Inflace v září polevila, ale živí ji ceny potravin a bydlení

V září spotřebitelské ceny klesly proti srpnu o 0,7 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména poklesem cen v oddílech rekreace a kultura, potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 6,9 %, což bylo o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu, sdělil dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve své pravidelné zprávě.

Ve srovnání se srpnem v oddíle rekreace a kultura v září ceny klesly v důsledku končící letní sezóny, ceny dovolených s komplexními službami o 21,9 procenta. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly ceny nižší u většiny sledovaných položek. Ceny ovoce se snížily o 3,8 %, zeleniny o 2,9 %, z čehož ceny brambor byly nižší o 2,7 procenta. Ceny vajec klesly o 9,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,3 %, vepřového masa o 1,8 %, olejů a tuků o 2,2 %, uzenin o 1,1 % a sýrů a tvarohů o 1 procento. Meziměsíční pokles cen v oddíle bydlení byl způsoben především nižšími cenami zemního plynu o 3,6 %, elektřiny o 2 % a tuhých paliv o 1,3 procenta.

V oddíle doprava naopak došlo k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen, a to především vlivem vyšších cen pohonných hmot a olejů o 2,8 procenta. V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny oděvů o 1,1 % a ceny obuvi o 1,7 procenta. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 5,8 % zvýšily ceny v oddíle vzdělávání. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 4,5 %, školné na soukromých gymnáziích a na středních soukromých školách o 9,6 %, poplatky za výuku jazyků o 3,8 %, školné v základních uměleckých školách o 3,5 % a poplatky ve školních družinách o 3,8 procenta.

Ceny zboží úhrnem klesly o 0,7 % a ceny služeb o 0,8 procenta.

„Meziročně v září spotřebitelské ceny již poosmé zmírnily svůj růst a dostaly se pod hranici 7 procent. Byla to nejnižší hodnota od prosince 2021,” zdůraznila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 6,9 %, což bylo o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu nastalo především v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení ceny elektřiny zpomalily svůj meziroční růst na 16,5 % (v srpnu 23,1 %), ceny zemního plynu na 12,5 % (v srpnu 34,5 %) a ceny tuhých paliv na 12,9 % (v srpnu 22,3 %), částečně i vlivem vysoké srovnávací základny v září loňského roku.

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší ceny vajec o 7,5 % (v srpnu o 16,9 %), ovoce o 7,3 % (v srpnu o 9,4 %), zeleniny o 20,4 % (v srpnu o 24,5 %). Ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září nižší o 21,1 % (v srpnu pokles o 12,3 %), olejů a tuků o 13 % (v srpnu pokles o 9,9 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 7,9 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 % a tepla a teplé vody o 36,2 procenta. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny brambor o 63,4 % a cukru o 44,6 procenta. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami o 12,1 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 3,1 %, vína o 6,7 %, piva o 9,9 % a tabákových výrobků o 7,4 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 10,1 % a ceny ubytovacích služeb o 12,2 procenta.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 0,1 % (v srpnu o 0,4 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 107,7 procenta.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 7 % a ceny služeb o 6,7 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 12,7 % (v srpnu 13,6 %).

Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období – průměr roku 2015 – byla v září 148 % (v srpnu 149,1 %).

„Jedním z protiinflačních faktorů je pokles cen potravin. Na pulty obchodníků a do cen pro spotřebitele se tak začínají naplno propisovat již delší dobu klesající ceny zemědělských výrobců. Ty v srpnu meziročně klesly o 16,4 procenta. Byl to již čtvrtý měsíc v řadě, kdy zemědělci hlásili pokles cen své produkce. Odeznívání potravinové inflace tak začíná promlouvat i do poklesu hladiny spotřebitelských cen,“ upozorňuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic. „„V září spotřebitelské ceny klesaly již osmý měsíc v řadě. V říjnu inflace z této sestupné dráhy vybočí – na vině však nebude vývoj ekonomiky, ale čistě statistická operace. Do výpočtu inflace se promítne dopad loňského úsporného tarifu na energie, který ovlivní srovnávací základnu pro letošní vývoj. Po odeznění toho vlivu se inflace opět vrátí na sestupnou trajektorii.“

během osmi let nám život podražil skoro o polovinu

Snížení tempa inflace bylo výraznější, než očekávali analytici. „Medián trhu je na stejné úrovni jako naše prognóza, kdy predikujeme snížení inflace přesně o jeden procentní bod na 7,5 procenta. V předchozích měsících byla hlavním důvodem poklesu vysoká srovnávací základna a nebude tomu jinak ani nyní, jelikož právě v září minulého roku dosáhla inflace svého vrcholu (18 %),“ předpovídal Martin Kron, analytik Raiffeisenbank.

Ceny meziročně neklesají, ale rostou. „Je ale dobře, že se tak děje pomaleji než v minulosti,“ podotýká Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group. „Mnoho lidí zajímá, jak rostou ceny v delším období, než je jeden rok. Proti roku 2015 jsou ceny vyšší o 48 %, během osmi let nám tedy život podražil skoro o polovinu. Komu za tu dobu nevzrostla mzda také o polovinu, ten reálně zchudl.“

inflace není měnou ovlivněna tak, jak si lidé myslí

„Není pravdou, jak mnozí tvrdili, že s přijetím eura bychom měli inflaci nižší. Inflace není měnou ovlivněna tak, jak si lidé myslí. Inflace je dána centrální bankou,“ komentuje Pikora v reakci na sílící kampaň pro urychlené přijetí eura. „Česká národní banka (ČNB) přitom začala zvedat sazby mnohem dříve než Evropská centrální banka (ECB), což se už ekonomicky projevuje. ECB kvůli dluhům jižní Evropy s růstem úroků zaspala. U inflace nemá smysl porovnávat ČR s Francií, ale jen se Slovenskem. Francie má totiž jiné energetické zdroje než země střední Evropy, které byly závislé na ruských energiích. Navíc Slovensko je nám svou strukturou ekonomiky nejbližší z celé Eurozóny.“

K tomuto tématu podotýká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin: „ČNB má cíl v příštím roce dosáhnout průměrné inflace 2 procent. I když se může zdát, že k tomuto cíli míříme, zřejmě to nebude stačit. Aby si čeští centrální bankéři dosažení tohoto cíle pojistili, drží hlavní sazbu stále na 7 procentech. Tento přístup je pochopitelně relevantní a logický, na druhou stranu mohou vysoké sazby omezovat ekonomický růst.“

Harmonizovaný index spotřebitelských cen

Podle předběžných výpočtů klesl v září harmonizovaný index spotřebních cen (HICP) v Česku meziměsíčně o 0,8 % a meziročně vzrostl o 8,3 % (v srpnu o 10,1 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v září 2023 za Eurozónu 4,3 % (v srpnu 5,2 %), v Německu také 4,3 procenta. Nejvyšší byla v září na Slovensku (8,9 %) a nejnižší v Nizozemsku (pokles o 0,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v srpnu 5,9 %, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v červenci. Nejvíce ceny v srpnu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 14,2 %) a nejméně v Dánsku (o 2,3 %).

Ve třetím čtvrtletí inflace zvolnila na 8 procent

Ve 3. čtvrtletí 2023 vzrostly spotřebitelské ceny proti 2. čtvrtletí 2023 o 0,7 procenta. V meziročním srovnání vzrostly spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí 2023 o 8 %, což je o 3,1 procentního bodu méně než ve 2. čtvrtletí 2023.

Mezičtvrtletní vývoj spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2023 ovlivnil zejména růst cen v oddílech rekreace a kultura, doprava a v oddíle alkoholické nápoje, tabák. V oddíle rekreace a kultura vzrostly především ceny dovolených s komplexními službami o 21,3 %. V oddíle doprava byly vyšší ceny pohonných hmot a olejů o 7 % a dopravních služeb o 1,6 procenta. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny lihovin o 1,2 %, vína o 3,8 %, piva o 0,1 % a tabákových výrobků o 2 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 2,2 %, imputovaného nájemného o 1 procento. Ceny elektřiny byly vyšší o 0,7 % a zemního plynu nižší o 2,8 procenta.

Opačným směrem, tedy na pokles cen, působil především cenový vývoj v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Klesly ceny pekárenských výrobků a obilovin o 1,1 %, masa o 0,5 %, z toho vepřového masa o 2,2 procenta. Ceny ve skupině mléko, sýry, vejce byly nižší o 5,1 %, másla o 2,5 %, ovoce o 4,9 %, zeleniny o 3,9 %. Ceny cukru klesly o 1,9 %, kávy o 1 procento. Ceny automobilů byly nižší o 0,4 procenta. Průměrná meziměsíční změna úhrnného indexu spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí 2023 byla 0 procent, ve 2. čtvrtletí 2023 to bylo 0,1 procenta.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny ve 3. čtvrtletí 2023 proti stejnému období loni o 8 %, tedy o 3,1 procentního bodu pomaleji než ve 2. čtvrtletí 2023. Tento vývoj ovlivnilo zpomalení cenového růstu ve většině oddílů spotřebního koše. V největší míře v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení, bytové vybavení a zařízení domácnosti. V oddíle doprava došlo ke zpomalení cenového poklesu.

Změny ve vývoji cen ve 3. čtvrtletí 2023 se promítly do zpomalení meziročního růstu tržních cen na 5,7 % (ve 2. čtvrtletí 2023 růst o 8,4 %). Růst regulovaných cen zpomalil na 19,9 % (ve 2. čtvrtletí 2023 růst o 25,2 %).