Britská centrální banka ponechala vysokou úrokovou sazbu

Bank of England, britská cedulová banka, se rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta. Je to nejvyšší sazba za posledních 15 let. Banka ve své zprávě zdůraznila, že bude sledovat svůj inflační cíl, jenž je na 2 procentech.

Pro ponechání sazby hlasovalo 6 z 9 členů měnového výboru, tři byli pro zvýšení o 0,25 proc. bodu. Výbor sdělil, že na současné úrovni hodlá ponechat sazby do 3. čtvrtletí příštího roku, pak je bude postupně snižovat a na konci roku 2026 by měly klesnout na 4,25 procenta.

Britský statistický úřad minulý měsíc oznámil, že spotřebitelské ceny ve Velké Británii se v září meziročně zvýšily o 6,7 procenta, což bylo stejným tempem jako v srpnu. Loni v říjnu se inflace v Británii vyšplhala až na 11,1 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 41 let.

„Nejnovější prognózy naznačují, že restriktivní měnová politika bude pravděpodobně odůvodněná po delší dobu, aby se zajistil udržitelný návrat inflace k dvouprocentnímu cíli,“ uvedla centrální banka v dnešní zprávě. „Pokud by se objevily důkazy trvalejších inflačních tlaků, bylo by zapotřebí další zpřísnění měnové politiky,“ dodala.

Britská centrální banka už minulý měsíc přerušila zvyšování úroků, které zahájila v prosinci 2021. Investoři se podle agentury Reuters domnívají, že nynější období zvyšování úroků již definitivně skončilo, protože britské ekonomice hrozí recese. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst. Bank of England také ve své zprávě předpokládá, že hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí vykáže slabší růst, než se původně předpokládalo. V posledním kvartálu ekonomové očekávají růst HDP o 0,1 procento, i když někteří předpovídají i mírný pokles.

„Budeme držet úrokové sazby na dostatečně vysoké úrovni po dostatečně dlouhou dobu, abychom zajistili, že dostaneme inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli,“ uvedl šéf centrální banky Andrew Bailey. Dodal, že na úvahy o snižování úroků je nyní „příliš brzy“.

Centrální banka předpokládá, že inflace v říjnu sestoupila pod pět procent, a to díky poklesu cen energie. Varovala však, že ceny ropy a plynu by se mohly opět začít zvyšovat v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem. „Vytváří to nejistotu. Myslím, že to přináší riziko vyšších cen energie,“ řekl Bailey. „Zatím se to neděje, což je zjevně povzbudivé, ale riziko přetrvává.“

Centrální banka nyní předpokládá, že inflace se na cílovou dvouprocentní úroveň vrátí do konce roku 2025. V předchozí prognóze přitom návrat na cílovou úroveň očekávala do druhého čtvrtletí 2025.

Úrokové sazby ve středu ponechala beze změny rovněž americká centrální banka (Fed). „Z mého pohledu je cyklus zpřísňování měnové politiky v podstatě u konce. Když se podíváte globálně, uvidíte, že některé centrální banky již začaly měnovou politiku uvolňovat,“ uvedl analytik Dario Perkins ze společnosti TS Lombard.