ke konci října činil 3,5 procenta, sdělil Úřad práce (ÚP) v pravidelné zprávě. Úřad evidoval k 31. 10. celkem 260 641 uchazečů o zaměstnání (UoZ), o 2379 méně než v předchozím měsíci a o 4849 více než loni. Volných pracovních míst bylo 280 496 a na jedno volné míst tak připadalo 0,93 uchazeče.

Počet volných pracovních míst byl o 1499 nižší než v předchozím měsíci a o 16 864 nižší než v říjnu loňského roku.

V říjnu odešlo z evidence ÚP ČR téměř 40,5 tisíce lidí. Nezaměstnanost meziměsíčně klesla ve všech krajích, nejvíce v Praze. Hlavní město hlásí největší pokles i v rámci meziročního srovnání. V absolutní hodnotě ubylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Za poslední dva roky se meziročně snížil podíl uchazečů o zaměstnání v kategorii 50+, a to o 1,7 proc. bodu.

Zaměstnavatelé aktuálně hledají zaměstnance zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, dlouhodobě kvalifikované řemeslníky, píše Úřad práce. Současně ještě stále mají stále zájem o sezónní pracovníky v oblastech jako je zemědělství, lesnictví, rybářství nebo třeba živočišná a potravinářská výroba a obchod.

„Poslední čísla z průmyslu ukázala 5% propad. To dokládá, že fabriky omezují výrobu. Do toho maloobchod vykazuje 4% pokles. To odráží skutečnost, že domácnosti obracejí každou korunu, než ji utratí. Výsledkem toho by za normální situace bylo, že firmy začnou omezovat počty zaměstnanců, a tím budou šetřit své náklady. Jenže situace na českém trhu práce v posledních letech je všechno, jen ne normální,“ říká Marketa Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance. „Dlouhodobě totiž máme víc volných pracovních míst, než je počet nezaměstnaných. Velká část firem má proto oprávněné obavy, že kdyby dnes propustily část zaměstnanců, pak by měly velké problémy je na trhu práce znovu najít ve chvíli, až jim zpětně porostou zakázky. Vyústěním toho je, že míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných osob) během října nerostla a ani nestagnovala, ale klesla na 3,5 procenta. V září ležela na hladině 3,6 procenta. Trh přitom počítal se stagnací míry nezaměstnanosti na hladině 3,6 procenta.“

Podle aktuální statistiky potřebuje český pracovní trh minimálně 43 tisíce dalších pracovníků k vyrovnání nabídky s poptávkou. Podle Vladimíra Pikory, hlavního ekonoma skupiny Comfort Finance Group, má prakticky plná zaměstnanost i stinné stránky, jako je obtížnost získávání nových zaměstnanců, růst mezd nad možnosti ekonomiky a ztráta konkurenceschopnosti firem. „Firmy jsou nuceny zaměstnávat i méně kvalifikované pracovníky, což může snižovat jejich efektivitu,“ varuje Pikora. 

Na přibližně 72,7 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 70,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky ve výstavbě budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, uklízeče nebo zedníky, kamnáře a dlaždiče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (85 989 volných míst) a ve Středočeském kraji (54 867 míst).

V předchozím měsíci nahlásili zaměstnavatelé Úřadu práce celkem 17 410 nových volných pracovních míst, což je o 3 více než ve stejnou dobu loni. Odchodem zaměstnanců se uvolnilo 1977 míst. ÚP obsadil 3827 volných pracovních míst.

Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci října v okrese Praha-východ (1,4 %), Praha-západ (1,6 %), Pelhřimov (1,7 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okresy Karviná (8 %), Most (7 %) a Chomutov (6,3 %).

Průměrný věk nezaměstnaných byl v říjnu 42,3 roku, loni to bylo 42,9 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. V meziročním srovnání mírně vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let a ve skupině 30- 49 let. Naopak v kategorii 50 plus došlo k poklesu, a to o 1,5 proc. bodu. V evidenci ÚP bylo k 31. říjnu uchazečů nad 50 let 35,2 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 16 524 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Meziměsíčně je to méně o 370 osob, meziročně více o 1 407 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,3 procenta. V evidenci ÚP se objevují nejčastěji absolventi učilišť a středních škol. Především škol zaměřených na gastronomii (kuchař, číšník), osobní služby (kadeřník), ekonomiku a administrativu, podnikání a informační technologie. Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol. A to zejména lékařských fakult, škol zaměřených na informační a komunikační technologie (ICT) a služby (hotelnictví, cestovní ruch, bezpečnostní management). Dobře se uplatní i absolventi technických, hlavně strojírenských a elektro oborů, a oborů zdravotnických.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v říjnu 73 658 osob, což představuje 28,3 % všech uchazečů o zaměstnání (září 2023 – 27,9 %, říjen 2022 – 29 %).

Z dat ÚP vyplývá, že od vypuknutí konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem v únoru 2022 do konce října 2023 získalo práci celkem 330 511 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (zhruba tři čtvrtiny z nich, 226 068 osob, jsou ženy). Někteří se už vrátily zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci předchozího měsíce jich na území ČR pracovalo 123 309. Nejvíce ve Středočeském (22 012 osob), v Plzeňském kraji (17 563 osob) a v Praze (14 157 osob). Nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.

Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP celkem 14 555 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (září 14 782 osob). Podali si žádosti o zaevidování jako zájemci (1347 osob, září 1378 osob) nebo uchazeči (13 208 osob, září 13 404 osob) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tvořili 5,1 % (září 5,1 %). Od vypuknutí krize na Ukrajině se do 31. října evidovalo na ÚP celkem 47 569 (září 46 314) osob s dočasnou ochranou.

Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí cizincům mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů českého jazyka, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 8573 lidí a 6996 z nich ho také už absolvovalo. Jen letos v říjnu kurz zahájilo 852 cizinců. Ve stejném měsíci rekvalifikaci 381 osob úspěšně ukončilo. Vždy se jednalo o zvolenou rekvalifikaci. Pokud jde o kurzy odborné, probíhá jich méně. Důvodem je nedostatečná znalost českého jazyka. Nejčastěji se jedná o rekvalifikace pro pracovníky v sociálních službách.

„Případný odchod Ukrajinců by způsobil výrazný nedostatek pracovních sil. Plán vlády přivést 20 000 zahraničních pracovníků je nedostačující; potřebný počet je minimálně 400 tisíc a ideálně půl milionu. Bez toho se bude muset ekonomika transformovat. Továrny, kde je třeba hodně lidské prác, odejdou. Jinde se budou snažit více využít roboty,“ konstatuje Vladimír Pikora.

V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR nejnižší v rámci celé Evropské unie. Podle posledních dostupných dat Eurostatu za září dosáhla 2,7 %, průměr EU byl 5,9 procenta.